NATO

Rusko-čínská spolupráce v Arktidě sílí. Země budují Polární hedvábnou stezku a jednají o společném rozvoji ruských přístavů, námořního výzkumu a výměně technologií. Severní mořská trasa v době zablokovaných úžin kvůli konfliktu na Blízkém východě vzkvétá. Západ rusko-čínská osa znepokojuje – Moskva provozuje na severu desítky ledoborců a svou část Arktidy militarizuje. Peking zase v regionu významně investuje, přičemž jeho vědecké stanice budí obavy z dvojího užití. Evropská unie představila novou strategii, jež počítá s navýšením počtu ledoborců, vznikem Centra pro námořní bezpečnost či důslednějším monitoringem ruské stínové flotily v Arktidě.

První obrněnce CV90 dostanou vojáci později, potvrdili České televizi ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) i výrobce. „Těch deset vozidel, která měla přijít v letošním roce k vojskovým zkouškám, tak by mělo přijít na jaře příštího roku. To je poslední informace,“ řekl Zůna. CV90 budou, vedle tanků, základem takzvané těžké brigády, se kterou se podle dřívějších plánů počítalo jako s hlavním českým příspěvkem ke kolektivní obraně. Připravená měla být už letos. Aktuální odhad armády počítá se začátkem třicátých let. Mezitím navíc Severoatlantická aliance přišla s novými požadavky. Obrněnce CV90 ale patří podle šéfa resortu obrany k prioritám. Armáda mezitím převzala první transportní letoun Embraer i poslední raketové systémy Spyder – i ty se zpožděním proti původnímu harmonogramu.

Ukrajina na případných mírových rozhovorech s Ruskem a USA nebude souhlasit s omezením početnosti svých ozbrojených sil, ani s poválečnou neutralitou. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN-Tyždeň.

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.

Severoatlantická aliance (NATO) umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centralizované agentury, napsal ve čtvrtek list Financial Times (FT). Krok podle něj umožní Kyjevu získávat obranné prostředky rychleji a levněji.

Ruské útoky na nákladní civilní lodě v Černém moři tento měsíc poprvé zasáhly několik plavidel ve výlučných ekonomických zónách zemí NATO – Rumunska a Bulharska. Právě Bulharsko přitom od jara vede vláda, která prosazuje obnovení dialogu s Moskvou a vystupuje proti posílení vojenské pomoci Ukrajině. Podle expertů si Rusko schválně vybralo Bulharsko jako test reakce NATO, protože Sofii považuje za slabý alianční článek.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO) a zástupci ministerstva obrany podepsali smlouvu o převodu Letiště Karlovy Vary na stát. Spravovat ho bude státní podnik LOM Praha a kromě civilního provozu by mělo sloužit také armádě. Využívat by se mohlo například k výcviku vojenských i civilních pilotů. Převod letiště musí ještě schválit ministerstvo financí a vláda.

Ruské útoky zabily dvě osoby v ukrajinské Sumské oblasti, jednu v Poltavě a jednu v Záporoží, píše Ukrinform s odvoláním na policii a místní představitele. Rusové také zranili tři lidi v Izjumu, píše Ukrajinska pravda s odkazem na správu města. Civilní infrastruktura byla terčem ruských sil v Rovenské a Vinnycké oblasti. Ukrajinská armáda útočila v noci na Petrohrad, kde podle tamního gubernátora způsobila požár v ropném terminálu a dalších infrastrukturních objektech.

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že po nedávných útocích na datová centra největší ruské technologické společnosti Yandex bylo na ukrajinských sociálních sítích aktivních méně botů šířících provokace a nenávist.

Rusko by v příštích měsících mohlo v Česku či jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím, uvedl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Mohlo by dle něj například provést sabotážní útoky na objekty, které pomáhají Ukrajině, zaútočit dronem či raketou na sklad zbraní určených pro Kyjev nebo uskutečnit omezenou vojenskou akci vůči některé členské zemi NATO. Zopakoval, že Rusko je pro tuzemsko největší zahraniční bezpečnostní hrozbou a dlouho bude.

V konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná platit energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu také vyzývá k tomu, aby ho nikdo neporušil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že o příměří nevěděl. Moskva podle něj mezitím zaútočila na ukrajinský energetický závod.

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvacet obětí, včetně tří dětí. Zraněných je 32, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Předtím informoval o sedmnácti mrtvých. Rusové útočili i na další ukrajinské oblasti a města, v Nikopolském okrese byl zabit chlapec. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.

Nová vojenská aliance Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka přechází od rétoriky k akci. Islámábád už vyslal do Saúdské Arábie vojáky a Ankara poskytuje zemi ohrožené útoky proíránských džihádistů hútíů zbraně i zpravodajskou a logistickou podporu. Nasazení dalších sil však musí schválit turecký parlament. Otázka přímého zapojení spojenců z paktu z Mekky do bojů v Jemenu zůstává otevřená. Totální porážku hútíů experti neočekávají.

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.

Tento týden se maskovaní, agresivní a ozbrojení převaděči z Běloruska pokusili dostat skupinu migrantů přes hranici do Lotyšska, uvedly v úterý lotyšské Národní ozbrojené síly (NBS).

NATO pracuje na strategii, jejímž cílem je dosáhnout rychlého vítězství v případě ruského útoku na východní křídlo Aliance. Důraz přitom klade na integraci nových technologií, jako jsou drony a umělá inteligence, do tradičních vojenských schopností, informovala agentura Bloomberg.

Demonstranti se v pondělí večer střetli s policií před budovami kosovského parlamentu a vlády v Prištině. Požadovali schválení změn zákona, které by omezily pravomoci Zvláštních senátů pro Kosovo se sídlem v Haagu. Policie proti davu použila slzný plyn a vodní děla, část protestujících házela kameny a pyrotechniku. Podle agentury Reuters utrpělo zranění nejméně sedmnáct lidí včetně šesti policistů. Protesty následovaly po zářijovém odsouzení čtyř bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády za válečné zločiny, včetně někdejšího prezidenta Hashima Thaçiho.

Německu hrozí, že bude vtaženo do násilného konfliktu s Ruskem, a hrozba útoků na cíle v Německu zůstává reálná. Řekl to v pondělí šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger poslancům Spolkového sněmu. Právě Rusko v současnosti představuje pro Německo největší hrozbu, přičemž akce nízké intenzity namířené proti členským státům NATO už nejsou výjimkou, upozornil Jäger.