Ministerstvo práce a sociálních věcí

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Nové povinnosti obcí chce uzákonit skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) v novele, kterou v noci na středu podpořila v úvodním kole sněmovna. Jednací den tím skončil.

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.

Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který v pátek sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě. Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani se svými úpravami normy, kterou nyní dostane k posouzení Senát.

Vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny bude s platností od úterý náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí Edita Stejskalová. Do funkce ji jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO). Vystřídá Lucii Fukovou, která rezignovala minulý týden kvůli přesunu romské agendy pod resort práce. Uvedla tehdy, že výsledné nastavení jí neumožňuje funkci efektivně vykonávat.

Vláda se nejdřív zaměří na nastavení důchodů pro náročné profese, až poté na strop důchodového věku na 65 let, vyplývá z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) v rozhovoru na CNN Prima News. Ministerstvo práce původně navrhovalo, že se věk nástupu do penze zmrazí od příštího roku a náročné profese vyřeší zákon od roku 2028. Strop věku a úpravy dřívějších penzí pro lidi s rizikem slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení.

Česko už nebude pokračovat v krocích k zavedení takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém posledním zasedání v pondělí zrušila souhlas předchozího kabinetu s ratifikací dokumentu. Na konec ratifikačního procesu upozornil server iRozhlas.cz. Opozice vládní krok kritizuje.

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.

Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková rezignovala na svou funkci. Své rozhodnutí oznámila premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Důvodem rezignace je podle Fukové přesun romské agendy pod ministerstvo práce a rozdílný pohled na její další koordinování. Fuková uvedla, že výsledné nastavení jí neumožňuje funkci efektivně vykonávat.

Do konce června má v tuzemsku vzniknout přes pět set dětských skupin podpořených státem. Hotová je zatím podle dostupných údajů zhruba čtvrtina z nich. Obcím, které nestihnou splnit podmínky včas, hrozí pokuty, později i vracení celé dotace. Problémy ale mohou mít i ty, které stavbu dokončí – kvůli konkurenci v okolí nemusí naplnit požadovanou obsazenost.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.

Na ministerstvo práce by se měla přesunout od července desítka pracovníků, kteří se v Úřadu vlády věnují agendě Romů a postižených. O nastavení podmínek a dalším fungování jednali vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, ministr práce Aleš Juchelka (ANO), vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti Lucie Fuková a další přesouvaní zaměstnanci. Podle Barthy se „podařilo otázky zodpovědět“ a převod je připravený. Fuková uvedla, že si na získané informace musí teprve udělat názor a nastavení spolupráce je ještě k debatě.

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.

Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha informovala, že uzavřela formální převod expertů a agend ochrany lidských práv, rovnosti žen a mužů, duševního zdraví či závislostí ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. Proti němu v pátek stávkovalo 58 pracovníků Úřadu, obávají se mimo jiné ztráty nezávislosti. Nadále budou pokračovat ve stávkové pohotovosti a usilovat o další jednání. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se však na jejich fungování nic nezmění.

Téměř třem pětinám příjemců dosavadních dávek po přepočtu na superdávku klesá podpora, vyplývá z analýzy ministerstva práce z údajů přibližně 155 tisíc domácností. Prozkoumání dat 128 400 domácností pak ukázalo, že pětině z nich po odečtení nákladů na bydlení nezůstává z příjmu i se superdávkou ani životní minimum. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i poslanci z koaličních a opozičních stran už navrhují změny v nastavení superdávky.

V případě, že by se ukázalo, že dotace holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to v neděli řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministerstvo zemědělství dotace Agrofertu nadále vyplácí. Nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel ale pro ČTK potvrdil, že kvůli nejasnostem kolem střetu zájmu premiéra Andreje Babiše (ANO) se i na zemědělské fondy vztahuje pozastavení výplaty dotací.

Poslanecká sněmovna řeší spory mimo jiné kvůli neobsazeným funkcím i napjatým vztahům mezi vládou a opozicí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT hovořil o „bezskrupulózním blokování“ dolní komory ze strany současné opozice, naopak poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) zkritizoval „kádrování“ kandidátů opozice do sněmovních funkcí. Poslanec ODS Jiří Havránek upozornil, že některé neobsazené pozice jsou důležité pro chod státu. Poslanci SPD Tomáši Doležalovi pak více než dlouhé projevy vadí osobní útoky na zákonodárce. Debatu moderoval Martin Řezníček.