Pokud americký prezident Donald Trump dostane Kyjev a Moskvu k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Rusku výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. Trump naznačil, že Ukrajina by v budoucnu mohla být ruská, záleží podle něj na tom, zda Kyjev dospěje k dohodě.
V případě jednání nabídneme výměnu území s Ruskem, řekl Zelenskyj
„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl Zelenskyj. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita,“ dodal Zelenskyj bez dalších podrobností v rozhovoru s listem The Guardian.
Ukrajinské jednotky v srpnu 2024 pronikly do ruské Kurské oblasti, kde podle agentury AFP obsadily necelých třináct set kilometrů čtverečních území. Rusům se je dosud ani za pomoci severokorejských vojáků nepodařilo zcela z regionu vytlačit, ale rozloha Kyjevem ovládaného ruského území se od té doby značně zmenšila. Na konci ledna měla ukrajinská armáda podle AFP pod kontrolou na 442 kilometrů čtverečních území v Kurské oblasti.
Trumpův přístup k Ukrajině
Dlouhodobým cílem Moskvy je kapitulace Ukrajiny, která v případě jednání o příměří žádá bezpečnostní záruky. „Oni (Ukrajina) možná uzavřou dohodu. Možná neuzavřou dohodu. Jednou může být (Ukrajina) ruská, nebo jednou nemusí být ruská. Ale my budeme mít všechny tyto peníze na (Ukrajině) a já říkám, že je chci zpět,“ uvedl Trump v rozhovoru s moderátorem stanice Fox News Bretem Baierem.
Trump opakovaně prohlásil, že chce rychle ukončit rusko-ukrajinskou válku, ale podle The Guardian panují obavy, že dohoda zprostředkovaná USA pod jeho vedením by mohla zahrnovat donucení Ukrajiny kapitulovat před maximalistickými požadavky ruského vládce Vladimira Putina. Šéf Kremlu loni v červnu jako podmínku pro jednání o ukončení bojů mimo jiné stanovil, že Ukrajina se musí vzdát ambice vstoupit do NATO a stáhnout svoji armádu z celého území čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko nyní částečně okupuje.
Kyjev tehdy návrhy odmítl jako kapitulaci. Ukrajina mezitím podmínila případnou dohodu s Ruskem tím, že získá bezpečnostní záruky, které by Moskvu odradily od další agrese v budoucnu. Zelenskyj nyní uvedl, že je připraven jednat, ale chce, aby tak Ukrajina činila z pozice síly.
Zájem o strategické nerosty
V návaznosti na svůj dřívější návrh zajistit americkou vojenskou a finanční podporu Ukrajině výměnou za nerosty vzácných zemin Trump prohlásil, že Kyjev „v podstatě souhlasil“ s dohodou o obchodu s nerostným bohatstvím v hodnotě 500 miliard dolarů.
Pokud Trump zastaví americkou vojenskou podporu Ukrajině, Evropa samotná nebude schopna zaplnit vzniklou mezeru, míní Zelenskyj. „Bezpečnostní záruky bez Ameriky nejsou skutečnými bezpečnostními zárukami,“ dodal.
Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Ukrajina má strategické zásoby titanu, lithia, grafitu a uranu, jež jsou klíčové pro její budoucí ekonomickou stabilitu. Některé z kritických nerostů se ale nacházejí v oblastech, které jsou v současnosti okupovány Ruskem, poznamenal dříve server Politico.
Ukrajina již naznačila, že je otevřena společné těžbě zdrojů s USA a dalšími partnery výměnou za bezpečnostní záruky, ale podrobnosti o takové dohodě zůstávají nejasné, píše server Kyiv Independent. Ukrajinský prezident listu The Guardian řekl, že myšlenku ohledně přírodních zdrojů předložil Trumpovi v září 2024, kdy se setkali v New Yorku.
Masivní pomoc Ukrajině
Trump v nejnovějším rozhovoru pro Fox News tvrdil, že USA poskytly Ukrajině větší podporu než evropští partneři, čímž by celkový příspěvek Washingtonu přesáhl 300 miliard dolarů (7,3 bilionu korun), poznamenal Kyiv Independent.
Kongres USA přidělil Ukrajině od vypuknutí plnohodnotné války v roce 2022 přes 170 miliard dolarů (4,1 bilionu korun), včetně vojenské podpory v hodnotě přes 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně minulý měsíc uvedl, že do země dorazila méně než polovina této pomoci. Země EU pak poskytly Kyjevu finanční, vojenskou a humanitární pomoc ve výši 145 miliard dolarů (3,5 bilionu korun), vyčíslil Kyiv Independent.
Další mírové úsilí
O Ukrajině chce americký prezident osobně hovořit se šéfem Kremlu, s nímž už podle amerických médií hovořil telefonicky. Možnou schůzku s Putinem nevyloučil ani Zelenskyj.
Trumpův zvláštní mírový vyslanec Keith Kellogg má 20. února navštívit Kyjev. Podle médií údajně připravuje několik variant dohody o klidu zbraní, které mají být předloženy Bílému domu. Zároveň se na mnichovské bezpečnostní konferenci v závěru týdne setká americký viceprezident J. D. Vance s prezidentem Zelenským.
Toho podle úterního prohlášení Trumpa na Ukrajině brzy navštíví také americký ministr financí Scott Bessent. Agentura Bloomberg napsala, že bohatý investor bude prvním členem současné americké administrativy, který zemi napadenou Ruskem navštíví. Přesný termín cesty není jasný, Bloomberg píše o tomto týdnu.
Skepse vůči jednání
Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup je k možným mírovým jednáním spíše skeptický. Připomněl výrok ruského ministra zahraniční Sergeje Lavrova, že si to Američané nemají představovat „nějak vítězně“ a všechna jednání musí být vedena na půdorysu dřívějších požadavků ruského vládce.
11 minut
Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup k mírovému plánu pro Ukrajinu (11. února 2025)
Na základě signálů z Ruska navíc novinář soudí, že Rusové nemají zatím důvod k mírovým jednáním, když na frontě postupují, byť velmi zvolna. Možná podle něj čekají, zda Ukrajina „nevykrvácí“ a Západ už bude ze všeho unavený a pomoc Kyjevu omezí. „Já se obávám, aby to spíše nedopadlo podobně jako s Československem v roce 1938,“ dodal Soukup s odkazem na Mnichovskou dohodu.
Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo celkem pět oblastí Ukrajiny. Nejprve Krym v roce 2014 a poté Doněck, Cherson, Luhansk a Záporoží v roce 2022, a to i přesto, že nad oblastmi nemá plnou kontrolu, upozornil Guardian.
Načítání...