Výdaje na obranu

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.

Polsko bude čerpat prostředky na zbrojení z unijního nástroje SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon umožňující nízkoúrokové půjčky z programu využívat. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že Varšava bude muset použít jiné, složitější způsoby, které čerpání půjčky ze SAFE umožňují. Politici polské proevropské vládní koalice rozhodnutí národněkonzervativního prezidenta ostře kritizují.

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.

Evropský parlament (EP) schválil své návrhy na odstranění nedostatků v obranných schopnostech EU. Ty vidí europoslanci zejména v protivzdušné či protiraketové obraně, vojenské mobilitě či při využívání umělé inteligence. EP také navrhl opatření k vytvoření silnějšího a integrovanějšího jednotného trhu EU v oblasti obrany.

Česko v návrhu státního rozpočtu na letošní rok podle amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO), co se týče jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP). Podle Merricka hrozí i to, že nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády. Letošní navrhovaný rozpočet je maximum možného pro tento rok, reagoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Japonsko letos chystá rekordní výdaje na obranu. Vláda navrhuje 58 miliard dolarů – skoro o desetinu více než loni. Země v houstnoucím napětí s Čínou buduje schopnost odvetného úderu a posiluje ochranu pobřeží. Do pěti let chce rozmístit protiletadlové rakety na nejzápadnějším ostrově Jona-guni nedaleko Tchaj-wanu. Reaguje tak na sbližování Pekingu s Moskvou a větší aktivitu Ruska na severu.

Konflikt na Blízkém východě je podle bývalého ministra zahraničí a nynějšího poslance Jana Lipavského (za ODS) v horké fázi, jeho konec v tuto chvíli nevidí. „Když se křičí na diplomatických jednáních, je to špatný signál,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem k předválečným rozhovorům mezi USA a Íránem. Vládnoucí systém země nelze změnit „ze vzduchu“, připomněl. O změnu politického uspořádání v Íránu se podle něj snaží například Kurdové nebo syn šáha svrženého v sedmdesátých letech. „Osobně jsem spíše skeptický k tomu, že uvidíme rychlý pád režimu,“ hodnotí bývalý šéf diplomacie možný vývoj.

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.

Vedení armády se v úterý sešlo na pravidelném velitelském shromáždění v Praze k vyhodnocení priorit rozvoje a hlavních úkolů loňského roku. Zahájili ho náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který se akce ve funkci účastní poprvé. Oba mluvili o problémech, se kterými se česká armáda potýká. Řehka zdůraznil důležitost spolehlivého financování a upozornil, že armáda zaostává za požadovanými schopnostmi o šest až deset let.

„Svět je nesmírně nebezpečný. Situace je taková, že i neutrální státy zvyšují peníze, které dávají na obranu,“ zdůraznil v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou bývalý předseda vlády Petr Fiala (ODS), podle něhož je obrovskou chybou, že kabinet Andreje Babiše (ANO) nedává do této oblasti dost peněz. „Přijít a sestavit rozpočet tak, že škrtnu zrovna na obraně, to považuji za extrémně nezodpovědné,“ dodal Fiala, podle něhož bývalá vláda peníze na obranu vynakládala efektivně. V souvislosti s obrannými výdaji a bezpečnostní situací v Evropě hovořil expremiér také o muniční iniciativě a o plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu, od jejíhož zahájení v úterý uplynou přesně čtyři roky. V pořadu mluvil také o vztahu prezidenta Petra Pavla a nové vlády či o spolupráci opozičních stran.

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.

Kanada se rozhodla zrychlit tempo růstu výdajů na obranu. Premiér Mark Carney oznámil, že země dosáhne dvouprocentního podílu na hrubém domácím produktu už letos na jaře, tedy o deset let dříve, než bylo původně plánováno. Země, kterou USA a další spojenci kritizují za nedostatečné výdaje v této oblasti, chce také posílit domácí obranný sektor. Aktuálně vynakládá zhruba sedmdesát procent rozpočtu na americké zbraně a zbytek na domácí produkci. Ottawa chce tento poměr během dekády otočit.

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.

Místopředseda zahraničního výboru sněmovny a TOP 09 Marek Ženíšek odpovídal v Interview ČT24 na otázky zejména ohledně Mnichovské bezpečnostní konference. Hlavním poselstvím konference podle něj bude to, že končí éra bezpečnosti nebo komfortu pro Evropu a ta bude muset výrazně více investovat do své obrany. Spojenectví v rámci NATO budou nově vycházet z toho, jaké má která země kapacity, výkon a ochotu podílet se na společné obraně, míní. S moderátorem Danielem Takáčem hovořil i o stavu české armády, vyhlídkách na konec ruské války proti Ukrajině nebo perspektivě TOP 09 v české politice.

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.

Polská vláda schválila nákup protidronového systému v přepočtu za víc než třicet miliard korun. Reaguje také na ruské provokace na východní hranici z loňského roku. V rámci modernizace obrany letos země dostane i první z celkem 32 amerických stíhaček F-35.