USA propustily výměnou za Fogela ruského občana, tvrdí Kreml

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.

Spojené státy prozatím oficiálně neoznámily, co Moskva obdržela výměnou za Fogelovu svobodu. „Oceňujeme, co Putin udělal,“ nechal se slyšet šéf Bílého domu po Fogelově příletu do vlasti. Trump označil dohodu o výměně vězňů za skutečně spravedlivou a řekl, že je jiná, než jaké byly v předchozích letech. Odmítl však říct, zda kvůli Fogelově propuštění jednal přímo s šéfem Kremlu Putinem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl jméno propuštěného ruského občana sdělit, dokud nebude na území země. To se stane „v následujících dnech“, sdělil pouze. Agentura Reuters později napsala, že má jít o Rusa Alexandra Vinnika, podezřelého z praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměny bitcoin.

Rus Vinnik provozoval BTC-e, kdysi jednu z největších kryptoměnových směnárenských platforem na světě. V roce 2017 byl na žádost Washingtonu zatčen v Řecku kvůli podezření z praní špinavých peněz. Podle obvinění takto vypral čtyři miliardy dolarů (96,6 miliardy korun). Vinnik se minulý rok v květnu přiznal v USA ke spiknutí za účelem praní špinavých peněz a hrozilo mu dvacet let vězení.

Moskva propustila učitele

Třiašedesátiletý Marc Fogel je americký učitel, jehož v srpnu 2021 zatkla policie na moskevském letišti Šeremeťjevo se sedmnácti gramy konopí. Fogel o něm tvrdil, že je pro lékařské účely. V červnu 2022 ho ruský soud uznal vinným z obchodování s drogami a poslal na čtrnáct let do vězení.

„Právě teď se cítím jako nejšťastnější muž na Zemi,“ prohlásil Fogel, který je rodák z Pensylvánie. Po setkání s Trumpem se podle agentury AP shledal se svou rodinou. Řekl, že Trumpovi už bude navždy zavázán.

Fogelovo propuštění by podle Trumpa mohlo být začátkem nového vztahu USA s Moskvou, který v konečném důsledku povede k ukončení ruské války na Ukrajině.

Plnohodnotnou vojenskou invazi do sousední země zahájilo Rusko skoro před třemi lety. „Myslím, že pokud jde o válku, tak je zde dobrá vůle,“ konstatoval nyní Trump. Ten dříve tvrdil, že zastaví konflikt do 24 hodin od nástupu do úřadu a že by k válce vůbec nedošlo, kdyby byl v roce 2022 prezidentem.

Po inauguraci však připustil, že vyjednat klid zbraní potrvá déle. V nejnovějším rozhovoru pro Fox News Trump připustil, že Ukrajina by v budoucnu „mohla, a nemusela být ruská“. Šéf Bílého domu navíc žádá za pomoc napadené zemi její vzácné kovy.

Další „rukojmí“ na cestě ke svobodě

Zmocněnec amerického prezidenta pro záležitosti rukojmí Adam Boehler oznámil, že na svobodu se ve středu SEČ dostane další Američan, který je zadržován v zahraničí. „Bude to zítřejší překvapení,“ řekl Boehler v úterý večer místního času. Odmítl komentovat, zda je onen člověk vězněn v Rusku.

Ve světě je vězněno vícero Američanů, jejichž zadržování USA považují za politické, nespravedlivé, případně protiprávní. V takových případech Washington označuje své občany jako rukojmí. Například v Pásmu Gazy zadržuje palestinské teroristické hnutí Hamás Edana Alexandera, který je americko-izraelského původu. Jeho osud Boehler v úterý sdílel na síti X.

Loni v létě se odehrála dosud největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války, jejíž součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset lidí včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB.

Tři lidé pak zamířili do USA a třináct do Německa: byli mezi nimi Američané, ale i ruští oponenti Kremlu, kteří byli v Rusku vězněni. Bělorusko v rámci výměny propustilo německého občana.

Z běloruského vězení byli propuštěni tři lidé

Tři lidé byli propuštěni z běloruského vězení, včetně jednoho Američana, řekl televizi CNN řekl zmocněnec amerického prezidenta pro záležitosti rukojmích Adam Boehler. Jméno Američana nesdělil, stejně tak není jasné, zda jde o muže nebo ženu.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) oznámilo, že na svobodu se dostal reportér jejího běloruského servisu Andrej Kuznečyk a běloruská exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská na sociálních sítích informovala také o propuštění aktivistky Aleny Maušukové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 36 mminutami

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 47 mminutami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 57 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...