Rusko zničilo všechny naše tepelné elektrárny a zdá se, že plánuje útoky na ty jaderné na Ukrajině, řekl v projevu na 79. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že informace o možných plánech ruského vládce Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.
„Rusko zničilo všechny naše tepelné elektrárny a velkou část kapacit vodních elektráren. Takhle se Putin připravuje na zimu. Doufá, že bude moci týrat miliony Ukrajinců,“ prohlásil Zelenskyj. Podotkl, že od tajných služeb nedávno dostal další „alarmující hlášení“. „Zdá se, že Putin plánuje útoky na naše jaderné elektrárny a jejich infrastrukturu ve snaze odpojit je z rozvodné sítě,“ uvedl bez dalších podrobností.
Zelenskyj prohlásil, že něco takového mezinárodní společenství nesmí dopustit. „Způsobí-li Rusko jadernou pohromu v jedné z našich elektráren, radiace nebude respektovat státní hranice. Různé země by mohly pocítit zničující následky,“ varoval.
Před tím varoval v prostorách OSN i slovenský prezident Peter Pellegrini. Podle něj by slovenské úřady měly zvýšit svou pohotovost, aby země dokázala čelit případnému jadernému incidentu na Ukrajině a být připravené pravidelně měřit úroveň radiace na hranicích obou zemí. Varoval, že případný útok Ruska na atomové jaderné elektrárny na Ukrajině by mohl způsobit podobnou tragédii, jako byla havárie v Černobylu v roce 1986, a radioaktivní spad by mohl zasáhnout i ukrajinské sousedy.
Slovensko podle něj musí být připraveno samostatně přijmout adekvátní opatření. Vzhledem k tomu, že SR má vlastní jaderná zařízení, tak disponuje odborným a technologickým zázemím, aby nebyla odkázaná na informace ze zahraničí, které mohou být podle Pellegriniho různým způsobem „kamuflovány“. „Jako mezinárodní společenství musíme maximálně ovlivňovat Rusko, aby upustilo od takového nebezpečného jednání,“ dodal slovenský prezident.
Možnost úderů na cíle v Rusku
Zelenskyj se na návštěvě ve Spojených státech snaží dál budovat podporu pro svou zemi, která se ruské agresi brání už déle než dva a půl roku. Konkrétně usiluje o souhlas USA s možností využívat západní zbraně k útokům na cíle v ruském týlu. Zároveň dál prosazuje svůj mírový vzorec, který počítá s obnovením územní celistvosti Ukrajiny a o jehož částech se na jaře jednalo na summitu ve Švýcarsku.
„Když někdo navrhuje alternativy, polovičaté plány urovnání (konfliktu)“, podle Zelenského tím ignoruje zájmy Ukrajinců a také dává Putinovi „politický prostor“ pro pokračování války. Konkrétně ukrajinský prezident zmínil iniciativu Číny a Brazílie, přičemž zpochybnil, že by těmto dvěma zemím na Ukrajině záleželo.
Zelenskyj chce před jakýmkoli vyjednáváním s Ruskem sjednotit co nejvíce zemí za společnou vyjednávací pozicí. V době, kdy podle agentury AP čelí rostoucímu tlaku západních partnerů a také některých Ukrajinců, aby jednal o příměří, prohlásil na půdě OSN, že k jeho strategii neexistuje alternativa.
„Jakékoli paralelní nebo alternativní pokusy usilovat o mír jsou ve skutečnosti snahou dosáhnout uklidnění namísto konce války,“ řekl.
Rusko zatím v rozpravě na každoročním setkání prezidentů a šéfů vlád z celého světa nevystoupilo. Putin se Valného shromáždění neúčastní a při projevu Zelenského v jednacím sále jeho zemi zastupovali jen veřejnosti neznámí ruští diplomaté. V sobotu má za Rusko vystoupit ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Rusko je třeba k míru donutit
Zelenskyj v úterý na zasedání Rady bezpečnosti také řekl, že válku proti Ukrajině nelze urovnat jen rozhovory. „Rusko může být k míru jedině donuceno a to je přesně to, co je potřeba, donutit Rusko k míru,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Kreml jeho prohlášení označil za osudnou chybu, která bude mít pro Kyjev následky. Rusko mír chce, ale je nemožné mu ho vnutit, prohlásil podle agentury Reuters Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který poznamenal, že dynamika na bojišti v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny je pro ruské síly pozitivní.
Zatímco Moskva má mimo jiné územní požadavky, Kyjev trvá na tom, že Rusko musí opustit celé ukrajinské území.
Zelenskyj po středečním vystoupení míří do Washingtonu, kde se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Joem Bidenem, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a také se členy Kongresu.
Ukrajina má problémů více, míní Kofroň
Politický geograf Jan Kofroň si nemyslí, že má Zelenského mírový plán větší šanci něco ovlivnit. „Nezdá se, že je plán nějakým výraznějším úkrokem od jeho dosavadních postojů,“ řekl. To vidí jako důvod, proč na něj Rusko nejspíš nebude chtít přistoupit. „Samozřejmě, že diplomacie bude hrát naprosto zásadní roli, ale, bohužel nebo naštěstí, podle toho, která strana na tom bude v daný moment lépe, bude muset výrazně reflektovat situaci na bojišti,“ podotkl. Obě strany se budou snažit vojensky maximalizovat své výhody po vojenské stránce, až poté začnou jednání mezi oběma stranami hrát prim, řekl Kofroň.
Povolit útoky na cíle uvnitř Ruska západními zbraněmi by Ukrajině radikálně nepomohlo, myslí si také. Ukrajina má ve válce vícero problémů, třeba nedostatek lidských sil nebo problémy se zásobami dělostřelecké munice. „Samozřejmě by (povolení zasahovat cíle v Rusku) Ukrajině pomohlo a myslím si, že by to minimálně z velké části dávalo smysl,“ připustil.
