Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ústavní soud zamítl návrh poslanců ANO na zrušení důchodové reformy. Zákon kromě jiného postupně posouvá věkovou hranici pro odchod do penze. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň.

Po zrušení takzvané karenční doby přibylo lidí na nemocenské, většina politiků ji ale obnovovat nechce. Už šest let zase zaměstnanci dostávají náhradu mzdy i za první tři dny choroby. Statistiky ale zpočátku ovlivňovala covidová pandemie.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ocenilo lidi, kteří neformálně pečují o nemocné. Je jich zhruba tři sta tisíc, asi polovinu tvoří blízcí chorých. První cenu získala Lucie Ovsenáková, která se stará o manžela s amyotrofickou laterální sklerózou. „Byla bych vděčná, kdyby pečující měli postavení pracujících,“ sdělila. O jeho posílení usiluje Fórum rodinné politiky, potřebu změny vidí i ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V Česku podle dat ministerstva práce a sociálních věcí vycházejících z neověřených údajů zaměstnavatelů pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, koncentrují se hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.

Nově zavedená evidence dohod o provedení práce (DPP) podle zemědělců výrazně ztěžuje nábor sezonních pracovníků. Některé podniky už kvůli nadměrné administrativě omezily sklizeň nebo výsadbu. Podle Zemědělského svazu hrozí, že složitá byrokracie povede i k nárůstu práce načerno. Ministerstvo práce ale změny brání. Systém podle resortu zvyšuje transparentnost a zaměstnance chrání.

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Koalice se dohaduje o příspěvek na péči. Vládní strany se neshodnou, jestli mají lidé odkázaní na pomoc druhých dostávat více peněz. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce přidat těm s největším handicapem. Opozice by pak navýšila příspěvky i pacientům s lehčím postižením.

Zaměstnávání bez smlouvy i zdravotního a sociálního pojištění – tak v Česku funguje část pracovních agentur. Často míří na ty nejzranitelnější, tedy na lidi ve finanční tísni. Na to, kdo v šedé zóně podniká a proč se problémy úřadům nedaří řešit, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.

Vyžadované schopnosti a dovednosti na trhu práce se výrazně proměňují. Například podle aktualizované studie pro ministerstvo práce a sociálních věcí ovlivní více než dvě pětiny pracovních míst v Česku do deseti let generativní umělá inteligence. Řada pozic zanikne a u dalších se významně změní náplň práce. I proto jsou potřeba rekvalifikace, které může za určitých podmínek hradit Úřad práce (ÚP). Kdo takovou možnost má a jak v případě zájmu postupovat?

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

V říjnu by se změna dotkla toho, kdo o takzvanou superdávku žádá poprvé, jinak počítáme s půlročním přechodným obdobím, sdělil v úterním Interview ČT24 s Terezou Kručinskou ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s reformou sociálních podpor. Tu ve středu projednává Senát. Ministr předpokládá podrobnou debatu, ale doufá, že horní komora návrh schválí. Zmínil, že přesnou výši dávky by lidé zjistili až 1. října, kdy má zákon vejít v platnost.

Obce v Jihomoravském kraji zasažené čtvrtečními přívalovými dešti sčítají škody, čistí silnice a chodníky od nánosů bahna. Někde voda zatopila i desítky domů. Hasiči ve čtvrtek zasahovali například ve Veselí nad Moravou a několika dalších obcích na Hodonínsku, také ale třeba v Rájci-Jestřebí na Blanensku. Voda zatopila domy, sklepy, zahrady, chodníky a silnice. Lidé, kteří nedokážou nepříznivou situaci zvládnout sami, můžou získat mimořádnou dávku až 72 900 korun, uvedlo ministerstvo práce.

Nízkoprahová centra, denní stacionáře nebo třeba domovy pro seniory budou dál dostávat peníze od státu jen na jeden rok. Hůř se jim tak plánují investice do oprav nebo nového vybavení. Velkou reformu financování služeb, po které poskytovatelé dvanáct let volají, už resort práce (MPSV) do konce volebního období nestihne připravit. Šlo přitom o jednu z priorit, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení.

Podmínky pro provoz i požadavky na prostor a vybavení malých dětských skupin do dvanácti dětí se od května zmírní. Od nového školního roku, tedy od září, se pak upraví výživové normy a jídelníček batolat od jednoho roku do tří let ve skupinách. Každý den budou jíst ovoce a zeleninu a aspoň čtyřikrát do měsíce rybu, omezit se má cukr. Počítá s tím novela vyhlášky, kterou podepsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Od května začne platit také novela zákona o dětských skupinách, která umožňuje vznik sousedských skupin v domácnostech pro nejvýš čtyři děti.

Podle ředitelky sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Kateřiny Štěpánkové pracuje v Česku 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. K nedělní půlnoci mělo v zemi podle údajů resortu vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z válkou zmítané země.

Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce, jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba čtyři sta tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů resortu práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.

Počet příjemců náhradního výživného meziročně vzrostl o necelých patnáct procent, zvýšila se i průměrná vyplacená částka na dva tisíce korun měsíčně, potvrdil ČT Úřad práce. Podle odborníků se okruh osob rozšiřuje zejména díky širšímu povědomí o této dávce. Náhradní výživné stát vyplácí na nezaopatřené děti, kterým jeden z rodičů nehradí soudem stanovené výživné. Částka činí maximálně tři tisíce korun měsíčně.

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.

Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví poprvé propojila své údaje o nemocnosti, léčbě, invaliditě, klientech domovů či příjemcích příspěvků na péči. Lépe tak nastaví síť zařízení, počet personálu, úhrady či investice.