Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spolu s ministerstvy školství a zdravotnictví ani po šestnácti letech a vynaložení stovek milionů korun nedokončily transformaci systému péče o ohrožené děti, se kterou začaly v roce 2009, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz z rozpočtu a z Evropské unie určených na systém péče o ohrožené děti a jeho transformaci. Přestože rozsah pěstounské péče postupně roste, počet dětí v ústavní péči se zásadně nesnížil, konstatoval úřad. MPSV s výsledky kontroly nesouhlasí a tvrdí, že systém péče se zmodernizoval a počet pěstounů roste.
Stála stovky milionů, a není hotová, říká NKÚ o transformaci péče o ohrožené děti
Úřady podle kontrolorů nesjednotily systém péče pod jeden resort, nebyl přijat ani mnoho let plánovaný zákon o ochraně dětí. Ministerstvo práce také pro pracovníky sociálně-právní ochrany dětí nezajistilo zákonem požadovaný informační systém, což jim znesnadňuje práci, sdělil NKÚ.
Ve zprávě úřadu stojí, že za uplynulých dvanáct let poskytl stát prostřednictvím projektů Evropské unie na podporu transformace péče o ohrožené děti celkem 701 milionů. Projekty ministerstva práce za 498,4 milionu korun podle NKÚ nepřinesly významný posun ve snižování počtu dětí v ústavech ani v podpoře náhradní rodinné péče.
V projektech za 202,9 milionu, které uskutečnili především poskytovatelé sociálních služeb, vytvářeli příjemci dotací opakovaně obdobné analýzy a metodiky, a to navíc v období, kdy MPSV tvořilo vlastní materiály, upozornil úřad. To podle něj účelnost vynaložených peněz snížilo.
MPSV: Počet dětí v náhradní i pěstounské péči stoupá
V porovnání let 2015 a 2023 klesl podle úřadu počet dětí v ústavní péči z 8 34 na 7341, tedy o 1093. Jejich počet v pěstounské péči se zvýšil z 10 923 na 12 973. „Přemísťování ohrožených dětí z ústavní do pěstounské péče probíhá jen pozvolna,“ podotkli kontroloři.
Počet dětí v pěstounské péči a náklady státu na příslušné dávky, které uvádí NKÚ, neodpovídají realitě, reagovalo MPSV. Úřad totiž podle něj vyčíslil pouze počty dětí v pěstounské péči a opomenul ty v osobní péči poručníka nebo jiné osoby, takzvané svěřenectví. „Celkový počet dětí v náhradní rodinné péči (vyjma osvojení) například ke konci loňského roku činil 21 150, oproti tomu počet dětí v ústavní péči asi 7300,“ konstatoval resort.
Počet dětí v náhradní rodinné péči podle ministerstva stoupá, stejně jako počet pěstounů, zejména těch na přechodnou dobu. „Dokazuje to počet žádostí o zařazení do evidence, který od léta vzrostl o sto procent,“ zdůraznilo MPSV.
NKÚ: Ministerstvo nezajistilo zákonem daný informační systém
Kontrolní úřad také dospěl k závěru, že ministerstvo práce už dvanáct let neplní zákonnou povinnost spravovat informační systém, který by pracovníkům sociálně-právní ochrany dětí poskytl potřebné údaje například o žadatelích o osvojení či o dětech v evidenci.
Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) podle zjištění kontrolorů řeší chybějící elektronizaci agendy tím, že nakupují vlastní informační systémy. Na ně dostaly veřejné peníze, které ale nepodléhají kontrole NKÚ.
„V důsledku nečinnosti MPSV jsou tak pracovníci sociálně-právní ochrany dětí zatíženi nadbytečnou administrativou a nedisponují potřebnými informacemi, které by jim usnadnily práci a zrychlily například umísťování dětí do pěstounských rodin,“ upozornili kontroloři.
Ministerstvo připustilo, že jednotný informační systém pro pracovníky OSPOD ještě neexistuje, od loňska nicméně fungují sdílené seznamy s informacemi o žadatelích o zprostředkování péče nebo přechodných pěstounech. Tato databáze se v praxi podle MPSV osvědčila a usnadňuje umisťování dětí k pěstounům i do neodkladné péče.
