Ministerstvo zdravotnictví

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.

Pacienti se od července dostanou k dalším více než 1200 léků u praktických lékařů, jde asi o osminu léčiv předepisovaných v ordinacích. Dosud pro ně museli k ambulantním specialistům. Na úterní tiskové konferenci k vyhlášce o předepisování léčiv to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V Česku lékaři každý měsíc podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) předepíšou a vydají až osm milionů receptů. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nezačnou všichni lékaři hned předepisovat všechny léky, upravit se musí také platby ambulantním specialistům, aby měli motivaci pacienty praktikům předat.

Zákaz prodeje energetických nápojů do šestnácti let věku nebo omezení jejich dostupnosti třeba ve školách nebo automatech. Skupina poslanců přepracovává návrh, který měli politici na stole už v minulém volebním období. Předložit ho chce ještě letos. Pro regulaci je v této oblasti i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Kvůli nízké porodnosti se v Česku upraví síť porodnic. Podle doporučení odborníků by měla zůstat oddělení či zařízení s více než šesti sty porody ročně, řekl v Nedělní debatě ČT ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle šéfky poslaneckého klubu STAN Michaely Šebelové by zdravotnickou síť měl nastavit stát tak, aby péče byla v regionech dostupná. Debaty o zdravotnictví se účastnil také ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Ján Dudra a senátor a kardiochirurg Jan Pirk (nestr., klub ODS a TOP 09).

Vláda se nejdřív zaměří na nastavení důchodů pro náročné profese, až poté na strop důchodového věku na 65 let, vyplývá z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) v rozhovoru na CNN Prima News. Ministerstvo práce původně navrhovalo, že se věk nástupu do penze zmrazí od příštího roku a náročné profese vyřeší zákon od roku 2028. Strop věku a úpravy dřívějších penzí pro lidi s rizikem slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení.

Výdaje českého zdravotnictví příští rok znovu výrazně porostou. Ministerstvo zdravotnictví začíná pracovat na takzvané úhradové vyhlášce. Podle ní z veřejného zdravotního pojištění půjde na péči o pacienty 607 miliard korun, tedy o 36 miliard víc než letos. Za posledních devět let se suma více než zdvojnásobila. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) má ovšem ambici vytvořit na příští rok vyrovnanou úhradovou vyhlášku.

Kratom bude možné koupit legálně až od 21 let, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na středečním brífinku k chystané regulaci psychomodulačních látek. Zakázán má být prodej přes internet. Zavede se spotřební daň a DPH se převede ze snížené do základní sazby, navrhuje dále vláda.

Vláda v pondělí zařadila na seznam zakázaných návykových látek dva opioidy. Celkem sedmnáct substancí pak zapsala na seznam zkoumaných látek, které není možné v Česku legálně prodávat a vyrábět. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dále vláda schválila novelu odpadového zákona, která počítá se zavedením centrálního systému pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu. Ministři také probírali zapojení České republiky do unijní půjčky SAFE nebo propůjčení generálské hodnosti.

Masivní kampaň na sociálních sítích, očkovací program ve školách nebo lístky do kina zdarma pro ženy, které se tam nechají naočkovat. Zkušenosti ze Švédska ukazují, jak lze výrazně omezit až vymýtit nádorová onemocnění způsobená lidským papilomavirem (HPV). V tuzemsku každoročně postihnou tisíce lidí a stovky pacientů na jejich následky umírají. Česko na tom chce být do čtyř let podobně jako Švédsko. Podle expertů to možné je, ale záleží na politické vůli, komunikaci a prevenci. Vládní koalice každopádně v otázce vakcinace jako takové a podpory očkování není jednotná.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Vláda v pondělí schválila navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 24 miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něj bude požadovat po ministerstvu zdravotnictví úspory. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří letos s výdaji více než 570 miliard korun, příjmy jsou o téměř 15 miliard korun nižší. Dále vláda schválila účast prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN.

Celkem o 24 miliard korun více zaplatí v příštím roce stát za své pojištěnce, tedy děti nebo důchodce. O mimořádné valorizaci by v pondělí měla rozhodnout vláda. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bez těchto peněz hrozil zdravotnictví kolaps. Opozice ale návrh kritizuje. Argumentuje tím, že navyšování plateb samo o sobě finanční problémy pojišťoven nevyřeší. A doporučuje zaměřit se na to, jak s penězi na péči nakládají.

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.

Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha informovala, že uzavřela formální převod expertů a agend ochrany lidských práv, rovnosti žen a mužů, duševního zdraví či závislostí ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. Proti němu v pátek stávkovalo 58 pracovníků Úřadu, obávají se mimo jiné ztráty nezávislosti. Nadále budou pokračovat ve stávkové pohotovosti a usilovat o další jednání. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se však na jejich fungování nic nezmění.

Ministerstvo zdravotnictví bude navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované?, kterou ve středu pořádal Úřad vlády, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) doplnil, že navýšení pomůže zvládnout současné výzvy a vyřeší „díru způsobenou deficitními úhradovými vyhláškami z posledních let“.

V případě, že by se ukázalo, že dotace holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to v neděli řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministerstvo zemědělství dotace Agrofertu nadále vyplácí. Nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel ale pro ČTK potvrdil, že kvůli nejasnostem kolem střetu zájmu premiéra Andreje Babiše (ANO) se i na zemědělské fondy vztahuje pozastavení výplaty dotací.

Poslanecká sněmovna řeší spory mimo jiné kvůli neobsazeným funkcím i napjatým vztahům mezi vládou a opozicí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT hovořil o „bezskrupulózním blokování“ dolní komory ze strany současné opozice, naopak poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) zkritizoval „kádrování“ kandidátů opozice do sněmovních funkcí. Poslanec ODS Jiří Havránek upozornil, že některé neobsazené pozice jsou důležité pro chod státu. Poslanci SPD Tomáši Doležalovi pak více než dlouhé projevy vadí osobní útoky na zákonodárce. Debatu moderoval Martin Řezníček.

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.

Složité operace se možná budou provádět jen v některých nemocnicích. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) chce, aby vybrané výkony mohli provádět jen lékaři na specializovaných odděleních. Argumentuje vyšší bezpečností a zkušeností týmů. Prodloužení čekacích lhůt podle šéfa resortu nehrozí. Část pacientů ale bude muset za péčí dojíždět dál.

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech pozoruje klesající zájem lidí o posilující dávky očkování. Pomoct s osvětou má očkovací strategie, kterou schválila už minulá vláda a jíž se drží i nynější ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ze zákona je povinné očkování dvěma vakcínami proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, infekcím Hib, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mezi pátým a šestým rokem je čas na posilující dávky, na začátku druhého stupně základní školy znovu. Hlídat termíny přeočkování ministerstvo doporučuje s využitím aplikace EZ karta.

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.

Pacienti v Jihomoravském kraji čekají na vyšetření magnetickou rezonancí několik týdnů i měsíce. Situaci v regionu má zlepšit nový přístroj v brněnské Úrazové nemocnici, na který město přispěje desítkami milionů korun. Dlouhé čekací lhůty na neakutní vyšetření hlásí i další kraje.