NATO

Tvrzení anonymních zdrojů z amerických zpravodajských služeb, podle nichž by v příštích letech mohlo dojít k omezenému ruskému útoku proti NATO, jsou přehnanými spekulacemi, uvedl v rozhovoru bezpečnostní expert Rainer Saks, někdejší generální tajemník estonského ministerstva zahraničí (2015–2020) a bývalý šéf zahraniční zpravodajské služby (2011–2015).

Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán v pátek v saúdském hlavním městě Rijádu podepsaly obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda v obecné rovině stanovuje, že útok proti jedné z těchto zemí je vnímaný jako útok na všechny tři, ale neuvádí konkrétní detaily.

Americké tajné služby se domnívají, že ruský vládce Vladimir Putin může už letos na podzim vyprovokovat některou ze zemí NATO omezeným útokem. Píše to deník The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se představitelé ve Washingtonu dříve domnívali, že k útoku na Alianci nedojde, dokud je Moskva plně vytížena vedením války proti Ukrajině. Mezi možné scénáře nyní patří kybernetický útok, ale i omezená pozemní invaze.

Litevské zpravodajské služby jsou přesvědčeny, že Rusko uvažuje o tom, že využije ukořistěné drony ukrajinské výroby k provokacím a útokům na kritickou infrastrukturu v pobaltském regionu, řekl místním médiím litevský ministr obrany Robertas Kaunas. Lídři tří pobaltských států a Polska už dříve tvrdili, že Rusko zvažuje útok nebo sabotáž proti jejich zemím jako způsob, jak odvést pozornost od války na Ukrajině a jak oslabit podporu západních spojenců Kyjevu.

S rostoucím napětím ve světě a četnými provokacemi Ruska budí stále více obavy striktně neutrální Irsko jako zranitelné místo v evropské obraně. Irská vláda nyní slibuje modernizaci námořnictva a nábor tisíců vojáků. S ochranou nebe Dublinu tajně pomáhá Velká Británie a vojenské dodávky za stamiliony eur zemi zajistí Francie. Irsko, které nyní předsedá Radě EU, se tak přes slíbené vyšší investice do obrany dál spoléhá na své partnery.

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.

Kanadská stážistka v NATO, kterou belgické úřady minulý pátek zadržely kvůli podezření ze špionáže, pracovala pro Čínu. Ve čtvrtek to s odvoláním na své zdroje napsala agentura Reuters. Belgická prokuratura, kanadské úřady ani orgány Severoatlantické aliance dosud neupřesnily, pro koho špionáž prováděla. Ve sdělení prokuratury se nicméně uvádí, že žena je kanadskou občankou čínského původu.

Ministerstvo obrany čeká rozhodování, jestli a jak nahradit vrtulník Venom zničený před týdnem při nehodě. Podle šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD) bude záležet na potřebách armády i finančních možnostech. Stroj se zřítil minulý čtvrtek na základně v Náměšti nad Oslavou při návratu z výcviku. Zemřela vojákyně, čtyři příslušníci se zranili. Zůna rovněž řekl, že dodávka osmi darovaných starších vrtulníků z USA se zpozdí. Původně je měly Spojené státy dodat v letech 2027 a 2028, dorazí ale nejdříve až v roce 2028.

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina. Tusk později dodal, že není důvod si myslet, že cílem rakety bylo Polsko.

Rozpočet na rok 2027 bude jednoznačně proinvestiční, přičemž prioritami budou doprava, energetika, bezpečnost a výdaje do zdravotnictví, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Osobně si pak myslí, že státní rozpočet na konci volebního období současné vlády v roce 2029 vyrovnaný nebude. K osudu Letiště Praha moderátorovi pořadu Danielu Takáčovi řekl, že vstup na burzu je jedna z možných variant, které se nyní zvažují.

Rumunská stíhačka F-16 v neděli nad Černým mořem sestřelila dron, který narušil rumunský vzdušný prostor. Na síti X to oznámilo ministerstvo obrany této členské země Severoatlantické aliance. Jde už o třetí dron, který od pátku rumunské letectvo zneškodnilo. Bukurešť si kvůli tomu předvolala ruského velvyslance.

Belgická policie zatkla kvůli podezření ze špionáže Kanaďanku čínského původu, která působila jako stážistka ve vedení Severoatlantické aliance v Belgii. S odkazem na sdělení belgické prokuratury o tom informovala agentura Reuters.

Rumunská stíhačka F-16 v pátek sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země, uvedl prezident Nicušor Dan. Podle ministerstva obrany se stroj v rumunském vzdušném prostoru nacházel zhruba hodinu a po sestřelení se zřítil hluboko v rumunském vnitrozemí.

Soud osvobodil proruskou skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír v kauze podpory terorismu. Vedoucímu domobranců Ivanu Kratochvílovi uložil roční podmínku a pětiletý zákaz organizování spolků zaměřených na vojenský či polovojenský výcvik. Sympatizant spolku Vladimír Štádler dostal půlroční podmínku za nezákonné ozbrojování. Ostatní dva obžalované představitele domobranců soud zprostil viny. Verdikt není pravomocný. Státní zástupce se obratem odvolal.

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.

Tisíce inzerátů na komunikační platformě Telegram hledají lidi, kteří by v Evropě prováděli sabotážní a špionážní akce. Takový obraz situace odhalilo vyšetřování polského mediálního serveru Vot Tak. Mezi nabídkami náborářů figuruje i provádění škodlivých aktivit v Lotyšsku.

Zařazením prvního transportního letounu Embraer C-390 Millennium získává česká armáda schopnosti, které jí dosud chyběly, řekl při slavnostním představení letounu na letišti v pražských Kbelích ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Nový stroj zvýší akceschopnost vzdušných sil a bude možné jej využít mimo jiné k přepravě techniky, výsadkářů či tankování za letu. Letoun přiletěl do Česka začátkem července, druhý letoun má armáda získat do konce roku 2027.

Finská tajná služba žádá občany o spolupráci při ochraně proti nepřátelským státům. Na její novou kampaň už odpověděly tři tisíce lidí. Jde o nejrozsáhlejší nábor civilistů do bezpečnostních služeb za poslední roky v celém regionu. Výhodou je znalost ruštiny nebo čínštiny, protože tyto země Finsko vnímá jako hrozbu. Hlásit se mohou všichni zájemci ochotní projít zpravodajským výcvikem, vítáni jsou i důchodci. Helsinky tím reagují na ruské útoky proti infrastruktuře, které po vstupu do NATO nepolevují. Ještě proaktivnější nabídky zveřejňuje vojenská rozvědka v Dánsku.

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.

Důležitým tématem summitu NATO v Ankaře byl kromě obranných výdajů a Ukrajiny i Indopacifik. Aliance hledá novou formu spolupráce se spojenci v Tichomoří, kteří se jednání také zúčastnili. Cílem je čelit rostoucí hrozbě Číny a Ruska, které v době summitu navíc uspořádaly společné vojenské manévry. Cvičení končí v neděli.

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.