NATO

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.

Maďarsko žádá EU o vyslání expertní mise na Ukrajinu za účasti zástupců Budapešti i Bratislavy, která by zjistila stav ropovodu Družba. V novém dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko bude podle něj akceptovat závěry takové mise. Orbán ve středu obvinil Ukrajinu z toho, že plánuje další narušení dodávek, a poslal vojáky chránit energetickou infrastrukturu.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Ten již podle Trumpa vyvinul rakety schopné ohrozit Evropu i americké vojenské základny a plánuje výstavbu nových střel, které by doletěly do USA. Teherán to označil za velkou lež.

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90' ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.

Vedení armády se v úterý sešlo na pravidelném velitelském shromáždění v Praze k vyhodnocení priorit rozvoje a hlavních úkolů loňského roku. Zahájili ho náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který se akce ve funkci účastní poprvé. Oba mluvili o problémech, se kterými se česká armáda potýká. Řehka zdůraznil důležitost spolehlivého financování a upozornil, že armáda zaostává za požadovanými schopnostmi o šest až deset let.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale o které šéf Bílého domu dlouhodobě usiluje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že není jasné, co ke kroku Trumpa vedlo ani kdy by mělo plavidlo dorazit. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen dle agentury Reuters Trump plán s díky odmítl.

Ředitel sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany Petr Šnajdárek zatím nedostal nabídku na post šéfa generálního štábu, ani s ní nepočítá. Na otázku, zda by ji přijal, odpověděl, že ne. „Myslím si, že jsou jiní kolegové – kandidáti, kteří jsou připravenější a zkušenější zastávat tento nejvyšší armádní post,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou. Šnajdárek také míní, že reakce Česka na bezpečnostní výzvy se za poslední období poměrně zrychlila. Důležité je podle něj vybudování robustní sítě pro sdílení dat a informací, kde je možné při ztrátě jednoho typu spojení přejít na další. Za nákupem amerických letounů F-35 jednoznačně stojí, pomohou podle něj k vzájemné komunikaci mezi spojenci NATO a také synchronizovat postup v obraně.

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.

Bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a úřadující velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj poprvé promluvil o roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura AP, podle níž generál hovořil o napjatých vztazích s hlavou státu s tím, že napětí gradovalo v roce 2022, kdy prý do jeho kanceláře přišli agenti tajné služby SBU. Kyjev se k interview zatím nevyjádřil.

Severoatlantická aliance v Německu procvičuje jednotky schopné rychlého nasazení na největším aliančním cvičení roku Steadfast Dart 2026. Testuje se proces aktivace, přesun napříč evropským prostorem, rozmístění jednotek i jejich společné působení. Zapojuje se přes deset tisíc vojáků z jedenácti členských států NATO včetně komanda ze 43. výsadkového pluku z Chrudimi, které má plnit úkoly v přední linii.

Pokud by se zrušil nákup amerických stíhaček F-35 pro českou armádu, vznikla by škoda asi třicet miliard korun, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nová vláda v projektu pokračuje, i když zástupci vládních hnutí ANO a SPD před volbami mluvili o jeho přehodnocení a zrušení. Babiš také v úterý zpochybnil plány na růst rozpočtu ministerstva obrany v příštích letech, které v úterý při jednání sněmovního výboru pro obranu prezentoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady pro mír, napsal server Seznam Zprávy. Cesta se uskuteční po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ji potvrdil. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.

Poslanci Eva Decroix (ODS) a Igor Červený (Motoristé) se neshodli na hodnocení vystoupení ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Podle Červeného obstál. „Zastal se Donalda Trumpa, prezidenta Spojených států, hlavního hybatele NATO,“ podotkl s tím, že vidí Trumpovu úlohu v širších souvislostech. Současný americký prezident je podle poslance Motoristů reakcí na určité extrémní jevy probíhající americké kulturní revoluce. Ministr zahraničí podle něj zlepšil postavení Česka v Alianci, protože USA jsou jejím nejsilnějším členem. „Místo toho, aby se na bezpečnostní konferenci věnoval bezpečnosti našeho státu, tam bude otevírat otázku počtu pohlaví, to mi přijde obsahově i formálně velmi trapné,“ kontrovala Decroix, podle které se Macinkovi ostatní politici vysmáli. Debatu poslanců v pořadu Duel ČT24 moderoval Martin Řezníček.

Partnerství Slovenska a Spojených států je strategické a politické a přináší výsledky v obraně, bezpečnosti a při spolupráci v energetice, napsal na síti X slovenský prezident Peter Pellegrini, který v neděli přijal amerického ministra zahraničí Marca Rubia při jeho návštěvě Bratislavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po jednání s Rubiem mimo jiné řekl, že Slovensko má zájem navýšit dřívější objednávku amerických stíhaček F-16.

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu, řekla v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Předseda konference Wolfgang Ischinger v závěrečné řeči uvedl, že výsledek ruské války na Ukrajině je pro Evropu existenční otázkou, která určí budoucnost celého kontinentu.

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.