Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví plánuje rozšířit seznam výkonů, na které bude pacientům stačit být v nemocnici jediný den. V rámci takzvané jednodenní péče by se tak nově mohly provádět třeba operace z oboru nosní, ušní a krční medicíny. Resort teď čeká na schválení odbornými společnostmi.

Ministerstvo zdravotnictví musí z rozhodnutí soudu změnit způsob, jakým posuzuje žádosti o odškodnění nezákonně sterilizovaných žen. Podle verdiktu má dotčeným aktivněji pomáhat a také uznávat širší škálu důkazů.

Lékařská komora chce garantované platy na úrovni jednoho a půl až trojnásobku průměrné mzdy, a to bez přesčasové práce. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) to odmítá. Dohoda podepsaná koncem loňska podle něj při takových příjmech zahrnuje i osm hodin přesčasů týdně. Její podpis ukončil protest části doktorů, kteří vypověděli práci navíc. Jednou z podmínek přitom bylo právě stanovení nových principů odměňování od začátku příštího roku.

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje návrh, který by lidem umožnil objednat si léky na předpis přes internet a nechat si je doručit přímo domů. Hlavně majitelé menších lékáren se ale obávají, že taková změna by znamenala konec jejich provozoven.

Nemocnici Ivančice na Brněnsku hrozí ztráta akreditace na vzdělávání lékařů na porodnickém oddělení. Je to kvůli poklesu počtu porodů pod hranici šest set ročně, při které ministerstvo zdravotnictví akreditaci uděluje. Budoucnost svého oddělení nemocnice řeší se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou i s vedením kraje.

U každého urgentního příjmu v nemocnici by nově měla být i pohotovost. Nyní chybí asi u dvanácti z devadesáti nemocničních urgentních příjmů. Novelu zákona o zdravotních službách, která povinnost jejich zajištění převádí z krajů na zdravotní pojišťovny, představil ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Novela také zavádí komplexní centra pro nejvážněji nemocné děti, které vyžadují celodenní péči rodičů, nebo upravuje, za co mohou pacienti v ordinacích platit. Platnost novely navrhuje ministerstvo zdravotnictví (MZd) od roku 2025, záležet ale bude na legislativním procesu.

V dohodovacím řízení s pojišťovnami o rozdělení 530 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění v roce 2025 se zřejmě dohodnou jen zubaři a gynekologové, řekl po jednání vedení ministerstva zdravotnictví s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem ředitel odboru regulace cen a úhrad resortu Tomáš Troch. Kubek kritizoval dubnové vládní usnesení, že systém má příští rok hospodařit vyrovnaně. Podle něj to neumožní pokrýt reálné náklady na péči.

Bývalí poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko (zvoleni za SPD), musí zaplatit pokutu za to, že na několika schůzích sněmovny v roce 2021 nenosili roušky. Po více než třech letech od incidentu o tom pravomocně rozhodlo ministerstvo zdravotnictví. Volný dostal pokutu 38 tisíc korun, Bojko pak 28 tisíc. Oba tvrdili, že se na jejich jednání vztahovala poslanecká imunita. Ministerstvo to odmítlo s tím, že protikoronavirová opatření jejich práva neporušovala.

Sanitky zdravotnické záchranné služby zřejmě budou ve všech částech republiky vypadat stejně. Počítá s tím novela vyhlášky, která sjednotí i vybavení interiéru. Přes deset let jsou vozy označené šachovnicí, ale ta by se mohla u nových aut změnit. Podle záchranářů to pomůže k větší bezpečnosti pacientů, ale i posádek.

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.

Kvůli nedostatku lékařů mají univerzity v Česku každým rokem přijímat více zájemců o studium medicíny, tvrdí však, že nemají dostatek peněz na vyučující. Ministerstvo školství uvedlo, že letos vyčlenilo na snížení mzdových nerovností stovky milionů korun. Situaci může podle děkanů ještě zkomplikovat novela zákoníku práce, podle té by se mohla klinická činnost lékařů a výuka oddělit. Změny bude sněmovna řešit ve čtvrtek. V příštím roce mají všechny zdravotnické fakulty dostat půl miliardy navíc.

V některých „personálně zdevastovaných“ nemocnicích došlo k překročení přesčasových hodin už v květnu, ale těm nelze pomoci žádnými legislativními kroky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce viceprezident České lékařské komory Jan Přáda. Celkově se však věci ve zdravotnictví daly do pohybu správným směrem, dodal. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) řekl, že nyní zbývají dva velké úkoly: legislativní změny v zákoníku práce a zákon o odměňování zdravotníků.

Sněmovna v pátek schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Předloha zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Zvyšuje jim státní příspěvek. V případě podpory dlouhodobých pěstounů by měl vzrůst z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. Poslanci rovněž schválili novelu týkající se evidence léků v lékárnách. Za jejich nezavedení bude zřejmě hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti.

Česká lékařská komora (ČLK) a zdravotnické odbory nesouhlasí s návrhem zákona o odměňování zdravotníků, který předložilo ministerstvo zdravotnictví. Nejde podle nich o faktické sjednocení výše platů a mezd, které žádají. Pro některé zdravotníky by podle nich návrh znamenal i snížení odměny. Po čtvrtečním jednání to sdělili předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a prezident ČLK Milan Kubek. Na změnách zákoníku práce, které mají platit od srpna, podle nich shoda je.

Počet lidí s roztroušenou sklerózou přesáhl dvacet jedna tisíc – za rok tak v registru přibyla zhruba tisícovka pacientů. Neurologové i ministerstvo zdravotnictví chtějí sjednotit postupy, aby kvalita péče byla ve všech centrech stejně vysoká.

Od června bude mít Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) možnost označit léky s omezenou dostupností. Informaci o tom, která lékárna je měla předchozí den, uvidí pacienti v systému e-recept a lékaři ve stejném systému nebo svém lékařském softwaru. Náměstek ministerstva Jakub Dvořáček uvedl, že takových léků mohou být desítky či nízké stovky z asi 9 tisíc léčivých přípravků označených kódem SÚKL.

V Česku chybějí strojvůdci. I kvůli tomu ministerstvo zdravotnictví navrhuje upravit podmínky, za nichž zaměstnanci drah získávají zdravotní způsobilost. Na prohlídky by tak minimálně někteří nečekali tak dlouho jako teď. Změnit se má také rozsah vyšetření.

Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v penzi. Ordinací pediatrů za pět let ubylo skoro čtyři sta a očekávají se další odchody pracujících seniorů. Potřeba bude jedenáct set úvazků. Ubývá i diabetologů, chirurgů nebo anesteziologů, praktických lékařů pro dospělé do dvou let začne přibývat, řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Praktičtí lékaři by mohli dostat možnost předepisovat i léky, které jsou zatím vyhrazeny pouze specialistům. Ministerstvo zdravotnictví chystá změnu, která se bude týkat například přípravků na cukrovku, ředění krve nebo kožní problémy. Zjednodušit jejich předepisování chce hlavně kvůli dlouhým objednacím lhůtám u ambulantních specialistů. Je přitom přesvědčeno, že praktičtí lékaři dokážou sami vyhodnotit, kde mají své limity, a při nejasnostech se obrátit na odborného lékaře. O tom však specialisté pochybují.

Členové vlády navrhují zvýšit celkové výdaje ministerstev až o 40 miliard korun. Podle zjištění ČT více peněz požadují ministři pro oblast školství, sociální dávky nebo na investice do méně rozvinutých regionů. O více peněz pro své resorty usilují hlavně ministři z hnutí STAN a Pirátské strany. S žádnými výraznějšími přesuny ve státní kase ovšem nesouhlasí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

V některých lékárnách dál chybí inhalátory na akutní záněty dýchacích cest. Nedostatkový je často předepisovaný Ventolin i jeho alternativa Ecosal – s výrobcem tohoto léku přitom resort zdravotnictví dohodl navýšení dodávek minimálně na dvojnásobek roční spotřeby.

Nová lůžka mají uklidnit napjatou situaci v psychiatrické péči o děti a dospívající. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by měla vzniknout speciálně pro ně. Náctiletých, které sužují duševní problémy, v posledních letech přibývá a místa v nemocnicích a léčebnách chybí. Do několika týdnů by tak odborná společnost měla ministru předložit koncepci rozvoje dětské psychiatrické péče. Změna umožní vzdělávat více psychiatrů i psychologů. V péči o dospělé by se kromě center duševního zdraví měly dál rozvíjet i psychiatrické nemocnice.

S příchodem sezony začínají podniky nabírat více brigádníků. Ministerstvo zdravotnictví teď navíc dokončilo seznam prací, kterými si budou moct v budoucnu přivydělat už i čtrnáctiletí. Jde třeba o kancelářské pozice nebo vedoucí na táborech. Změna je součástí novely zákoníku práce.

„Nemáme šanci prosadit takové změny a reformy, které by byly přátelské lidem,“ kritizuje na změnách v důchodech a zákoníku práce vedoucí právního oddělení a důchodový expert Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Opatření, která byla zvolena, pouze mírní třísetmiliardový deficit, který by nás čekal v roce 2050, tvrdí ekonom IDEA CERGE-EI a poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí Filip Pertold. O problematice důchodové reformy a kapacitách státního rozpočtu debatovali v pořadu Otázky Václava Moravce.