„Probrali jsme situaci na Ukrajině.“ Zelenskyj se setkal s Trumpem

3 minuty
Události: Volodymyr Zelenskyj v USA
Zdroj: ČT24

Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump tvrdí, že chce ruskou válku proti Ukrajině ukončit spravedlivou dohodou. Řekl to po jednání s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Před setkáním prohlásil, že na tom chce pracovat s Kyjevem i Moskvou. Zelenskyj uvedl, že se s Trumpem shodne v názoru, že válka musí skončit a že šéf Kremlu Vladimir Putin nemůže vyhrát. Ve čtvrtek se Zelenskyj setkal i s demokratickou kandidátkou a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.

„Tato válka se nikdy neměla stát, ale vyřešíme ji,“ uvedl podle agentury AFP Trump po jednání se Zelenským. Dodal, že chce dojednat „spravedlivou dohodu pro všechny“, s čímž prý Zelenskyj souhlasí. Ten označil asi čtyřicetiminutovou schůzku za produktivní. „Podrobně jsme probrali situaci na Ukrajině a dopady války na náš lid,“ uvedl na síti X.

Exprezidentovi poděkoval za to, že s ním jednal. „Myslím, že sdílíme názor, že válku na Ukrajině je nutné zastavit a že Putin nemůže zvítězit,“ zmínil Zelenskyj před jednáním s někdejším šéfem Bílého domu. Po rozhovoru uvedl, že je nutné vyvinout tlak na Putina, aby zastavil válku. „On (Putin) je na našem území. To je nejdůležitější pochopit,“ vysvětlil.

Trump v kampani kritizoval Zelenského

„Máme (se Zelenským) velmi dobrý vztah a já mám, jak víte, také velmi dobrý vztah s prezidentem Putinem,“ řekl Trump. „A pokud vyhrajeme, myslím, že to vyřešíme velmi rychle,“ dodal s odkazem na prezidentské volby v USA, které se uskuteční 5. listopadu.

Trumpovo setkání se Zelenským přichází poté, co v předvolební kampani kritizoval ukrajinského vůdce a vyjádřil pochybnosti, že spojenec USA může vyhrát válku s Ruskem. „Dáváme miliardy dolarů muži, který odmítá uzavřít dohodu – Zelenskému,“ uvedl Trump na předvolebním mítinku v Severní Karolíně. „Jakákoliv dohoda, i ta nejhorší, bude lepší než to, co máme teď,“ řekl dále republikánský exprezident.

Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, ruskou válku na Ukrajině by ukončil do „24 hodin“. Jak by toho docílil, ovšem nesdělil. Na otázku jednoho z novinářů, zda by Ukrajina měla Rusku postoupit území, aby ukončila válku, Trump přímo neodpověděl. „Pojďme dosáhnout míru,“ řekl. „Potřebujeme mír. Potřebujeme zastavit smrt a ničení,“ dodal.

O den dřív setkání s Bidenem a Harrisovou

Zelenskyj je na návštěvě v USA, kde se snaží získat další podporu pro svou zemi, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Ve čtvrtek se setkal v Bílém domě se současným americkým prezidentem Joem Bidenem i viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, která bude v listopadových volbách Trumpovou demokratickou soupeřkou.

Při setkání se Zelenským prohlásila, že návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné – navrhují podle ní kapitulaci, nikoliv mír. Narážela tak na Trumpa, podotkla agentura AFP. Bílý dům mezitím ve čtvrtek oznámil další vojenskou pomoc Kyjevu ve výši bezmála osmi miliard dolarů (180 miliard korun).

Součástí nového balíku pomoci jsou i první dodávky klouzavých bomb s dosahem až 130 kilometrů. Podle deníku The Times však Zelenskyj nedostal v Bílém domě povolení pro používání amerických zbraní pro údery v ruském týlu, o což usiloval. Republikáni také velmi kritizovali Zelenského návštěvu závodu na výrobu munice v Pensylvánii, při které ho doprovázeli pouze politici z řad demokratů.

Odpor k použití zbraní na ruském území má kritiky

Zahraničněpolitický poradce českého prezidenta Michael Žantovský připomíná, že vše, co se z těchto jednání dostane na veřejnost, je potřeba vidět i v kontextu blížících se voleb. „Jakmile demokraté nebo republikáni Zelenského pochválí nebo zkritizují, dávají tím náboje druhé straně,“ upozorňuje.

Podle něj se odpor Bílého domu k použití amerických zbraní týká především balistických raket. Tento postoj někteří američtí politici kritizují. „Nejsou mezi nimi jen demokraté, ale i republikáni, například senátor Lindsey Graham, který se vymezuje proti shovívavosti prezidenta Joea Bidena a je pro použití amerických zbraní i na ruském území,“ informoval Žantovský.

6 minut
Bývalý diplomat Michael Žantovský o Zelenského návštěvě v USA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Itálie hledá nové uplatnění pro migrační centra v Albánii

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.
před 6 hhodinami

V izraelském vězení zemřel mladistvý Palestinec. Okolnosti jsou nejasné

V izraelském vězení zemřel po půl roce zadržování sedmnáctiletý Walíd Ahmad. Oficiálně nebyl z ničeho obviněn. Okolnosti smrti z minulého víkendu stále nejsou jasné. Ve vazbě již zemřelo třiašedesát zadržených Palestinců, Walíd Ahmad byl prvním mladistvým. Podle rodiny byl před zatčením zdravý.
před 7 hhodinami

Rádio Svobodná Evropa posílá pražské zaměstnance na neplacenou dovolenou

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začalo v úterý posílat zaměstnance pražské centrály na neplacenou dovolenou. Médium totiž od amerického Kongresu neobdrželo vyčleněné prostředky na dubnový provoz. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa chce financování RFE/RL ukončit, rozhlasová stanice se proti tomu brání soudní cestou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Automobilky dostanou více času na splnění emisních cílů, navrhla EK

Evropská komise (EK) navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by tak nově měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Litva navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.
před 9 hhodinami

Nejde o politiku, řekl prokurátor k Le Penové. Média mluví o šoku

Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí, uvedl podle agentury AFP pařížský generální prokurátor Rémy Heitz. Francouzské listy píší v souvislosti s rozsudkem nad krajně pravicovou političkou o šoku a politickém zemětřesení. Le Penová v reakci prohlásila, že proti ní systém vytáhl atomovou zbraň.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Osud Buči je pro Ukrajince děsivým symbolem ruské agrese

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.
před 10 hhodinami

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce. Do země putuje humanitární pomoc, kterou ale vojenská junta blokuje v místech, která ovládají opoziční skupiny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...