Výdaje na obranu

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Tallinu pomáhají s bráněním vzdušného prostoru alianční spojenci. Nejčastěji kontrolují neohlášená ruská letadla. Do vzduchu musejí piloti kvůli poplachu v průměru čtyřikrát za měsíc. Estonská obrana ale čelí i dalším výzvám – stále častější jsou například kybernetické útoky ze strany Moskvy. Estonsko chce na obranu do roku 2029 utratit téměř pět a půl procenta hrubého domácího produktu.

Prezident Petr Pavel požádal premiéra v demisi Petra Fialu (ODS), aby všechny resorty svým nástupcům předal hladce a co nejrychleji. Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) k hladkému předání moci dojde, sám prý činí konkrétní kroky, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou. „Neprobíhá to hladce a neprobíhá to bez problému,“ oponoval 1. místopředseda ANO Karel Havlíček.

Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů, vyplývá z návrhu programového prohlášení. V resortu obrany chce vznikající vláda mezi klíčové úkoly zařadit posílení protivzdušné obrany státu. Dále chce prosadit audit hospodaření resortu nebo přehodnotit koncepci armády a investičních plánů. Strany slibují také odmítnutí migračního paktu EU či zpřísnění pravidel pro pobyt cizinců.

České veřejné finance se v letech 2024 a 2025 posunuly k udržitelnosti, zatím je ale stále nelze označit za dlouhodobě zdravé a stabilní. Ve výroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Zároveň zdůraznila, že je potřeba přijaté změny zachovat a pokračovat v další rozpočtové konsolidaci. Upozornila také, že kvůli zvýšení výdajů na obranu se o rok přiblížil náraz do dluhové brzdy, bez dalších opatření nastane v roce 2037.

Do výdajů na obranu stát příští rok započítá také tři desítky dopravních staveb. Mezi nimi třeba úseky Pražského okruhu nebo dálnice D11. Vyplývá to ze seznamu ministerstva vedeného Martinem Kupkou (ODS). Pro obrannou kapitolu počítá rozpočet s výdaji převyšujícími dvě procenta HDP. Část peněz ale má jít i mimo tento resort, nejvíc právě přes dopravu.

Americká armáda nedostala od Dánska pozvánku k účasti na největším vojenském cvičení v moderní historii Grónska. Akce se koná v době rostoucího rusko-čínského vlivu v Arktidě a po výrocích prezidenta USA Donalda Trumpa o možné anexi ostrova. Kodaň také masivně navyšuje výdaje na obranu a místo amerických systémů protivzdušné obrany Patriot pořídí zbraně evropské.

Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy, uvádí NKÚ. Ministerstvo financí se stanoviskem úřadu nesouhlasí.

Návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun je jen „výkopem“, zhodnotil možnou podobu rozpočtu na příští rok předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Člen stejného výboru Pavel Růžička (ANO) se chce podívat, jak jsou peníze alokované. Datový ekonom Petr Bartoň soudí, že plánovaný schodek je „rezignace na řešení výdajů“. O návrhu státního rozpočtu hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Země, která má dobré ekonomické ukazatele, by neměla mít deficit odpovídající krizovému stavu, vyjádřil se v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok ve výši 280 miliard korun bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Když na něco nemáme, nemůžeme na to dát z kapsy,“ poukázal na některé vysoké výdaje státu a údajně nedostatečné příjmy k jejich pokrytí bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Nový Zéland čelí v poslední době „nejtěžším výzvám v oblasti národní bezpečnosti“. Stojí za nimi zejména rostoucí hrozby zahraničního vměšování a špionáže. Ve zprávě to uvedla Novozélandská bezpečnostní zpravodajská služba (SIS), podle níž jsou špionáže cílené převážně z Číny.

Německý kancléř Friedrich Merz je v úřadu sto dní. Před nástupem do funkce sliboval ekonomickou obnovu či omezení migrace. Oproti silné pozici v diplomacii, která mu vysloužila přezdívku „zahraničního kancléře“, se mu na domácí půdě tolik nedaří. Na spolupráci v koalici se ukazují čím dál hlubší trhliny a u veřejnosti vláda ztrácí důvěru. Průlom ale přinesl ohledně výdajů na obranu – zrušil dluhovou brzdu a pomocí investic se snaží kromě zbrojení nastartovat i ekonomiku.

Ministerstvo obrany schválilo nákup tanků Leopard 2 A8, v první fázi chce pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením strojů potřebám tuzemské armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard resort vyčlení na inflační a kurzovou rezervu.

Hlavní spojenci Ukrajiny v Evropské unii (EU) se chystají požádat Brusel o půjčky v hodnotě desítek miliard eur. Peníze mají směřovat jak na společný nákup zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, tak na posílení obranyschopnosti sedmadvacítky. Napsal o tom server Politico.

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.

Do obrany země by se byla ochotna zapojit více než polovina lidí, necelá polovina z nich i se zbraní v ruce. Většina Čechů ale neuvažuje o službě v armádě. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury STEM. Čtvrtina populace se vyjádřila pro navyšování výdajů na obranu na tři nebo pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Průzkum se uskutečnil od 12. do 26. června a zúčastnilo se ho 1059 dospělých respondentů.

Francie vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje s ohledem na nové a bezprecedentní hrozby ve světě, uvedl v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu vpředvečer výročí pádu Bastily také prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska, nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků.

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o kauze Čapí hnízdo nebo o pochodu hrdosti LGBT+ komunity v Budapešti. Debata se vedla rovněž o situaci v Sociální demokracii a odchodech některých členů strany poté, co její předsednictvo vyzvalo ke spolupráci hnutí Stačilo! Tématem byla také Severoatlantická aliance a růst výdajů na obranu. Pozvání přijali komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina, bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, herečka Veronika Khek Kubařová a autor komiksu Opráski sčeskí historje s pseudonymem Jaz. Pořad moderovala Jana Floriánová.

„V tuhle chvíli na levici reálně prosazuje alespoň zčásti sociální program hnutí Stačilo! a je to pro nás logický partner,“ okomentoval v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem místopředseda SOCDEM Jiří Nedvěd snahu vedení strany o volební spolupráci s hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté. Bývalý ministr a senátor Jiří Dienstbier, který v reakci na rozhodnutí předsednictva opustil SOCDEM, označil krok za „sebevraždu Sociální demokracie“.

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.