Ministerstvo zdravotnictví strana 5 z 5

Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci lékařů domluvil na navýšení objemu peněz na zvýšení platů, oznámil po společném jednání. Nabídl 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování zdravotníků v nemocnicích. Setkání se uskutečnilo kvůli hrozícím prosincovým protestům. Ty lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně. Sněmovna navíc večer schválila úpravu novely zákoníku práce, přestane tak platit ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které protesty lékařů vyvolalo.

První myšlenky jsou strašné. Člověk si myslí, že je konec světa, popsal Jaromír Jíra, kterému diagnostikovali rakovinu. On sám je příkladem vzorného pacienta, u kterého k odhalení nemoci pomohla prevence. Podle odborníků je ale mnoho lidí, kteří ji nevyužívají – včasné odhalení nádoru přitom může zachránit život. Podle lékařky a členky komise pro screening nádorů prsu při ministerstvu zdravotnictví Miroslavy Skovajsové je pak při léčbě velmi důležité také sdílení. Nemoc není jen ten nemocný prs, nemocný je celý člověk, řekla v pořadu 90' ČT24.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.

Zdravotníci v nemocnicích by od příštího roku mohli mít čtyřiadvacetihodinové služby. Zrušit se má nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce, kterou předložili ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zhruba šest tisíc lékařů pohrozilo, že od prosince přestanou sloužit přesčasy, pokud se nynější podoba zákoníku nezmění a nenavýší se jejich základní mzdy a platy. Válek se pokoušel v pondělí se zástupci nespokojených lékařů neúspěšně domluvit, rozpory podle něj zůstávají především v oblasti platů.

Přes nárůst počtu případů nákazy covidem-19 se v Česku významně nezvyšují počty hospitalizovaných v těžkém stavu. Intenzivní péči jich potřebuje méně než čtyřicet, informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř tři sta tisíc obyvatel České republiky, zejména starších pětašedesáti let. Proti chřipce je očkováno 560 tisíc lidí.

Vyšší regulační poplatky, jednotné úhrady péče nebo jednodušší vzdělávání lékařů žádá Asociace českých a moravských nemocnic od premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Asociace to píše v otevřeném dopise premiérovi a ministrovi, který v pondělí zaslala médiím. Dopis je reakcí na nynější vyjednávání o platech a přesčasech zdravotníků.

Nejvyšší správní soud (NSS) se musí znovu zabývat návrhem na zpětné vyslovení nezákonnosti pandemického opatření z dubna 2021, které podmiňovalo účast na školní výuce negativním testem na covid-19, případně očkováním nebo prodělanou nemocí. Ústavní soud (ÚS) ve středu podruhé vyhověl stížnosti podané jménem dětí, které nemoc prodělaly a měly laboratorně potvrzené protilátky. Sporné opatření ale výjimku pro lidi s protilátkami neobsahovalo, děti se tak musely dvakrát týdně testovat.

Lékaři chtějí na všech urgentních příjmech zavést testování s rychlejší diagnostikou covidu-19, chřipky nebo RS virů. Díky tomu by mohli dříve podat antivirotika lidem s oslabenou imunitou nebo vyšším věkem. Léky totiž výrazně snižují riziko těžkého průběhu nemoci. Mikrobiologové nejpozději od roku 2025 chtějí, aby testy byly hrazeny pojišťovnami.

Ani po pátečním jednání se zástupci vlády nebudou lékaři stahovat výpovědi z přesčasů. Přes šest tisíc z nich je chce přestat sloužit od prosince, pokud kabinet nezlepší jejich pracovní podmínky. Ministři práce a zdravotnictví odpoledne oznámili, že vyhoví požadavku lékařů na snížení zákonného limitu přesčasových hodin, které mohou vykonávat, a umožní jim legálně odpracovat čtyřiadvacetihodinové směny. Na způsobu odměňování se ale strany neshodly. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil 6,8 miliardy navíc na platy lékařů, ti však chtějí přidat v základu.

Úmrtnost na rakovinu prsu se za dvacet let snížila o jednatřicet procent. Díky preventivním screeningovým vyšetřením žen v rizikovém věku se daří odhalit nádory brzy, kdy jsou vyléčitelné, zaznělo na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ročně je nádor podle dat resortu nově diagnostikovaný u zhruba 7500 žen, u 4500 díky screeningu. Více než čtyřicet procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí, nejvíc v Praze.

Odškodné za protiprávní sterilizace provázejí podle ombudsmana Stanislava Křečka ze strany ministerstva zdravotnictví pochybení. Resort podle něj nestíhá žádosti vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem, v komunikaci se žadatelkami navíc nebyl vstřícný a dostatečně je nepoučoval o jejich právech. Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že dopis ombudsmana obdrželi v pondělí a jeho závěry analyzují.

Loni v tuzemsku požádalo o změnu pohlaví rekordních 208 lidí. Jde o meziroční nárůst o šest procent. ČT to sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Žádostí přitom každým rokem přibývá. Doposud o tranzici požádalo 1349 lidí, komise resortu zdravotnictví drtivé většině z nich vyhověla. Změna je v Česku možná od roku 2012. Podmínkou operace je kastrace, tu ale kritizují orgány EU i OSN.

Kvalita i dostupnost péče o nevyléčitelně nemocné v Česku se v letech 2017 až 2021 zvýšila, ministerstvo zdravotnictví však selhalo při plánování nových hospicových lůžek. V aktuálně zveřejněné zprávě to uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). U příjemců dotací zjistili kontroloři v několika případech jen méně závažná porušení podmínek. Resort podle něj také provedl jen minimum kontrol využití dotací ze státního rozpočtu. Mluvčí ministerstva uvedl, že resort už přijal některá nápravná opatření a na základě kontroly NKÚ přijme další, především ke zlepšení kontrolního systému a poskytování národních dotací.

Zdravotních sester, kterým je již přes šedesát let, pracuje v České republice asi dvanáct tisíc. To představuje z celkového počtu sester zhruba čtrnáct procent. V nejbližších letech tak po jejich odchodu do důchodu hrozí nedostatek pracovníků ve zdravotnictví. Mnohé sestry a pečovatelky se potýkají s nízkým mzdovým ohodnocením a pocitem nedocenění. Motivací je pro ně možnost pomáhat jiným.

Očkování proti covidu-19 a chřipce je na podzim dle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nejvhodnější u vlastního praktického lékaře. Obě vakcíny je možné aplikovat v jednom dni. Lidé, kteří mají vyšší riziko při nákaze, by se podle ministra měli i letos na podzim proti těmto nemocem očkovat. Podle něj jde zejména o seniory, chronicky nemocné nebo lidi s oslabenou imunitou. Česko se podle ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové nachází na začátku sezony respiračních onemocnění včetně chřipky a covidu. Případů je asi sedm set na sto tisíc obyvatel.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

Stovky dětí se v Česku každý rok narodí nikoli v porodnici, ale doma. Je to jen odhad, přesné číslo nikdo nezná, protože domácí porody neupravují zákony, a naopak existují vyhlášky, které ztěžují porodním asistentkám přítomnost u porodů v domácím prostředí. Změnu by uvítali i někteří lékaři, podle nichž by bylo snazší předcházet domácím porodům u žen, u nichž by byly rizikové. Někteří další lékaři ale považují domácí porody obecně za nebezpečnější a před jejich usnadňováním varují. Shoda na případném zákonném ukotvení domácích porodů není ani mezi politiky, a tak zůstávají v právním vakuu. O domácích porodech natáčely pro Reportéry ČT Barbora Loudová a Silvie Kleková.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Řízením pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) do nástupu nového ředitele, který vzejde z výběrového řízení, pověřil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dočasně vrchní ředitelku sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministerstva a někdejší šéfku motolské nemocnice Helenu Rögnerovou. Informoval o tom mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. IKEM vedl do poloviny srpna Michal Stiborek, který rezignoval po podezřeních okolo svého úvěrového byznysu. Pověřením Rögnerové končí v čele IKEMu jeho statutární náměstek Jiří Malý, kterého podle informací Seznam Zpráv stejně jako Stiborka prověřuje policie.

Takzvané psychoaktivní látky typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC budou prodávány pouze osobám starším 18 let, schválila ve středu vláda. Podle ministra pro místní rozvoj a digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) vznikne kvůli regulaci další kategorie psychomodulačních látek.

Za rizikovou považuje opoziční poslanec a lékař IKEMu Julius Špičák (ANO) novelu lékového zákona, která má distributorům nařídit držet nouzové zásoby vybraných přípravků. Ministerstvo zdravotnictví si od ní slibuje, že pomůže překonat výpadky léčiv, podle Špičáka ale může také způsobit, že výrobci přestanou léky do Česka dodávat úplně. Za vhodné řešení současných výpadků považuje společné evropské nákupy léků, v úvahu podle něj připadá také zvýšení cen léků, díky čemu by byl český trh pro výrobce zajímavější. Julius Špičák byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Zemřela Vlasta Holubová, jedna z žen sterilizovaných za minulého režimu. Rozhodnutí o tří set tisícovém odškodnění za protiprávní zákrok se už nedožila. Na vyřízení žádostí stále čeká přes pět set žadatelek. Problémem je chybějící zdravotnická dokumentace. Úřady teď hledají nové způsoby dokazování.

V Česku stále chybí některé léky, teď především penicilin. Hlavní výrobce přerušil jeho dodávky. Člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) kritizuje ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že koná málo. Nástrojů k tomu, aby léky zajistil, má podle něj spoustu. Farhan také míní, že cena některých léků je nízká a mělo by dojít k navýšení. Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) míní, že je třeba reflektovat více realitu. Otázkou podle něj je, zda nezvážit zvýšení doplatků za léky. Je podle něj jednodušší říci občanům, že budou doplácet více, než jim sdělit, že léky nebudou, přiznal v Událostech, komentářích.

Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.