Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
Kontroloři zamířili na ministerstva zdravotnictví (MZd) a pro místní rozvoj (MMR) a do vybraných nemocnic. Mluvčí MMR Veronika Lukášová sdělila, že nemocnice nepořizovaly nadbytečné přístroje, ale připravovaly se na nečekané krize. Reakci MZd ČTK zjišťuje.
Ministerstva poskytla na projekty téměř 19 miliard korun. Šlo o peníze, které Česko obdrželo v letech 2020 až 2023 z evropského investičního nástroje REACT-EU na podporu zotavení z krize způsobené pandemií covidu-19. Vláda rozhodla, že většina těchto peněz bude využita na zdravotnické projekty, uvádí NKÚ. Podle jeho zjištění ministerstva ani nekontrolovala, zda bylo potřebné tyto dotované přístroje pořídit.
Úřad popisuje, že peníze musely být vyčerpány za necelé tři roky, a proto ministerstva upřednostnila nákupy přístrojů a vybavení před investicemi, které by vedly ke kvalitativnímu posunu ve zvládání mimořádných situací. Dotace stát poskytoval na 100 procent. Nemocnice podle NKÚ některé přístroje a vybavení nakupovaly také jen jako záložní.
NKÚ: Nevyužitá příležitost k posunu zdravotnictví
„Podpora představovala bezprecedentní příležitost k posunu českého zdravotnictví na vyšší úroveň. Naše kontrola ukázala, že tuto příležitost Česká republika nevyužila,“ komentoval to člen úřadu Roman Sklenák, který kontrolu vedl. MMR s tím nesouhlasí. Podle mluvčí Lukášové bylo cílem dotací zajistit pružnou reakci na budoucí pandemie a další nečekané a krizové události, což se podařilo.
„Je třeba uvést, že v době pandemické krize nelze předem předvídat typy jednotlivých diagnóz a s nimi souvisejícího přístrojového vybavení k jejich diagnostice či léčbě,“ doplnila mluvčí MMR. Proto podle ní MZd sestavilo seznam přístrojů, které si nemocnice mohly z dotace pořídit. Potřebnost pořizovaného vybavení prověřoval řídící orgán dotačního programu IROP a u přístrojů s cenou nad pět milionů korun také přístrojová komise MZd.
NKÚ jako příklad nadbytečných nákupů uvádí, že některé nemocnice nakoupily takzvané rentgeny s C-ramenem, což jsou mobilní rentgeny využívané hlavně přímo v operačních sálech. V roce 2024 na nich uskutečnily od dvou do osmi výkonů. Jednalo se o nemocnice Rumburk, Litoměřice a Teplice, které spadají pod společnost Krajská zdravotní.
„Průměrný roční počet výkonů na těchto rentgenech přitom v roce 2024 přesahoval 400,“ uvádí NKÚ. „V jiném případě nemocnice za dotaci zakoupila optický spektrometr, který ani po 21 měsících od jeho pořízení neuvedla do ostrého provozu. Méně efektivní či neefektivní využívání pořízených přístrojů zjistil NKÚ u všech kontrolovaných nemocnic,“ stojí v jeho tiskové zprávě.
„Pokud NKÚ identifikovalo nízkou míru využitelnosti v praxi, jednalo se o ojedinělé situace. Potřebnost zdravotnického vybavení navíc nelze jednoznačně kvantifikovat jednotnými ukazateli, a proto nelze tvrdit, že by podpořené nemocnice pořizovaly nadbytečné či neodůvodněné přístroje,“ sdělila mluvčí MMR. Ministerstvo má podle ní podrobný přehled o využívání dotovaných přístrojů prostřednictvím zpráv, které příjemci dotací každoročně předkládají ke kontrole.
Ministerstva také rozhodla, že prostřednictvím uvedených dotací podpoří nemocniční pracoviště navázaná na takzvané urgentní příjmy. „Síť urgentních příjmů však nebyla v době kontroly dobudována a podporu čerpala i pracoviště, která ještě nebyla na funkční urgentní příjem reálně navázána. Dokončení sítě urgentních příjmů je naplánováno nejdříve na rok 2029. V té době ale bude už většina přístrojů pořízených z těchto dotací morálně a technicky zastaralá nebo na hraně životnosti,“ shrnul NKÚ.
