NATO

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Kvůli ruským útokům na Ukrajinu mívá opakovaně pohotovost letectvo v Polsku – naposledy v pátek. Varšava teď staví protidronovou zeď, která má ochránit východní hranici Severoatlantické aliance. Využívá k tomu systémy vyráběné přímo v Gdyni na severu země. Ochranu svého nebe považuje polská vláda – právě kvůli Rusku – za prioritu. Země ale nespoléhá jen na protidronovou zeď. Koncem května do ní dorazí první čtveřice nových amerických stíhaček F-35. V dalších letech ji bude následovat i téměř stovka moderních vrtulníků Apache.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.

Důvěra lidí v armádu dál roste, věří jí přibližně tři čtvrtiny respondentů. To je nejvíce zhruba od poloviny roku 2022, vyplývá z průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila agentura STEM. Policii důvěřuje 77 procent lidí, od minulého měření loni v září je to ale o dva procentní body méně.

„Jsem zastáncem snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod 15 let. Čísla hovoří o tom, že dochází k nárůstu násilné a mravnostní trestné činnosti. Dále sociální a mravní vývoj generace mladistvých výrazně pokročil,“ řekla k možnému snížení věkové hranice trestní odpovědnosti dětí na 13 let předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká. „Věková hranice by se rozhodně snižovat neměla. Data říkají opak. Kriminalita u nejzávažnějších trestných činů u dětí nestoupá. (…) Jde o populistický výkop. Chybí nám psychiatři, preventivní opatření a opatření pro práci s mládeží. Vláda místo toho osekala rozpočet na tato opatření,“ oponovala bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský vůdce Vladimir Putin. Podle prezidenta Petra Pavla by byl odchod USA zásadní zkouškou Aliance.

Spojené státy útoky na Írán ukončí během dvou nebo tří týdnů, řekl během brífinku v Bílém domě americký prezident Donald Trump. Uvedl, že jeho cílem bylo to, aby Írán nemohl mít jaderné zbraně, a toho podle něho bylo údajně dosaženo, píše BBC. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News varoval, že USA budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO. Ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) Trump pronese projev k národu týkající se války v Íránu, oznámil Bílý dům.

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.

„To, o co se snaží Rusko už desetiletí, a sice oslabit NATO, teď dělají USA. (…) Spojené státy dělají politiku, která je v zájmu Kremlu. Kdybych byl (ruský vládce Vladimir) Putin, tak bych se hrozně radoval,“ uvedl v Událostech, komentářích politolog a autor knihy Když vyhraje Rusko Carlo Masala. Podle jeho názoru se Evropa již nemůže spolehnout na to, že by USA byly spolehlivým partnerem. „Co musíme udělat? Musíme europeizovat NATO. To znamená převzít víc evropské odpovědnosti,“ říká. Pokud Rusko vyhraje válku, kterou vede proti Ukrajině, pokusí se jít podle Masaly „ještě dál“. Klíčová bude jednotnost Aliance a Evropy, míní. „Čím víc nejednotné bude NATO, čím víc nejednotní budou Evropané, tím více roste pravděpodobnost, že Rusko napadne NATO,“ sdělil Masala v pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou.

Petr Špaček se po roce 1989 podílel na budování kontrarozvědky, v bezpečnostních službách celkem strávil více než třicet let. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na svého otce Josefa Špačka, který byl vysokým funkcionářem KSČ a blízkým spolupracovníkem Alexandra Dubčeka. Jako jeden z představitelů reformních sil přišel po okupaci v srpnu 1968 o postavení a byl ze strany vyloučen.

Španělská vláda uzavřela vzdušný prostor své země pro všechny lety, které souvisejí s válkou Spojených států a Izraele proti Íránu. Vláda v Madridu rozhodnutí zdůvodňuje tím, že se konfliktu nechce žádným způsobem účastnit.

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít NATO na pomoc vzhledem k tomu, že Severoatlantická aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Prohlášení šéfa Bílého domu vyvolalo otazníky ohledně jeho postoje k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl resortním kolegům zemí G7, že válka v Íránu potrvá ještě týdny, nikoli měsíce. Ti žádají okamžité zastavení útoků na civilní infrastrukturu a obyvatele. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.

Írán zřejmě kontroluje Hormuzský průliv pomocí mýtného systému. S odkazem na zjištění listu zaměřeného na námořní dopravu Lloyd´s List o tom píše web deníku Handelsblatt.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval ve čtvrtek členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.

Pentagon zvažuje odklonění zbraní určených pro Ukrajinu na Blízký východ. Píše to list The Washington Post (WP) s odkazem na tři obeznámené zdroje a uvádí, že válka v Íránu výrazně sáhla do zásob některých důležitých druhů munice armády USA. Přesun by se mohl týkat i protiraketových střel, které spojenci Kyjeva zakoupili v rámci iniciativy NATO, uvedl WP. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně zatím dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují.

Spojené státy podmínily bezpečnostní garance pro Ukrajinu tím, že se napadená země stáhne z Donbasu. Tato oblast je však ve „vitálním zájmu Ukrajiny“, podotkl bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová v 90' ČT24 zdůraznila význam regionu pro ukrajinskou obranu. Rusko mezitím pokračuje v útocích. Kyjev cílí na ruskou ropnou infrastrukturu. Moderovala Mariana Novotná.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu jednal přes tři hodiny s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Po schůzce na ministerstvu obrany s novináři nehovořil. Televizi CNN Prima NEWS později řekl, že na ministerstvo bude nyní chodit často a že ministr vypracuje novou koncepci armády, představit ji má do konce května. Ministerstvo na webu uvedlo, že schůzka se týkala stavu resortu, jeho dalšího směřování, včetně aktuální koncepce a mimo jiné i rozpočtu na příští rok. Dopoledne se Zůnou jednal i prezident Petr Pavel. Ten projednal nominace na jmenování nových generálů i s dalšími ministry.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ANO, SPD a Motoristů vládne sto dní. Za tu dobu stihl prosadit státní rozpočet na letošní rok i řadu personálních změn. Musel se ale rovněž vypořádat s opozičním pokusem o vyslovení nedůvěry, spory některých koaličních představitelů s prezidentem Petrem Pavlem i s komplikacemi způsobenými americko-izraelským útokem na Írán. Jak dosavadní práci kabinetu hodnotí politici a experti?

Drony, které během časného středečního rána vletěly do estonského a lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a havarovaly, byly podle úřadů v Tallinu a Rize ukrajinské stroje. Kyjev je nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení. Nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura DPA.

Parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Zaznamenali však nejhorší výsledek od roku 1903, napsala po sečtení všech hlasů dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků však nezískal ve 179členném parlamentu většinu. Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nerezignuje na přípravu zákona o „transparentnosti neziskových organizací,“ který by podle něj poskytl ucelený přehled o tom, kolik peněz proudí ze zahraničí organizacím lobbujícím za změny zákonů. Neziskové organizace ale už nyní své financování včetně zahraničních zdrojů zveřejňují a existuje také registr lobbistů. Babiš dále připustil, že schodek státního rozpočtu příští rok přesáhne ten letošní.