Kyjev by mohl těžit ukrajinské vzácné kovy společně se zeměmi, které mu poskytují vojenskou podporu ve válce s Ruskem. Prezident Volodymyr Zelenskyj to uvedl v reakci na návrh šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Ten prohlásil, že chce výměnou za pomoc Ukrajině strategické nerostné suroviny. Kyjev odhaduje jejich zásoby na stovky tisíc tun. Kreml Trumpův plán kritizuje, stejně jako někteří západní politici.
Trump chce za zbraně vzácné kovy. Zelenskyj je pro, Kreml zuří
3 minuty
Události: Jednání o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu
„Jsme otevřeni tomu, aby toto všechno (nerostné bohatství) bylo možné rozvíjet s našimi partnery, kteří nám pomáhají chránit naši zemi a zatlačit nepřítele zpět svými zbraněmi, svou přítomností, sankčními balíčky. A to je naprosto fér. Mluvím o tom, co jsem řekl už v září, kdy jsem se setkal s prezidentem Trumpem (v USA),“ řekl Zelenskyj podle agentury Unian.
Ukrajina má strategické zásoby titanu, lithia, grafitu a uranu, jež jsou klíčové pro její budoucí ekonomickou stabilitu. Některé z kritických nerostů se ale nacházejí v oblastech, které jsou v současnosti okupovány Ruskem, poznamenal server Politico.
„Jde o cenné kovy, některé Ukrajina ani nezačala těžit, ale má velkou zásobu. Týká se to například lithia. Je to 500 tisíc tun, o kterých ukrajinské úřady tvrdí, že by je Ukrajina mohla mít,“ konstatovala zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
Tyto nerosty se v současnosti těží například v USA, Austrálii nebo Číně. „Podle analytiků se Spojené státy tímto krokem snaží zajistit vlastní bezpečnost, protože lithium, titan, uran jsou nerostné suroviny, kterými se zajišťuje například výroba elektromobilů nebo vojenských zbraní,“ vysvětluje možnou motivaci Washingtonu Zasidkovyčová.
9 minut
Zpravodajka Zasidkovyčová k situaci na Ukrajině (5. února 2025)
Zelenského tým je nyní v kontaktu s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Mikem Waltzem a s Trumpovým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a domlouvá se termín cesty americké delegace do Kyjeva. Podle agentury Unian by se Kelloggova návštěva měla konat po 11. únoru.
Plán společné těžby
Trump v pondělí prohlásil, že chce zajistit dodávky vzácných nerostných surovin do Spojených států. Doplnil, že se jeho administrativa snaží s Ukrajinou dospět k dohodě, v níž by tato země dodávky zaručila výměnou za to, „co jim dáváme“.
Server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře napsal, že společná těžba vzácných kovů je jedním z bodů mírového plánu ukrajinského prezidenta a že o tom Zelenskyj jednal s Trumpem už loni na podzim při návštěvě USA.
„Byl to bod v plánu vítězství. Máme speciální zdroje kovů vzácných zemin, uranu, lithia, titanu. Je důležité, aby je nezískalo Rusko. Proto prezident (Zelenskyj) navrhoval, aby byly speciálně chráněny a speciálně využívány spolu s klíčovými partnery,“ informoval zdroj a dodal, že nejprve jsou zapotřebí bezpečnostní záruky garantující ochranu vzácných nerostných surovin.
Kreml Trumpův návrh odmítá
Moskva Trumpovy plány kritizuje. „Pokud věci nazýváme tak, jak jsou, je to návrh koupit si pomoc – jinými slovy, neposkytovat ji bezpodmínečně nebo z nějakých jiných důvodů, ale konkrétně ji poskytovat na komerčním základě,“ konstatoval podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Samozřejmě by bylo lepší, kdyby pomoc nebyla poskytována vůbec, protože by to přispělo k ukončení tohoto konfliktu,“ dodal Peskov. Regulérní válku přitom rozpoutalo před skoro třemi lety právě Rusko.
Načítání...
Nelibost nad možnou dohodou mezi Washingtonem a Kyjevem ale vyjádřili i někteří západní politici. Třeba německý kancléř Olaf Scholz označil Trumpův plán za „velmi egoistický, velmi sebestředný“ a varoval, že Ukrajina bude potřebovat své přírodní zdroje k financování poválečné obnovy.
Agentura Reuters uvedla, že Spojené státy po nástupu Trumpa do úřadu nakrátko pozastavily dodávky zbraní Ukrajině, než je o víkendu zase obnovily. Bílý dům chtěl původně zastavit veškerou vojenskou pomoc zemi, která se už tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, v Trumpově administrativě jsou ale odlišné názory na to, do jaké míry má Washington Kyjev nadále podporovat, podotýká agentura.
Mírová jednání
Republikán v předvolební kampani sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od nástupu do úřadu, krátce před lednovou inaugurací však připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.
Zelenskyj mezitím v jednom z nejnovějších rozhovorů pro britská média připustil přímé rozhovory se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, s nímž se chce setkat i Trump. Ukrajinský prezident dále uvedl, že v případě nepřijetí jeho země do NATO by byly zárukou bezpečnosti pro Kyjev jaderné zbraně.
„Zatím to nelze považovat za nic jiného než za prázdná slova,“ reagoval Peskov a zopakoval argument Ruska, že Zelenskyj nemůže mluvit s ruským vládcem poté, co v roce 2022 podepsal dekret, který mu to zakazuje.
Ukrajinský prezident v říjnu 2022 podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s Putinem. Stalo se to krátce poté, co Rusko anektovalo čtyři ukrajinské oblasti. V lednu Zelenskyj vysvětlil, že dekret byl namířen proti Ruskem koordinovaným silám na východě Ukrajiny v situaci, kdy se Moskva snažila vyvíjet tlak na Kyjev mnoha různými způsoby.
