Pavel vyzval k reformě Rady bezpečnosti a zvýšení tlaku na Rusko

Nahrávám video

Český prezident Petr Pavel v projevu na Valném shromáždění OSN vyzval k co nejrychlejší reformě Rady bezpečnosti. Státy by podle něj měly stát bok po boku, aby dokázaly nalézt řešení tíživých problémů. Země by měly také vyvinout větší tlak na Rusko, aby ukončilo nespravedlivou válku, kterou vede proti Ukrajině, prohlásil Pavel. V tomto se obrátil především na Čínu, která podle něj musí převzít svůj díl odpovědnosti za bezpečnost ve světě.

Rady bezpečnosti musejí být efektivnější, inkluzivnější, odpovědnější a lépe odrážet dnešní realitu posílením hlasu nyní nedostatečně zastoupených regionů, míní prezident.

Změna fungování OSN by podle Pavla měla umožnit nejenom větší akceschopnost, ale i reakci a adaptaci organizace na současné trendy. Jde především o využití nových technologií, důraznější ochranu životního prostředí či reakci na klimatickou změnu.

„Jestliže v dnešní době ze všech cílů, které jsme si v rámci OSN odsouhlasili, plníme nějakých třicet, v nejlepším případě čtyřicet procent, pak to samozřejmě nesvědčí o tom, že děláme všechno pro to, abychom tyto cíle splnili,“ řekl už dříve prezident.

Nikdo nemá právo šikanovat ostatní, řekl Pavel o Rusku

Podle Pavla je povinností světových lídrů najít řešení problémů, než se vymknou kontrole. „Společně toho můžeme dokázat víc, než když budeme stát proti sobě,“ je přesvědčena česká hlava státu.

Pavel dodal, že je třeba vyvinout víc tlaku na Rusko, aby ukončilo nespravedlivou válku. Mír podle něj musí být založen na respektu k ukrajinské suverenitě.

Ve svém projevu v Radě bezpečnosti OSN konkrétně vyzvat Peking, aby využil svých jedinečně blízkých vztahů s Ruskem k ukončení krveprolití na Ukrajině. Pavel míní, že by měl být aktivnější v prosazování své role jako stálého člena rady. Podle Pavla není udržitelné, aby Čína nadále podporovala největší bezpečnostní výzvu současnosti tím, že poskytuje nástroje, které Moskva potřebuje k vybudování svých vojenských kapacit proti Ukrajině a jejímu lidu.

„Čína by se měla chovat podle role, o niž usiluje. Být důležitým světovým hráčem přináší nejen výhody, ale i velkou odpovědnost za světový mír a bezpečnost,“ zdůraznil v New Yorku český prezident.

Nahrávám video

Pavel v projevu apeloval na státy, aby pomohly Ukrajině a aby zvážily připojení svého podpisu k deklaraci, která vznikla letos v červnu na mírovém summitu ve Švýcarsku. Dosud podle něj mlčelo příliš mnoho zemí, které aspirují na to stát se regionálními nebo globálními aktéry. „Nezapomínejme na to, že váhání jen dodává agresorovi na síle,“ řekl český prezident.

Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, v únoru 2022 naplno zaútočilo na sousední Ukrajinu. Části země, která se s podporou především západních partnerů od té doby brání, nyní ruské síly okupují a jejich agrese trvá.

Pro rozhodnutí o podstatných záležitostech je potřeba devět hlasů, včetně všech pěti stálých členů, kteří tak v praxi mohou uplatnit své právo veta. „Nikdo nemá právo zneužívat moc a šikanovat ostatní členy mezinárodního společenství bez sankcí,“ prohlásil v New Yorku český prezident.

„Nic jako regionální konflikt neexistuje“

Pavel rovněž upozornil, že v současnosti neexistuje nic jako regionální konflikt, jelikož vše je globalizací propojené. Připomněl migrační vlny z oblastí zasažených válkami. Podle Pavla je třeba usilovat o zajištění bezpečnosti všude včetně Blízkého východu a Afriky.

Dále se věnoval kyberbezpečnosti, kdy varoval zejména před kybernetickou špionáží v médiích a institucích, jimiž se pachatelé snaží podkovat demokracii.

Pavel ve středu vystoupí také na Radě bezpečnosti OSN, v plánu má i bilaterální schůzky s nejvyššími představiteli světové organizace.

Všeobecnou rozpravu zahájil v úterý generální tajemník OSN António Guterres, promluvil také americký prezident Joe Biden.

Ten vyzval k dojednání příměří a ukončení téměř rok trvající války v Pásmu Gazy a volal po diplomatickém řešení konfliktu mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, zatímco konflikt mezi dvěma dlouholetými nepřáteli eskaluje. Biden dále apeloval, aby svět neodvracel zrak od války na Ukrajině, přičemž USA podle něj ve své podpoře nepoleví.

Zasedání Valného shromáždění, které je každoročně i příležitostí pro řadu setkání hlav vlád a států na okraj hlavního jednání, skončí v pondělí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových voleb

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních voleb. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z voleb požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
19:30Aktualizovánopřed 11 mminutami

Drony britského námořnictva tajně posílaly data do Číny, píše The Telegraph

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.
před 37 mminutami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí téměř osmdesát obětí

Počet obětí pondělního zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 77, nejvíce mrtvých hlásí departement Risaralda, kde zahynulo 42 lidí, píše večer SELČ agentura Reuters. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách.
15:30Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 3 hhodinami

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 4 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 4 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.