NATO

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce lídrů evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Účastníci jednání se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu.

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.

V české armádě dochází ke změně myšlenkového nastavení, tak jak se pro ni mění zadání, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „Je potřeba primárně budovat kolektivní odstrašení, abychom se v budoucnu vyhnuli možnému střetu,“ řekl s tím, že výdaje na obranu a bezpečnost budou muset být nejméně tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Nyní jsou to dvě procenta.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je vůdce Vladimir Putin. Musí tomu ale předcházet mírový plán dojednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Uvedl to na mnichovské bezpečnostní konferenci. Sdělil také, že Spojené státy podle něj nikdy nepočítaly s Ukrajinou jako členem Severoatlantické aliance, a to ani za bývalé administrativy prezidenta Joea Bidena.

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za to, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky, prohlásil podle tiskových agentur mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě právě výměnu obsazených území.

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku studentkám na hlídání jejich dětí a vyhověla tak námitkám Senátu. Do závěrečného kola schvalování poslala novelu školského zákona. Poslanci přijali zrychleně už v prvním čtení novelu o navýšení náborového příspěvku a benefitů pro vojáky.

Rusku se nadále daří obcházet sankce na jeho ropu prostřednictvím takzvané stínové flotily. Mezi stovkami těchto lodí, které jsou zpravidla přes netransparentní vlastníky napojené na ruský stát, přitom zřejmě figurují i plavidla prodaná evropskými či americkými majiteli. Často zastaralé tankery představují i riziko pro životní prostředí. Země Evropské unie pracují na plánu, jak tyto stroje zabavovat.

V nedělních parlamentních volbách v Kosovu zvítězila strana Sebeurčení (Vetevendosje) současného premiéra Albina Kurtiho. Po sečtení více než 93 procent hlasů má jeho levicové uskupení nakročeno k získání relativní, ale ne absolutní většiny. Bude tak muset hledat spojence. Kurtiho kritici namítají, že premiér nesplnil sliby ohledně zlepšení stavu školství a zdravotnictví, jeho politika prý zemi „oddálila od tradičních západních spojenců“. S jeho zvolením není spokojená ani řada kosovských Srbů, kteří žijí na severu země.

Dva týdny před předčasnými parlamentními volbami se německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz a předák opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz střetli v debatě. Diskutovali o migraci či hospodářské situaci Německa. V prvních ze dvou plánovaných duelů shodu nenašli. Je přitom možné, že jejich strany budou muset po volbách spolupracovat.

Kosovo volilo v parlamentních volbách, místnosti se uzavřely úderem 19. hodiny. Z odhadů televize Klan Kosova vyplývá, že zvítězila strana Sebeurčení premiéra Albina Kurtiho, získala 32,8 procenta hlasů. Vítězství této levicové strany se očekávalo, ale aby sestavila i příští vládu, bude muset hledat koaliční partnery. První výsledky hlasování se očekávají v noci na pondělí.

Vládou navržené výdaje na obranu zatím letos na plánovaná dvě procenta HDP nestačí. Zjistila to Česká televize. Podle nové Makroekonomické prognózy z konce ledna by mělo Česko ke splnění závazku vůči NATO poslat letos na obranu přes 168 miliard. Kabinet ale ve státním rozpočtu naplánoval o sedm miliard méně. Premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že dodržení závazku vůči NATO zůstává klíčovou prioritou vlády.

Všechny tři baltské republiky v souladu s plánem provedly v sobotu odpojení od ruské elektrické sítě, oznámilo podle agentury Reuters litevské ministerstvo energetiky. Tento krok je součástí plánu baltských zemí, jak zvýšit svou bezpečnost a propojenost s Evropskou unií, píše agentura Reuters.

Obyvatelé Kosova, nejmladší evropské země, zamíří v neděli k volbám. Své místo v čele kosovské vlády hodlá obhájit stávající premiér Albin Kurti. Právě on je přitom příčinou jednoho z problémů, kterým země čelí. Evropská unie pozastavila vyplácení svých grantů na rozvoj Kosova kvůli tomu, že Kurti podle ní podněcuje etnické násilnosti na severu země.

Americký prezident Donald Trump se rozhovořil o dalších detailech svého plánu na převzetí Pásma Gazy. To by prý USA dostaly od Izraele po konci bojů, Palestinci by tou dobou už prý byli „jinde v regionu“. Aby lidé v Gaze mohli žít normálně a využili svůj potenciál, je třeba se vyrovnat s tím, co znamená Hamás v budoucnu, sdělil v Interview ČT24 předseda bezpečnostního výboru sněmovny Pavel Žáček (ODS).

Nový cíl výdajů na obranu zemí Severoatlantické aliance bude podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho podstatně vyšší, než jsou nynější dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Český premiér Petr Fiala (ODS) míní, že by se Evropská unie měla zaměřit na koordinaci akvizic. Pro Česko je podle něj posilování investic EU do obranného průmyslu výhodné, a to i ekonomicky.

K obnovení česko-slovenských mezivládních konzultací nejsou podmínky ani důvod, prohlásil v Otázkách Václava Moravce premiér Petr Fiala (ODS). Příčinou jsou nynější zahraničněpolitické aktivity slovenské vlády v čele s Robertem Ficem (Smer), dodal. Fiala tvrdí, že kritika aktivit, které nejsou v zájmu Česka, není „vměšováním do slovenských vnitřních záležitostí“ a žádný z vládních představitelů se toho nedopouští. V rozhovoru také připustil, že by bylo možné v příštím volebním období zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.

Obchodní válka mezi Spojenými státy americkými a Evropou je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) nevýhodná pro obě strany. Proto je potřeba, aby evropské státy ukázaly, v čem jsou pro USA důležité, podotkl v Interview ČT24. V pořadu Lipavský hovořil také o vlivu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení rusko-ukrajinské války nebo zvýšení výdajů na zbrojení v rámci NATO.

Evropa musí jasně říci, jestli chce fungovat jako celek, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V Praze se v pondělí koná konference o českých prioritách v EU, které se účastnili čeští politici i odborníci. Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý míní, že EU vždy spoléhala v rámci obrany na NATO, protože to je úkolem Aliance, ale to neznamená, že nemůže posilovat vlastní obranu. Ekonomka Helena Horská zmínila, že Evropa má mezery v investicích a je skvělá v průměrnosti. Zmínila, že v Evropě není nedostatek peněz na inovace, jen je neumí využívat.

Švédské úřady zabavily podezřelé plavidlo v souvislosti s dalším poškozením podmořského kabelu v Baltském moři, oznámila podle agentur Reuters a AFP prokuratura. Incident vyšetřuje jako možnou sabotáž. Lotyšská veřejnoprávní televize LSM předtím s odvoláním na provozovatele optického kabelu uvedla, že za poškozením mohou být „vnější vlivy“. Kabel spojoval lotyšský přístav Ventspils se švédským ostrovem Gotland.

Evropská unie v současné době postrádá silné vyjednavače, kteří by vedli rozhovory s nastupující administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Shodly se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) europoslankyně Klára Dostálová (ANO), Danuše Nerudová (STAN) a Kateřina Konečná (KSČM). Trump je podle nich v první řadě obchodník a Evropa musí usilovat o větší jednotu a angažovanost, aby mohla být pro USA strategickým partnerem.

Nacházíme se v náročné době, ale Česko je aktuálně v nejlepší možné situaci, jak všechny výzvy zvládnout, zmínil velvyslanec České republiky při NATO David Konecký v pořadu Interview ČT24. Růst výdajů na obranu je podle něj nevyhnutelný, a to i kvůli tlaku nového prezidenta USA Donalda Trumpa. Nervozitu z Trumpova přístupu k obraně Evropy a pomoci Ukrajině proti Rusku Konecký přitom příliš necítí, řekl.