Vláda chce od ledna příštího roku prosadit výrazné zvýšení státní renty pro bývalé prezidenty. Zjistila to ČT. Od roku 2004 pobírají exprezidenti měsíční rentu 50 tisíc korun, dalších 50 tisíc jim stát posílá jako náhradu na provoz kanceláře či asistenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby se renta navýšila na stejnou částku jako u řadových poslanců – tedy přes sto tisíc korun měsíčně.
Druhý český prezident Václav Klaus v projevu před pražským Obecním domem zkritizoval kabinet Petra Fialy (ODS) za způsob sestavování státního rozpočtu nebo za digitalizaci stavebního řízení. Vládní strany teď ale jemu a Miloši Zemanovi navrhují výrazně zvýšit rentu, na kterou mají exprezidenti nárok.
„Všechno je valorizováno a zvyšováno, jenom jediná věc v celé naší zemi ne, a to je něco, co dostává bývalý prezident. Mě to netrápí, já umím dobře vyžít s tím, co mám,“ tvrdí Klaus.
Šéf resortu práce a sociálních věcí Jurečka hodlá v listopadu přidat návrh na podstatné zvýšení renty pro exprezidenty do zákona, který má od ledna zvýšit platy ústavních činitelů. „Mohlo by to být velmi podobné, jako je třeba základní plat představitele veřejné moci – ať už senátora nebo poslance,“ přiblížil ministr.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) by návrh podpořil. „Bavme se o tom a můžeme si myslet o předchozích prezidentech cokoliv, (…) ale svazujme to s úřadem prezidenta jako takového,“ zmínil.
Výrazné zvýšení renty pro bývalé prezidenty navrhl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už loni na jaře během projednávání vládního úsporného balíčku. Nakonec ale se svým plánem neuspěl. Jeho záměr tehdy zastavili Piráti.
Na poslaneckou úroveň
Šéf resortu financí – podobně jako nyní Jurečka – prosazoval zvýšení renty na úroveň základního platu poslance. Ten má od ledna vzrůst na 109 500 korun. Podobně by měla podle Stanjury růst i náhrada, kterou exprezidenti dostávají například na provoz kanceláře. Důvodem byl hlavně fakt, že rentu stát nezvýšil od jejího zavedení v roce 2004.
„Přivítal bych, kdybychom se k takové debatě vrátili,“ uvedl Stanjura. „Máme postupovat systémově a nemáme návrhy dělat podle toho, zda ten konkrétní člověk, konkrétní prezident nebo někdo jiný je z mého politického tábora, nebo z jiného,“ dodal.
Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) by se vláda mohla vrátit k původnímu návrhu.
Naopak Piráti by – podobně jako hnutí SPD – plán ani tentokrát nepodpořili. „Předkládá návrh, aby se jejich bývalému předsedovi Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi přidávaly nějaké peníze v době, kdy šetříme,“ kritizoval Stanjurův návrh předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
„Oba dva prezidenti jsou v důchodu, a mají tedy nadprůměrný důchod,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Návrh na citelné zvýšení renty má však ve sněmovně velkou šanci projít, podporuje jej i hnutí ANO. „Jestliže náhrada je 50 tisíc korun 20 let, tak to dávalo smysl,“ konstatovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
O růstu renty pro exprezidenty rozhodnou politici do konce roku.
