Valné shromáždění OSN

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Na Ukrajině bojuje na straně Ruska až pět tisíc Kubánců, tvrdí v interních dokumentech americká diplomacie ve snaze oslabit mezinárodní nesouhlas s embargem, které Spojené státy uplatňují vůči Kubě, kde vládne komunistická strana. V neděli to uvedla agentura Reuters. Kubánská vláda Rusko podle Washingtonu ve válce podporuje, což Havana dříve odmítla.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN, že vítězství nad teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu. Slíbil také zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze a promluvil k rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Kromě toho odmítl obvinění z genocidy a kritizoval uznání palestinského státu ze strany několika západních zemí. Řada delegací jednací sál před zahájením projevu na protest opustila.

Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás v projevu k zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN) ve čtvrtek opět odsoudil útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a uvedl, že Palestinci odmítají antisemitismus. Palestinské teroristické hnutí Hamás znovu vyzval, aby složilo zbraně. Abbás, který hovořil prostřednictvím videopřenosu, jelikož mu USA nedaly vízum, také prohlásil, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu, a vyzval všechny země, aby uznaly budoucí palestinský stát. Ten už uznávají víc než tři čtvrtiny států OSN.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.

Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff ve středu prohlásil, že v příštích dnech očekává „průlom“ ohledně konfliktu v Pásmu Gazy poté, co prezident USA Donald Trump předložil lídrům některých blízkovýchodních zemí 21bodový mírový plán pro Blízký východ a Gazu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN se svým projevem vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nedlouho po něm hlavy států a šéfy vlád z celého světa oslovil také český prezident Petr Pavel. Zelenskyj na úvod svého vystoupení prohlásil, že pokud chce národ mír, musí pracovat na zbrojení. Mezinárodní právo nefunguje, pokud nemáte dostatečně silné spojence, dodal ukrajinský prezident s tím, že ani to nefunguje beze zbraní.

Český prezident Petr Pavel vystoupil s projevem na Valném shromáždění OSN v New Yorku. V úvodu své řeči zdůraznil, že OSN je organizací, která položila základy pro lepší a humánnější svět. Jde podle něj také o jedinou instituci, která umožňuje čelit globálním krizím dialogem. Prezident se vyjádřil i k ruské válce na Ukrajině. „Zintenzivnění ekonomického tlaku na Rusko je jediný způsob, jak agresora přivést k vyjednávacímu stolu,“ míní.

V New Yorku v úterý odpoledne SELČ probíhala všeobecná rozprava 80. zasedání Valného shromáždění OSN, ve které jako jeden z prvních s velmi očekávaným projevem vystoupil americký prezident Donald Trump. Ten mimo jiné řekl, že ukončil sedm válek, přičemž OSN „mu vůbec nepomohla, ani pomoc nenabídla“. Vyzval také k okamžitému ukončení války v Gaze.

Ukrajina by dle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou Evropské unie a NATO získat zpátky veškeré území, které ztratila kvůli plnohodnotné ruské invazi, a možná by mohla zajít i dál. Trump to uvedl na sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

Český prezident Petr Pavel je pro podmínečné uvolnění sankcí vůči Sýrii. Je podle něj důležité umožnit zemi rozvrácené dlouholetým vnitřním konfliktem, aby se nadechla, a to se nepodaří, pokud budou tvrdé sankce nadále platit. Prezident to řekl českým novinářům v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, kde se odpoledne místního času setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šaráem.

Neustále prodlužovaný konflikt v Pásmu Gazy vede podle českého prezidenta Petra Pavla k závěru, že už nemůže být ospravedlněn snahou osvobodit rukojmí, řekl v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN. Dodal, že chce otevřeně mluvit s českou vládou o tom, jaké jsou možnosti vyvíjet tlak na Jeruzalém, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Pavel také kritizoval izraelské plány na rozšiřování osad na Západním břehu, které jsou v rozporu s mezinárodním právem.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Izraelské letectvo za poslední den zasáhlo v Pásmu Gazy přibližně sto cílů včetně tunelů a skladů zbraní. Podle serveru Times of Israel (ToI) to v sobotu oznámila armáda židovského státu. Jeruzalém zesílil ofenzivu ve městě Gaza. Podle úřadů ovládaných Hamásem zemřely za posledních 24 hodin desítky lidí, tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Portugalsko uzná v neděli nezávislý Stát Palestina, tedy ještě před zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN), které začne příští týden, uvedlo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. První zemí, která oznámila záměr uznat existenci palestinského státu na zářijovém VS OSN, byla Francie. Po ní podobné prohlášení učinily Británie, Kanada nebo Austrálie.

Japonsko prozatím neuzná palestinský stát. Podle tamních médií si chce Tokio udržet dobré vztahy se Spojenými státy a zároveň nechce ohrozit pozici Izraele. Napsal o tom japonský deník Asahi s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.

Valné shromáždění OSN v pátek jasnou většinou podpořilo deklaraci nastiňující konkrétní, časově dané a nezvratné kroky k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvedla agentura Reuters. Dokument označovaný jako Newyorská deklarace přijala na konci července konference zorganizovaná Francií a Saúdskou Arábií. Izrael postoj Valného shromáždění odmítl a označil ho za hanebný, palestinský viceprezident ho označil za krok vedoucí ke konci okupace, píše agentura AFP.

Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, který zároveň dodal, že je také třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i teroristické hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.

V Súdánu se mísí několik krizí zároveň, sdělila vedoucí komunikace organizace Lékaři bez hranic (LBH) Tereza Wyn Haniaková. Dodala, že v některých ohledech je tamní situace nejhorší na světě. Organizace spojených národů zároveň upozornila, že nadále roste počet úmrtí humanitárních pracovníků v konfliktních zónách. OSN zprávu zveřejnila u příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na 19. srpen.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý v reakci na plán Británie uznat Palestinu jako stát, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Pásmu Gazy, uvedl, že britský ministerský předseda Keir Starmer svým rozhodnutím odměňuje „obludný terorismus“ Hamásu a trestá oběti této teroristické organizace. Džihádistický stát, který by vznikl na hranicích Izraele nyní, bude později ohrožovat Británii, dodal Netanjahu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.

Poprvé v historii si genocidu ve Srebrenici letos světové společenství připomíná jako mezinárodní den. Symbolické odsouzení zločinů a vzpomínku na jejich oběti ovšem zastiňuje současné dění v Bosně a Hercegovině. Bosenskosrbská politická reprezentace vytváří atmosféru nebezpečí, která v dubnu vedla k dosud nevídanému uzavření památníku ve městě, kde před třiceti lety došlo k masovému vraždění civilistů.