Ministerstvo práce a sociálních věcí

Poslanecká sněmovna schválila, že obce budou muset dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola, zajistit místo v dětských skupinách. Pokud povinnost nesplní, měly by rodičům přispět na náklady péče.

Průmyslové odbory jsou připraveny svolat protestní akce, pokud by se do projednávané novely zákoníku práce dodatečně ve sněmovně dostala možnost výpovědi bez udání důvodu, řekl před jednáním předsednictva tripartity šéf odborů KOVO Roman Ďurčo. Jako další důvod k protestům zmínil podobu důchodové reformy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že k protestům racionální důvody nevidí a zopakoval, že výpověď bez udání důvodu v novele zákoníku není.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spolu s ministerstvy školství a zdravotnictví ani po šestnácti letech a vynaložení stovek milionů korun nedokončily transformaci systému péče o ohrožené děti, se kterou začaly v roce 2009, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz z rozpočtu a z Evropské unie určených na systém péče o ohrožené děti a jeho transformaci. Přestože rozsah pěstounské péče postupně roste, počet dětí v ústavní péči se zásadně nesnížil, konstatoval úřad. MPSV s výsledky kontroly nesouhlasí a tvrdí, že systém péče se zmodernizoval a počet pěstounů roste.

Neregistrovaných zařízení sociálních služeb, která obcházejí zákon, na jihovýchodní Moravě přibývá. Upozorňují na to krajští úředníci, kancelář ombudsmana i lékaři oslovení ČT. Podle nich péči v takových zařízeních poskytují převážně laici, schází vhodná výživa i ošetření nemohoucích klientů. Kraj ale nemá pravomoc je zavřít. Redakce České televize se vydala hned do pěti takových zařízení, aby ověřila, jak to v nich vypadá i jaké služby poskytují.

V Česku je 78 přechodných pěstounských rodin, které jsou okamžitě připravené přijmout děti v tísni. Za poslední měsíc jich deset přibylo. V takzvaných kojeneckých ústavech, které na konci roku ukončí provoz, zbývá několik desítek dětí do tří let. Řešení se pro ně hledá, sdělilo ministerstvo práce.

Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci zhodnotila plnění programového prohlášení. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety vytyčila. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá. Tisková konference se konala přesně tři roky poté, co byl Fiala jmenován premiérem.

Pokuty, které letos udělil firmám Státní úřad inspekce práce (SÚIP) za nelegální zaměstnávání, výrazně narostly. Instituce letos do konce října uložila za tento prohřešek sankce za 143,6 milionu korun, což je o více než deset milionů více než za celý loňský rok. Někteří cizinci si sami na pracovní podmínky stěžují. Do tíživých situací je přitom mnohdy dostávají jejich krajani.

Všechny služby státu nebudou elektronicky dostupné. U těch málo využívaných se to podle vlády nevyplatí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto předloží sněmovně pozměňovací návrh. A také o dva roky posune účinnost digitální ústavy, tedy práva občanů komunikovat s úřady on-line.

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Zářijové záplavy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) způsobily celkové škody za zhruba šedesát miliard korun. Suma ale není konečná a zřejmě se ještě zvýší, jelikož odstraňování škod stále pokračuje, řekl šéf státní kasy během návštěvy Jeseníku.

Kabinet chce sjednotit měsíční hlášení firem úřadům. Odpadlo by tak samostatné posílání potvrzení o zdanitelných příjmech, přehledu výše pojistného nebo informací a statistik o průměrném výdělku. Místo toho zaměstnavatelé pošlou jen jeden formulář, který si pak jednotlivé úřady převezmou. „Pilotní projekt spouštíme od července 2025, počítáme pak s plným náběhem od začátku roku 2026,“ informoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Politici i zástupci neziskových organizací se shodli ve sněmovně, že by pozůstalí měli získat větší podporu státu. Péče v této oblasti se zaměřuje na seniory i rodiče v produktivním věku s nezaopatřenými dětmi. Když teď přijdou o partnera, musejí složitou situaci zvládnout sami, bez pomoci.

Poslanecká sněmovna v pátek schválila ve třetím čtení důchodovou reformu, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. Představitelé koaličního tábora už ráno potvrdili, že na ní mají shodu včetně omezení původně plánovaného okruhu pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze asi na desetinu. Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, schválené změny zruší. Novelu teď dostane k projednání Senát.

Firmy, které musely kvůli nedávným povodním přerušit práci, mohou začít žádat o příspěvky od státu na mzdy. Úřad práce jim z programu Povodeň 2024 nahradí polovinu vyplacených částek zaměstnancům či dohodářům za dobu, kdy nemohli kvůli záplavám pracovat. Na pracovníka bude možné získat včetně odvodů až 18 400 korun měsíčně, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček v Česku, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček, řekl mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce Michal Kovařík.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že hlavními prioritami pro zbytek funkčního období jeho kabinetu je schválení důchodové reformy, revize sociálních dávek, další investice do dopravy i průmyslu nebo změny ve školství. O důchodové reformě chce vláda finálně hlasovat už příští pátek, revize sociálních dávek však nabrala zpoždění. Zásadní reformy už současná vláda neplánuje, prioritou jsou pro ministry již rozpracované změny. Opozice se v obou parlamentních komorách snaží přijetí některých pro vládu klíčových předloh zastavit.

Do závěrečného čtení se dostala ve sněmovně důchodová reforma. Poslanci ale schvalování do pátku přerušili. Reforma počítá třeba s pozdějším odchodem do penze i s pomalejším růstem nových penzí. Opoziční SPD chce například „opravdovou důchodovou reformu, na níž bude ve sněmovně shoda“, ANO zas vytýká vládě, že staví reformu na něčem, co nebude během pár let fungovat. Zástupci vlády pak poukazují na nevyhnutelné demografické změny.

Každého pátého člověka v pokročilém věku v Česku trápí osamělost. Podle autorky projektu Babička roku Mileny Hesové jsou správnou medicínou na samotu aktivizační programy zaměřené na seniorský volný čas. „Každému seniorovi bych řekla, aby byl pořád aktivní, aby to špatné hodil za hlavu a vždy se na sebe raději usmál,“ radí letošní Babička roku Danuše Nováková. Akci pro seniory podpořil i resort ministerstva práce a sociálních věcí.

Koaliční strany se před třetím čtením definitivně dohodly na podobě důchodové reformy. Věk odchodu do penze bude po roce 2030 růst nad 65 let, o měsíc za každý ročník. Dříve bude moci bez ztráty peněz skončit s prací asi patnáct tisíc lidí z nejtěžší, čtvrté, rizikové kategorie. S tím dosud nesouhlasila část hnutí STAN a KDU-ČSL, kteří chtěli, aby stejnou možnost mělo i dalších více než 127 tisíc zaměstnanců ze třetí kategorie.

Vláda chce od ledna příštího roku prosadit výrazné zvýšení státní renty pro bývalé prezidenty. Zjistila to ČT. Od roku 2004 pobírají exprezidenti měsíční rentu 50 tisíc korun, dalších 50 tisíc jim stát posílá jako náhradu na provoz kanceláře či asistenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby se renta navýšila na stejnou částku jako u řadových poslanců – tedy přes sto tisíc korun měsíčně.

Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Úřad práce bude pro nárok domácnosti na podporu zohledňovat jejich nemovitosti, automobily i úspory. Chystaný majetkový test představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj má opatření zajistit vyšší adresnost pomoci a její vyplácení potřebným. Dosud se majetková situace hodnotila jen u lidí, kteří žádali o pomoc v hmotné nouzi. Dávková reforma má nahradit čtyři dosavadní příspěvky jedním.

Způsob, jakým vláda postupovala v otázce platů ústavních činitelů, byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) chybou, uvedl v Otázkách Václava Moravce. S předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem se shodli na tom, že by si všechny parlamentní strany měly sednout k jednomu stolu a domluvit se, jakým způsobem se platy nastaví. Opoziční ANO s vládou na toto téma podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka jednat nechce a navrhuje zmrazení platů na pět let.

Dotace pro podnikatele na nákup elektroaut jsou vyčerpány. Národní rozvojová banka kvůli vysoké poptávce přestala přijímat nové žádosti. Firmy mohly získat až 200 tisíc korun na osobní vůz. Stát přispíval i na instalaci soukromých nabíječek. Celkem byly v programu dvě miliardy.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.