Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
„K vojenskému útoku proti Íránu došlo až po mnoha pokusech o mírové řešení situace. Zpravodajské služby USA a Izraele opakovaně varovaly, že Írán může být již poměrně blízko výrobě jaderné zbraně, a všichni asi chápeme, že něco takového by zásadním způsobem změnilo poměr sil v regionu,“ sdělil Koudelka. Znamenalo by to životní hrozbu pro Izrael, ale také pro mnohé arabské sousedy Íránu, dodal.
Íránská blokáda Hormuzského průlivu má podle šéfa BIS značný dopad na světovou energetickou bezpečnost a ukazuje, na co by si troufnul Írán, pokud by byl vyzbrojený a posílený jadernou zbraní. „Tedy americký zásah bychom měli chápat právě v těchto závažných souvislostech,“ podotkl.
Mezi západními spojenci je podle Koudelky existenčně nutná co nejužší spolupráce. „Pak nikoho z nás nemůže uklidnit nesoulad, který konflikt mezi USA a Íránem přinesl v podobě poněkud nejednotného přístupu členských zemí NATO. Za současné globální bezpečnostní situace to nevyslalo zrovna pozitivní signál o společné síle a jednotě a já to považuji za chybu,“ dodal.
V tomto kontextu považuje za správné, že Česko nabídlo pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu pasivní radar. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to bude ve chvíli, kdy se tam situace zklidní. „Není vůbec podstatné, že jde o pomoc více méně symbolickou, my jsme se tím postavili na stranu našeho nejsilnějšího spojence, kterému jsme zároveň vyslali signál, že i my v Evropě očekáváme, že se Spojenými státy můžeme nadále počítat, a to Američané vnímají velmi citlivě a nezapomenou to,“ poznamenal šéf kontrarozvědky.
Írán podle Koudelky stojí za vážnými kyberútoky a za dlouhodobou masivní vlivovou a dezinformační kampaní proti Izraeli. „Cílí na část veřejnosti v zemích Evropy a USA a je jednou z příčin velkých protiizraelských protestů a demonstrací, kterých jsme svědky. Je to také jeden z impulsů pro nárůst levicového propalestinského hnutí v mnoha evropských zemích včetně Česka,“ upozornil Koudelka.
Šéf BIS: K zadržení podezřelého ze špionáže pro Čínu se odhodlá málo zemí
Koudelka vzpomenul také lednové zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Kriminalisté ho obvinili z trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Je prvním stíhaným za tento paragraf v České republice. Od svého zadržení je ve vazbě, policie navrhla jeho obžalobu.
„Česká republika ukázala Číňanům to, co už vědí Rusové, a to, že si u nás nemohou dělat, co chtějí. Že jsme hrdou zemí, ve které platí právo a zákon. A já jsem velmi rád, že k tomu naše služba zásadním způsobem přispívá,“ řekl šéf kontrarozvědky.
Koudelka dále uvedl, že identifikace příslušníka čínské zpravodajské služby MSS pod novinářským krytím byla výsledkem operace BIS. „Tento případ nejen ukazuje naši schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam, protože k takovémuto odhalení a následnému trestněprávnímu řešení se odhodlá jen několik málo zemí ve světě. Spojené státy, Velká Británie, Francie a hrstka dalších,“ dodal.
Česko podle Koudelky čelí masivní čínské technologické špionáži, je také cílem kybernetických útoků různého typu. „Připomeňme loňský útok na MZV odhalený a zastavený naší službou,“ dodal. Česká republika také čelí rovněž zpravodajským aktivitám různého typu, které se zaměřují na univerzity a akademické prostředí, politickou špionáž i na oslabení českých vztahů s Tchaj-wanem.
Největší hrozbu představuje pro evropské země podle Koudelky Rusko. „Stejně jako v minulosti je to imperiální velmoc, která chce dosáhnout svých cílů,“ varoval šéf BIS. Nemyslí si, že by v tuzemsku hrozil masivní útok ze strany Moskvy jako na Ukrajině. Pravděpodobnější je napadení jedné země NATO s cílem otestovat reakci, míní. Česko je podle Koudelky stále jednou z nejbezpečnějších zemí světa a Evropy.
Mír na Ukrajině nesmaže hrozbu Ruska, míní Řehka
Náčelník generálního štábu na konferenci uvedl, že současná bezpečnostní situace je nejvážnější a nejsložitější od studené války a Evropa čelí kombinaci velkých ozbrojených konfliktů, hybridních hrozeb i proměny globální rovnováhy sil. Zdůraznil ale, že situace je zvládnutelná, pokud budou státy jednat včas a důsledně.
Řehka také sdělil, že současné konflikty na Ukrajině a Blízkém východě zásadně mění charakter válčení a přinášejí přímé i nepřímé dopady pro Česko, které by se podle něj měly promítat do české i evropské bezpečnostně-zahraniční politiky. „Absence urgence pro nás může být fatální a mám obavy, že přes všechnu rétoriku tak skrz reálné skutky máme absenci té urgence,“ dodal.
Případný mír na Ukrajině podle něj neznamená konec ruské hrozby. „Rusko nebude přátelštější a vybralo si strategii, kdy směřuje více ke střetu se Západem,“ řekl. Podle něj je proto potřeba budovat silný systém odstrašení a obrany, který omezí riziko chybné kalkulace Moskvy, jako když se rozhodla pro plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Zdůraznil také význam pokračující podpory Ukrajiny, která podle Řehky není altruismem ani charitou, ale strategickým zájmem.
Za klíčové Řehka označil mimo jiné modernizaci armády, posilování ochrany kritické infrastruktury, investic do personálu, budování celospolečenské odolnosti, ale také plnění dohodnutých aliančních závazků.
Fakt, že Evropa by se měla více postavit na vlastní nohy, podle Řehky nijak nepopírá potřebu udržovat transatlantickou vazbu. „Je nesmírně důležité udržovat silnou transatlantickou vazbu. Podle mého názoru si dlouhodobě nelze představit kvalitní bezpečnost bez tohoto vztahu,“ poznamenal.
