Ministerstvo zdravotnictví

Statisíce Čechů nemají zubaře, stálého nemá pětina lidí. Podle stomatologické komory je ale dentistů dostatek. V čem je tedy problém? Jak ho vyřešit? A proč má drtivou většinu zubních kazů jen pět procent nejchudších obyvatel? Na tyto i další otázky hledali odpovědi hosté pořadu Zkraje, kterými byli starosta Písku Michal Čapek (ANO), člen předsednictva České stomatologické komory Libor Zdařil, komentátor serveru Seznam Zprávy Martin Čaban, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), poslanec Jan Síla (SPD) a Adam Ander z odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví.

Zdravotní pojišťovny letos plánují na preventivní programy vyčlenit přes tři a půl miliardy korun, o čtvrt miliardy víc než loni. Podle sněmovnou projednávané novely má jít na prevenci do budoucna ještě násobně víc, ministerstvo věří v až patnáct miliard ročně. Opozice to kritizuje.

Část lidí v Česku dál nemůže sehnat zubního lékaře. Podle České stomatologické komory přitom zubařů neustále přibývá – za poslední rok jich začalo ordinovat dalších 120. Aktuálně jich je v zemi skoro devět tisíc. Často se ale koncentrují ve velkých městech a zhruba desetina z nich nemá smlouvu s pojišťovnou a pacienti si tak za péči musí platit. Někteří proto radši využívají zubní pohotovosti, kam ale patří jen nejakutnější případy.

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.

Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví poprvé propojila své údaje o nemocnosti, léčbě, invaliditě, klientech domovů či příjemcích příspěvků na péči. Lépe tak nastaví síť zařízení, počet personálu, úhrady či investice.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Více než dvě třetiny Čechů mají nadváhu a podstatná část populace podle lékařů trpí obezitou. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje plán, který by měl zlepšit například dostupnost specializovaných ambulancí. Víc peněz chce resort nasměrovat také na prevenci. O zdravý životní styl se podle aktuálního šetření Všeobecné zdravotní pojišťovny zajímají dvě třetiny populace. Více na něj dbají ženy než muži.

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Změnu schválila vláda. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Kabinet rovněž rozhodl, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. Vláda také schválila povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.

Skoro čtvrtina odborných ambulancí dává novým pacientům termíny návštěv za tři a více měsíců. Vyplývá to z interního dotazníku jejich sdružení. Odpovědělo přes tisíc ordinací napříč zaměřeními. Aktuální data se přibližně shodují s těmi, která specialisté sesbírali už loni. Hrozbou je ale podle nich stárnutí kolegů. Ministerstvo zdravotnictví čekací lhůty zatím nesleduje, změnit to má systém e-žádanek.

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.

Zakázka na motolské onkologické centrum by měla být v pořádku, uvedl po vypuknutí korupční kauzy spojené s motolskou nemocnicí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zároveň řekl, že všechny personální změny v nemocnici může provést její pověřená ředitelka. Má také přezkoumat nastavení kontrol kvůli jejich možným úpravám. Kauzu kolem bývalého vedení nemocnice označil ministr za vyděračské a mafiánské praktiky. Taky nemocnice vyjádřila politování nad korupční kauzou a ujistila pacienty, že úroveň zdravotní péče je zachována.

Ministerstvo zdravotnictví přiznalo rodině odškodné tři miliony korun kvůli prokázanému úmrtí ročního dítěte po očkování, upozornily na to server Seznam Zprávy i Deník N. Šlo o extrémně vzácnou reakci na hexavakcínu nebo vakcínu proti pneumokokům. Má jít o první případ, kdy stát poškozené očkováním odškodnil. Informaci následně potvrdil vedoucí tiskového oddělení resortu Jan Řežábek.

Nyní již bývalý šéf nemocnice Motol Miloslav Ludvík, který byl v souvislosti s korupční kauzou ve středu vzat do vazby, instituci řídil příliš dlouho, shodli se v Událostech, komentářích náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček a dva bývalí šéfové resortu Roman Prymula a Svatopluk Němeček. Dvořáček však podotkl, že v době, kdy se připravují velké projekty, je vyměnit ředitele těžké. Resort navíc dle něj neměl indicie, že by se mělo dít něco problematického.

Ústavní soud přezkoumá úhradovou vyhlášku na letošní rok, podle které pojišťovny hradí zdravotní péči. Pod návrh připravený Asociací českých a moravských nemocnic se podepsalo třikrát víc senátorů, než je potřeba. Říkají, že vyhláška diskriminuje regionální nemocnice. Za stejné úkony dostávají méně peněz než velká zařízení. Ústavnímu soudu doručí návrh příští týden. Ministerstvo zdravotnictví s kritikou nesouhlasí.

Soud poslal do vazby čtyři obviněné v kauze motolské nemocnice, mezi nimi je i bývalý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík a šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Evropská pověřená žalobkyně navrhla vazbu celkem pro pět osob ze sedmnácti stíhaných. O pátém obviněném by měl soud rozhodovat ve čtvrtek.

Pět lidí obviněných v souvislosti s veřejnými zakázkami ve Fakultní nemocnici v Motole zůstává zadrženo. Na čtyři z nich podala evropská pověřená žalobkyně návrh na vzetí do vazby. Ostatní zadržení budou propuštěni, uvedla večer policie. Národní centrála proti organizovanému zločinu informovala, že v korupční kauze je sedmnáct obviněných.

Populace stárne a s tím přibývá i řidičů ve vyšším věku. Lidé nad pětašedesát let musejí chodit na pravidelné zdravotní prohlídky, které si sami hradí. Od ledna platí nová vyhláška, která ale obsahuje chyby. Ministerstvo zdravotnictví chystá nápravu, platit ale bude nejdřív od půlky roku.

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.

Po čtyřech letech se rýsuje možnost prvního odškodnění za zdravotní újmu po očkování proti covidu. Rozhodnutí městského soudu v Praze ale zatím není pravomocné. Ministerstvo zdravotnictví České televizi sdělilo, že se pravděpodobně dovolá. Na stát se obrátilo téměř 150 lidí z milionů očkovaných.

Slovenská sněmovna zrušila možnost stíhat za mimořádné situace lékaře, kteří by odmítli pracovat v nemocnicích. Schválila také další změny, na nichž se loni v prosinci dohodla vláda s lékařskými odbory (LOZ) a po kterých nespokojení lékaři hromadně odvolali podané výpovědi. Balík zákonů při hlasování sněmovny podpořili vládní poslanci a většina nezařazených zákonodárců. Opozice předlohu nepodpořila, když tvrdila, že část změn nepomůže pacientům.

Se zkušeností s rakovinou žije zhruba každý třináctý Čech, v roce 2023 jich bylo téměř 800 tisíc. V příštích deseti letech se kvůli stárnutí populace jejich počty ještě o čtvrtinu zvýší. Na úterní tiskové konferenci k Světovému dni proti rakovině to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Nejlepším způsobem, jak rozptýlit obavy z rakoviny, je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) včasná diagnóza onemocnění.

Menstruační potřeby by mohly být nově povinně k dispozici zdarma na všech základních a středních školách. Jejich zajištění do všech zařízení v Česku by podle odhadu magistrátu Ostravy stálo 120 milionů korun ročně. Výdaje by platili zřizovatelé škol. Resorty školství a zdravotnictví teď jednají o vyhlášce, která by to umožnila.

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.