Ministerstvo zdravotnictví

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.

Čeští muži se i kvůli lepšímu systému preventivních prohlídek nechávají častěji testovat na rakovinu prostaty. Za poslední dva roky test podstoupilo 57 procent mužů mezi 50 a 69 lety. Dva tisíce nádorů se tak podařilo odhalit včas. Až třetina lidí s podezřením na nádor ale nedorazí na následnou prohlídku a riskuje ohrožení života, stejně jako tisíce dalších, kteří se netestují vůbec. „Mezi námi žije osm až devět tisíc mužů ve věku do 69 let, ale spíš mladších, kterým to vyšetření může regulérně zachránit život,“ upozornil ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) poukázal na to, že ročně karcinomem prostaty onemocní zhruba deset tisíc mužů, z nichž 1500 zemře. „To jsou životy, které mohou být zachráněny,“ doplnil.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabídne více než třem stovkám mladých lékařů 480 tisíc korun. Podmínkou je ordinování v regionu, kde doktoři chybí, a následné setrvání v něm po dobu alespoň pěti let. VZP na to letos vyčlení 90 milionů korun, bonus se bude týkat praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a také dětských a dorostových psychiatrů. Zhruba o stejnou částku by podle návrhu rozpočtu mělo ministerstvo zdravotnictví navýšit prostředky na takzvaná rezidenční místa v primární péči, kde se mladí lékaři připravují. Podpora těchto míst v posledních letech stagnovala. Právě teď přitom začíná z univerzit vycházet více čerstvých absolventů medicíny.

Barbora Macková skončí ke 2. září jako hlavní hygienička a vrchní ředitelka sekce ochrany a podpory veřejného zdraví, sdělilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Podle informací ČTK rezignovala na vlastní žádost. Macková uvedla, že necítila jasnou podporu pro své záměry finančně a personálně systém stabilizovat. Dál zůstává ředitelkou Státního zdravotního ústavu (SZÚ), od června 2024 byly obě funkce po rozhodnutí vlády spojené.

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.

Do péče o pacienty po cévní mozkové příhodě se v nemocnicích zapojují dobrovolníci. Pomáhají jim například s procvičováním řeči, motivují je k rehabilitaci a zmírňují jejich pocit sociální izolace. Přínos dobrovolnické péče potvrdil pilotní projekt ministerstva zdravotnictví, do kterého se zapojilo devět nemocnic. Resort chce na jeho základě vytvořit jednotná pravidla a rozšířit program do dalších zařízení.

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.

Ministerstvo zdravotnictví by mělo v příštím roce získat proti původnímu návrhu rozpočtu jednotky miliard korun navíc, řekl v Událostech, komentářích šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO). Peníze mají směřovat především do nemocnic, elektronizace a vzdělávání lékařů. Vojtěch chce úspor dosáhnout zejména efektivnějším fungováním systému, zatímco poslanec Štěpán Slovák (ODS) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou prosazoval vyšší spoluúčast pacientů a hlubší změny ve zdravotnictví.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.

Počty studujících všeobecných sester se díky podpoře škol, která začala loni, zvýšily o 40 procent a u dalších nelékařů o 30 procent. Na úterní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora na 12 let má stát 12,8 miliardy korun. U sester je v plánu přes 15 tisíc absolventů, dále přes 3500 zdravotnických záchranářů, 1700 radiologických asistentů a 1200 nutričních terapeutů.

Očkování proti klíšťové encefalitidě by pojišťovny mohly hradit i lidem mladším padesáti let. Požádal o to výrobce vakcín a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) už ukončil hodnoticí zprávu. Ta odhaduje, že změny uspoří třeba i na nemocenské kolem 650 milionů korun. Rozhodnout má orgán při ministerstvu zdravotnictví, který ale zatím neexistuje. Proočkovaná je teď polovina populace, národní strategie cílí na tři čtvrtiny.

Ministerstvo zdravotnictví se musí vypořádat s řadou připomínek k návrhu, který má rozšířit možnost umělého oplodnění i na ženy bez partnera. Přístup k umělému oplodnění má ze zákona pouze heterosexuální pár, což by ministerstvo chtělo změnit. Některé rezorty novinku nezpochybňují, proti jsou ale třeba ministerstva práce nebo spravedlnosti. Rezort práce a sociálních věcí má k návrhu sedm zásadních připomínek. Podle něj by stát například neměl uměle vytvářet matky samoživitelky. Zájem o umělé oplodnění vzrostl za posledních 15 let skoro na trojnásobek. Loni se díky asistované reprodukci narodilo dosud nejvíce dětí, více než pět tisíc.

V Česku ve středu pokračovala vlna veder, během dne se přidaly i prudké bouřky. Rekordní horko hlásila většina stanic, pro většinu území platí také výstraha před požáry. Horší situace je podle místopředsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly v noci, kdy teploty příliš neklesají a člověk je vysílen. Může pak dojít k vyčerpání organismu a vícero úmrtím v takovém prostředí, poznamenal. Tento ráz počasí bude podle předsedy Českého svazu ochránců přírody Libora Ambrozka pokračovat i v dalších letech. Doplnil, že vedra dopadají vedle zdravotnictví i na energetiku či zemědělství. Situace však podle náměstkyně ministra zdravotnictví Karly Maříkové (SPD) není taková, aby kvůli ní vláda dělala zvláštní opatření. Členka sněmovního výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) vyzvala k systematické a důsledné přípravě na následky veder. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Kvůli nedostatku léku s účinnou látkou tamoxifen budou lékárníci nemocným s rakovinou prsu vydávat také léky, které tuto účinnou látku obsahují, ale nejsou v Česku registrované. Serveru Novinky.cz to řekl ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň. Dodávky léku váznou od loňska, od června není k dispozici ani jeho náhrada.

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.

Fungování protidrogové agendy se po jejím přesunu z gesce Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví nemění, řekl ve čtvrtek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na veřejném slyšení Senátu k odpovědnosti státu za politiku závislostí. Přestěhovali se všichni experti, kteří o to stáli, dodal. Ministerstvo počítá pro příští rok s dotací 415 milionů korun pro adiktology, stejně jako letos. Šéfka Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová hovořila o paralyzování centra.

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.