Ministerstvo práce a sociálních věcí

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.

Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který v pátek sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě. Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani se svými úpravami normy, kterou nyní dostane k posouzení Senát.

Vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny bude s platností od úterý náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí Edita Stejskalová. Do funkce ji jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO). Vystřídá Lucii Fukovou, která rezignovala minulý týden kvůli přesunu romské agendy pod resort práce. Uvedla tehdy, že výsledné nastavení jí neumožňuje funkci efektivně vykonávat.

Vláda se nejdřív zaměří na nastavení důchodů pro náročné profese, až poté na strop důchodového věku na 65 let, vyplývá z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) v rozhovoru na CNN Prima News. Ministerstvo práce původně navrhovalo, že se věk nástupu do penze zmrazí od příštího roku a náročné profese vyřeší zákon od roku 2028. Strop věku a úpravy dřívějších penzí pro lidi s rizikem slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení.

Česko už nebude pokračovat v krocích k zavedení takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém posledním zasedání v pondělí zrušila souhlas předchozího kabinetu s ratifikací dokumentu. Na konec ratifikačního procesu upozornil server iRozhlas.cz. Opozice vládní krok kritizuje.

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.

Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková rezignovala na svou funkci. Své rozhodnutí oznámila premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Důvodem rezignace je podle Fukové přesun romské agendy pod ministerstvo práce a rozdílný pohled na její další koordinování. Fuková uvedla, že výsledné nastavení jí neumožňuje funkci efektivně vykonávat.

Do konce června má v tuzemsku vzniknout přes pět set dětských skupin podpořených státem. Hotová je zatím podle dostupných údajů zhruba čtvrtina z nich. Obcím, které nestihnou splnit podmínky včas, hrozí pokuty, později i vracení celé dotace. Problémy ale mohou mít i ty, které stavbu dokončí – kvůli konkurenci v okolí nemusí naplnit požadovanou obsazenost.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.

Na ministerstvo práce by se měla přesunout od července desítka pracovníků, kteří se v Úřadu vlády věnují agendě Romů a postižených. O nastavení podmínek a dalším fungování jednali vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, ministr práce Aleš Juchelka (ANO), vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti Lucie Fuková a další přesouvaní zaměstnanci. Podle Barthy se „podařilo otázky zodpovědět“ a převod je připravený. Fuková uvedla, že si na získané informace musí teprve udělat názor a nastavení spolupráce je ještě k debatě.

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.

Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha informovala, že uzavřela formální převod expertů a agend ochrany lidských práv, rovnosti žen a mužů, duševního zdraví či závislostí ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. Proti němu v pátek stávkovalo 58 pracovníků Úřadu, obávají se mimo jiné ztráty nezávislosti. Nadále budou pokračovat ve stávkové pohotovosti a usilovat o další jednání. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se však na jejich fungování nic nezmění.

Téměř třem pětinám příjemců dosavadních dávek po přepočtu na superdávku klesá podpora, vyplývá z analýzy ministerstva práce z údajů přibližně 155 tisíc domácností. Prozkoumání dat 128 400 domácností pak ukázalo, že pětině z nich po odečtení nákladů na bydlení nezůstává z příjmu i se superdávkou ani životní minimum. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i poslanci z koaličních a opozičních stran už navrhují změny v nastavení superdávky.

V případě, že by se ukázalo, že dotace holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to v neděli řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministerstvo zemědělství dotace Agrofertu nadále vyplácí. Nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel ale pro ČTK potvrdil, že kvůli nejasnostem kolem střetu zájmu premiéra Andreje Babiše (ANO) se i na zemědělské fondy vztahuje pozastavení výplaty dotací.

Poslanecká sněmovna řeší spory mimo jiné kvůli neobsazeným funkcím i napjatým vztahům mezi vládou a opozicí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT hovořil o „bezskrupulózním blokování“ dolní komory ze strany současné opozice, naopak poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) zkritizoval „kádrování“ kandidátů opozice do sněmovních funkcí. Poslanec ODS Jiří Havránek upozornil, že některé neobsazené pozice jsou důležité pro chod státu. Poslanci SPD Tomáši Doležalovi pak více než dlouhé projevy vadí osobní útoky na zákonodárce. Debatu moderoval Martin Řezníček.

Sněmovna ve čtvrtek večer přerušila projednávání koaliční novely stavebního zákona, která má především urychlit stavební řízení. Na návrh poslankyně ANO Evy Fialové přerušila druhé čtení do pátečních 14:00. Čtvrteční debata trvala asi tři hodiny, středeční jednání o předloze asi čtyři hodiny. Poslanci ve čtvrtek probrali také malou část písemných interpelací na členy vlády. Dále se zabývali mimo jiné novelou, která by měla přispět ke zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií.

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí neshodli na zastropování penzijního věku na 65 letech. Kabinet a odboráři se zmrazením věkové hranice počítají, zaměstnavatelé ho ostře kritizují. Tripartita nenašla shodu ani na řešení důchodů náročných profesí. Jednání proto budou pokračovat, vyplývá z vyjádření ministra práce Aleše Juchelky (ANO), odborových předáků a šéfů organizací podnikatelů a zaměstnavatelů na tiskové konferenci po tripartitním jednání.

Agentura pro sociální začleňování dokázala získat pro obce s vyloučenými lokalitami čtyři miliardy korun. Její fungování ovšem ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ukončilo. Postavili se za ni i regionální politici, kteří s ní spolupracovali. V posledních měsících vláda Andreje Babiše (ANO) ve jménu úspor ve státní správě provedla už dvě kola propouštění. Jedná se především o MMR a ministerstvo práce a sociálních věcí. Reportéři ČT mluvili s desítkami lidí z obou resortů.

Už více než deset procent obyvatel Česka tvoří cizinci. A zatímco firmy volají po dalších pracovnících pro provozy 24/7 i dopravu, firmy čelí byrokratickým průtahů a omezeným kapacitám úřadů. Analýza pořadu Bilance navíc ukazuje na fenomén „brain waste“ – tisíce vysokoškolsky vzdělaných uprchlíků pracují u pásu, protože jejich hlubší integrace není dotažená.