Ministerstvo práce a sociálních věcí strana 5 z 5

Vrchní soud v Praze pravomocně udělil někdejšímu šéfovi oddělení bezpečnosti informací ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karlu Mackovi tříletou podmínku. Zmírnil tak původní pětiletý trest vězení, se kterým odešel muž loni v březnu od pražského městského soudu. Podle obžaloby se dopustil pomoci k pletichám při zadání veřejné zakázky a také příprav zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s tendrem na systém pro výplatu sociálních dávek. Výrok o vině odvolací soud neměnil.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby výchovné, tedy příspěvek 500 korun za každé dítě, stát valorizoval spolu s důchody. Návrh nemusí podpořit některé koaliční strany, které argumentují hlavně úsporami. Rozhodnutí by mělo padnout nejpozději do března tohoto roku.

V zemi chybí čtyři sta tisíc řemeslníků, tedy o sto tisíc víc než před čtyřmi lety. Mladí nestačí nahrazovat starší řemeslníky, kteří odcházejí do důchodu. Velká část studentů učilišť pak v oboru nevydrží. Ministerstvo práce proto přišlo s projektem rekvalifikací, který propojí poskytovatele kurzů a zájemce o jejich absolvování.

Úřady práce v prosinci vyplatily 228 tisíc příspěvků na bydlení, meziročně to je o 48 procent víc. Průměrná domácnost dostala 4777 korun. Stát minulý rok na příspěvky vydal celkem 8,56 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy víc než předloni. Vyplývá to z informací ministerstva práce. Podle statistických dat je ale domácností, které příspěvek pobírají, méně než v letech po minulé krizi. Nižší než tehdy jsou teď také výdaje.

Příspěvek na mobilitu se pro handicapované zvedl z 550 na 900 korun měsíčně. Vyšší podporu mohou nově získat i pacienti na domácích plicních přístrojích. Novela zákona reaguje na zdražování energií. Zatím počítá s tím, že příspěvek bude vyplácen do roku 2024.

Kvůli vysokým cenám energií se letos řada lidí i firem dostala do finančních potíží. Například řada společností s energeticky náročnou výrobou musela provoz buď omezit, nebo dokonce zcela ukončit. A problémy potrvají. I přes blížící se zastropování cen se v řadě podniků náklady na energie několikanásobně zvednou. Lidem mohou kromě cenového stropu se zvládnutím těžké situace pomoci například příspěvky na bydlení. Jenže hrozí, že úřady budou žádostmi zavalené a vyřízení může trvat měsíce.

Současná vláda by ráda ukončila každoroční debaty kolem zvyšování minimální mzdy. Rozhodovat má automatický mechanismus, který chce ministr práce předložit v první polovině příštího roku. Marian Jurečka (KDU-ČSL) také plánuje jednání s odbory, zaměstnavateli i opozicí. ANO se novince nebrání, ale preferuje, aby hlavní slovo zůstalo tripartitě.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

Poslanci se mimořádně sešli z podnětu opozičního hnutí ANO kvůli sociálním tématům. Debata v dolní komoře trvala celé dopoledne. Návrh programu schůze sněmovna ale koaliční většinou zamítla. Opozice chtěla jednat o růstu rodičovského příspěvku nebo situaci na úřadech práce.

Životní minimum se od ledna zvýší. Pro člověka, který žije sám, se zvedne ze 4620 na 4860 korun. Vzroste tak o 5,2 procenta. Stejně se upraví i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Upraví se také existenční minimum z 2980 na 3130 korun. Nařízení ve středu schválila vláda.

Samoživitelka s dvojčaty dostala výpověď z nájmu v Praze 9 poté, co nezaplatila nájemné. Neměla na něj, protože jí včas nepřišel státní příspěvek. Vláda totiž sice lidi v nouzi pobízí, aby stát požádali o příspěvky na bydlení, s jejich výplatou ovšem bývá problém. Proč jsou úřady tak pomalé, zjišťoval ve 168 hodinách Jaroslav Hroch.

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace. Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.

Za pobyt a stravu si obyvatelé domovů pro seniory v příštím roce zřejmě připlatí. Novela úhradové vyhlášky, která určuje maximální měsíční poplatek za pobyt a stravu na den, umožní navýšení cen až o dvanáct set korun za měsíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak reaguje na zvýšení provozních nákladů zařízení sociální péče. Některé domovy se zdražením počítají od ledna, jiné až na jaře.

Energetičtí poradci budou v obcích radit, jak ušetřit za teplo a elektřinu. Například na Opavsku testují pomoc přes takzvanou místní akční skupinu, která spolupracuje se starosty a konkrétní obyvatele přímo vyhledává a oslovuje. Od listopadu na krajských pobočkách úřadu práce působí také takzvaní energetičtí ambasadoři.

V dětských domovech ubývá dětí do tří let, nedaří se naopak omezit odebírání dětí z domácího prostředí. Za klíč ke zlepšení považují odborníci prevenci v biologických rodinách a rozvoj pěstounské péče. To potvrzují i nová data z výzkumu podpořeného resortem práce a sociálních věcí. Častým spouštěčem bývá zejména nedostupné bydlení.

Žádosti lidí o předčasný důchod zahltily Českou správu sociálního zabezpečení natolik, že objednat se na většinu poboček už v tuto chvíli nejde – termíny jsou obsazené. Výpočet předčasné penze je letos výhodnější než řádné penze v příštím roce. Důvodem jsou vysoké valorizace. Rozdíly můžou být až v tisícovkách měsíčně.

Rodiče v domácnosti by si mohli přivydělat, jiní by se zase mohli vrátit z mateřské dřív do zaměstnání. Ministerstvo práce dokončuje novelu zákona, která by zajistila takzvané sousedské hlídání dětí. Zájemci by ale nejdřív museli projít kurzem zdravovědy a psychologie.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil první fázi kampaně, na níž jeho resort spolupracuje s ministerstvem životního prostředí a která má pomoci domácnostem ohroženým rostoucími cenami energií. Brífinku se účastnil také ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman a další aktéři kampaně.

Lidé, kteří se chystají příští rok do důchodu a požádají o něj už letos předčasně, mohou získat vyšší částku. Kvůli inflaci, mimořádným valorizacím a propadu reálných výdělků bude totiž teď vypočítaná dřívější penze výhodnější než důchod, který se stanoví příští rok. Lišit se může o několik stokorun až pár tisícikorun. Vyplývá to z propočtů ministerstva práce. Zástupci resortu proto lidem doporučují o předčasnou penzi požádat ještě letos, ale na odpočinek jít až v zamýšleném termínu. Pobíraná suma pak bude nejen větší, ale nebude se ani krátit.

Úřady práce jsou zahlcené. Některé dávky vyplácejí i s tříměsíčním zpožděním. Část příjemců se tak dostává do finanční nouze, kterou řeší i zadlužováním. Ministerstvo práce problémy připouští a snaží se úřady posílit, když kvůli zdražování výrazně přibylo lidí závislých na státní pomoci.

Ministerstvo práce a sociálních věcí varuje před podvodnými internetovými stránkami, které nabízejí formuláře k příspěvku na bydlení. Po přihlášení přes bankovní identitu mohou lidé přijít o peníze na svých účtech. Odkaz na tyto weby chodí e-mailem nebo SMS zprávou. Úřady jich zablokovaly už desítky.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží vládě návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna 2023. Odpovídat by měla 41 procentům průměrné mzdy v Česku. Konkrétní navrhovanou částku neupřesnil. Podle dosavadních údajů a propočtu by přidání mohlo činit kolem 350 korun. Minimální mzda je teď 16 200 korun. Odbory požadovaly kvůli vysoké inflaci její zvýšení o dva tisíce korun ještě letos. Zaměstnavatelé byli naopak proti skokovému růstu.

Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun. Solidární část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí by se měla zvednout o 140 korun. K tomu by o 5,1 procenta měla vzrůst zásluhová procentní výměra důchodu podle odpracovaných let a výdělků. Návrh nařízení o valorizaci penzí zveřejnila na svém webu vláda.