Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
Pavel ale oponuje a říká, že podle ústavy zastupuje stát navenek, a má tak na účast ústavní nárok. „V případě, že by skutečně rozhodnutí vlády bylo takové, které brání prezidentovi ve výkonu jeho ústavních pravomocí, pak by asi nezbylo nic jiného, než se obrátit na arbitra, a tím je Ústavní soud,“ zdůraznil. Babiš celou věc komentovat nechtěl. „Já jsem v kontaktu s panem prezidentem a platí to, co jsem říkal předtím,“ řekl.
Pavel však argumentuje nejen ústavou, ale i politickými zvyklostmi. Doteď platila dohoda, že na summitech Evropské unie reprezentuje stát premiér, na setkáních NATO pak prezident. I proto na své účasti na summitu trvá. „Já samozřejmě počkám do osmého (června), protože je na vládě, aby se vyjádřila, a potom se podle jejího vyjádření zařídím tak, jak už jsem indikoval dříve,“ sdělil.
Členové vlády nicméně trvají na tom, že českou delegaci na červencovém summitu NATO má vést premiér Babiš. S účastí prezidenta nepočítají. „Já si nedovedu představit, že by to po tom, co se odehrálo v posledních týdnech, mělo dopadnout jinak,“ podotkl první vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Na otázku, zda jde o hotovou věc, odpověděl, že podle jeho názoru je víceméně rozhodnuto. „Já tam nevidím prostor pro to, aby se shoda našla, zbytečně se to celé zpolitizovalo,“ míní.
- Kompetenčním sporem si spolu dvě instituce vyjasňují pravomoci. Rozhoduje o něm Ústavní soud. V případě, kdy chce někdo napadnout krok hlavy státu, lze využít i ústavní žalobu na prezidenta.
- Kompetenční spor na této úrovni řešil Ústavní soud jen jednou. Šlo o guvernéra České národní banky. Prezident Václav Havel jím jmenoval Zdeňka Tůmu, aniž to podpisem schválil tehdejší předseda vlády Miloš Zeman. Nález dal tehdy za pravdu prezidentovi.
- Po nástupu nové vlády Andreje Babiše (ANO) se o kompetenčním sporu s hlavou státu mluvilo několikrát. Nejprve, když prezident Petr Pavel odmítl jmenovat ministrem poslance Motoristů Filipa Turka. A nyní, když vláda nepočítá s účastí prezidenta na summitu NATO v Ankaře.
- Babiš dříve opakovaně řekl, že do Ankary má jet prezident. Opačný názor na začátku letošního roku vyslovil nejprve ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Premiér následně oznámil svou účast 18. března. Pavel reagoval, že ke změně zvyklostí nevidí důvod.
- V dubnu tento svůj postoj hlava státu formulovala v dopise určeném předsedovi vlády. Definitivně se má rozhodnout 8. června.
Zdroj: ČT24
„Lídr opozice může kritizovat vládu, ale nemá zastupovat Českou republiku (tam), kde se řeší vládní politika,“ prohlásil směrem k Pavlovi šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Prezident ale označení za opozičního politika jednoznačně odmítá. Už více než měsíc vládu ujišťuje, že by na summitu NATO hájil její postoje.
„Prezident, pokud z ústavy zastupuje zemi navenek při oficiálních jednáních a na základě dosavadní platné dělby práce, která platila za předchozích prezidentů, kdy prezidenti zastupovali zemi v NATO a v OSN, se vždycky řídí schváleným mandátem vládou,“ uvedl Pavel 8. května.
Vláda a prezident se neshodnou v otázce výdajů na obranu
Babiš ve středu oznámil, že už dal ministru obrany Jaromíru Zůnovi (za SPD) pokyn, aby vládní mandát na zasedání NATO připravil. Hlavní témata jsou podle premiéra jasná. „Jsou tam procenta HDP, jsou tam bojové schopnosti armády, měl by tam být výhled, jak do roku 2035 budeme plnit závazky přijaté na minulém summitu NATO tři a půl plus jeden a půl (procenta HDP),“ vyjmenoval Babiš.
Právě na obranné výdaje má prezident odlišný názor než vláda. Chce, aby Česko už letos dávalo na obranu více než dvě procenta HDP a postupně do roku 2035 směřovalo k úrovni tři a půl procenta HDP. Premiér ale ve středu připustil, že letos ani není jisté, jestli stát překročí dvouprocentní hranici.
„Pokud vláda nebude zvyšovat výdaje na obranu a bude trvat na tom, co říká teď, to znamená, že dvě procenta jsou dostatečná, tak to samozřejmě bude evidentní porušení našeho závazku,“ poznamenal 1. dubna Pavel. Ten naposledy jednal s Babišem o složení české delegace na summit NATO na Pražském hradě 8. května. Tehdy mezi oběma politiky k dohodě nedošlo.
Opozice vyzývá k nalezení kompromisu
K nalezení kompromisu vyzývá sněmovní opozice. „Je tu stejně tak role prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, tak je tady zásadní role vlády jako klíčového aktéra v tom, jaká bude zahraniční politika,“ řekl šéf ODS Martin Kupka (ODS).
„Není možné, aby prezidenta, který je notabene přímo volený a dle ústavy má jednoznačně pravomoc zastupovat Českou republika navenek, vláda tímto způsobem omezovala,“ domnívá se předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
V případě, že kabinet účast Petra Pavla na summitu NATO neschválí, by prý prezident do Ankary jako soukromá osoba neletěl.
