Valné shromáždění OSN

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny. Reaguje tak na spor ohledně válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu v OSN oznámil, že Kyjev předal Soulu zadržené severokorejské vojáky. Podle Jižní Koreje tím porušil dohodu o mlčenlivosti. Asijská země nicméně vyjádřila naději na smírné řešení konfliktu. Ukrajina zůstává otevřená obnovení konstruktivního dialogu, uvedl později podle agentury AFP mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj.

Pokud byl Írán zapojený do středečního incidentu v letadle společnosti Flydubai, které se jeden z pilotů zřejmě snažil zničit, čeká ho velmi tvrdý trest. Ve čtvrtek to podle agentury AP řekl americký prezident Donald Trump.

Organizace spojených národů čelí v roce 2026 největší krizi důvěry, financování i uspořádání ve své historii. Jak v praxi funguje světová diplomacie v době hlubokého geopolitického štěpení a jaký postoj k ní zaujímá druhá administrativa Donalda Trumpa? Washingtonský zpravodaj Václav Černohorský popisuje zákulisí výročního zasedání Valného shromáždění v New Yorku, debaty o reformě Rady bezpečnosti i to, jak vypadá každodenní novinářská realita uvnitř diplomatického „Babylonu“. Moderuje Jakub Szántó.

Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu. Teherán Trumpův postoj zaznamenal, čeká však na oficiální sdělení vyjednavačů, uvedl podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.

Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánsku, musí zůstat součástí Severoatlantické aliance. USA rovněž získávají právo umístit na ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. Uvedla to agentura Reuters, která cituje části dohody o Grónsku, kterou v New Yorku podepsali americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen. Trump ujednání označil za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.

Prezident Petr Pavel chce na Valném shromáždění OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 až 2033. Pavel to řekl na brífinku před odletem do USA. Svá bilaterální jednání v New Yorku zaměří právě na země, které mohou s kandidaturou pomoci. Česko bylo naposledy nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že se dohodl s Dánskem na urovnání vztahů kolem Grónska. USA tam nyní budou kontrolovat své bezpečnostní zájmy a žádná nepřátelská země si tam nebude moci vybudovat základnu bez amerického souhlasu, uvedl. Podle dánské premiérky Mette Frederiksenové bude dohoda dobrá pro Dánsko i NATO. Podle jejího úřadu bude podepsána příští týden během Valného shromáždění OSN, informovala agentura Reuters. Profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš pro ČT24 uvedl, že smlouva jen potvrzuje status quo.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhl hlavě státu odvolání ministra životního prostředí Tomáše Taraby, informoval prezident Peter Pellegrini. Krok už letos na jaře žádala nejmenší vládní strana SNS, která Tarabu navrhla členem nynějšího kabinetu po parlamentních volbách z roku 2023. SNS dříve uvedla, že jejím kandidátem na nového ministra životního prostředí bude státní tajemník (náměstek) na tomto ministerstvu Filip Kuffa.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky a potřebě sdílení informací a výstupů z jednání, zejména od ministerstva zahraničních věcí. Během asi hodinové schůzky měli podle Babiše probrat také situaci ve světě či rozpočet na příští rok. Premiér, který označil jednání za velmi konkrétní, uvedl, že se s Pavlem znovu setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu.

Japonsko požádalo o opravu nové mapy světa zveřejněné pod hlavičkou OSN. Zemi vadí, že sporné Kurilské ostrovy jsou na mapě vyznačeny stejnou barvou jako Rusko, což podle Tokia vytváří mylný dojem, že jsou součástí ruského území. Informovala o tom agentura AFP.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o nahrazení Mercatorova zobrazení na mapách světa mapami, které by přesněji odrážely skutečnou velikost jednotlivých zemí. Dokument předložily africké státy s cílem vyvrátit vnímání tohoto kontinentu jako méně významné oblasti, píše Reuters.

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.

Valné shromáždění OSN v pátek drtivou většinou schválilo prodloužení mandátu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka o čtyři roky, navzdory nesouhlasu Spojených států, Izraele a Ruska. Informuje o tom agentura Reuters. Rakouský právník a diplomat je vysokým komisařem OSN pro lidská práva od roku 2022.

Vláda stále nerozhodla, zda povolí prezidentovi Petru Pavlovi účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. „Čeká na informace od ministra obrany,“ vysvětluje to předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO). Podle něj je mezi Strakovou akademií a Hradem dohoda, že na summit NATO prezident nepojede, ale pojede na valné shromáždění OSN. Senátor avizuje, že premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání Aliance zdůvodní, „proč nejsme schopni dodržet, co jsme slíbili“. „Doufejme, že to pan (prezident USA Donald) Trump pochopí,“ přeje si Schiller a dodává, že Babiš má lepší pozici, protože se s Trumpem zná. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem dále mluvil o budoucnosti českých výdajů na obranu či cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan.

Rozhodnutí o složení delegace na summit NATO v Ankaře nepadlo, řekl prezident Petr Pavel při odchodu z Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl zároveň prezidenta ujistit, že výkon jeho pravomocí omezovat nehodlá a zopakoval, že vláda o složení delegace rozhodne 22. června. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by měl na neformální části summitu zastoupit Česko někdo, kdo skutečně rozhoduje. Vláda zároveň v pondělí schválila Pavla jako vedoucího delegace Valného shromáždění OSN.

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.