Valné shromáždění OSN strana 2 z 3

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na Valném shromáždění OSN prohlásil, že organizace a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, na Ukrajinu. Nová britská premiérka Liz Trussová na shromáždění slíbila, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do té doby, než Kyjev vyhraje válku proti Rusku. Uvedla také, že ekonomická síla demokratických států může pomoci potlačit autoritářství. Izraelský premiér na shromáždění uvedl, že podporuje dvoustátní uspořádání s Palestinci, tedy vytvoření samostatné Palestiny.

Rusko svou „brutální a zbytečnou válkou“ na Ukrajině „bezostyšně porušilo základní principy“ Charty OSN, řekl prezident Spojených států Joe Biden během svého vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Podobně se ve svém projevu později vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil, že je třeba, aby bylo Rusko za svou agresi potrestáno. Německý kancléř Olaf Scholz ve středu před shromážděním řekl, že ruská válka proti Ukrajině je čirý imperialismus a představuje nebezpečí nejen pro Evropu, ale pro mír všude na světě. Za imperialismus kritizoval Rusko i polský prezident Andrzej Duda. Podle japonského premiéra Fumia Kišidy Moskva ohrožuje důvěryhodnost OSN.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 77. zasedání Valného shromáždění OSN. Světoví politici se k ní scházejí poprvé osobně od začátku pandemie covidu-19. Generální tajemník OSN António Guterres v zahajovacím projevu řekl, že se národy ocitly v globální situaci nefungování a nejsou připravené nebo ochotné řešit problémy, jež ohrožují budoucnost lidstva a osud planety. S kritikou Ruska poté vystoupili třeba německý kancléř Olaf Scholz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.

Velká Británie pondělním státním pohřbem definitivně uzavřela sedmdesátiletou éru panování královny Alžběty II. Obřady v Londýně a ve Windsoru skončilo v zemi období smutku, vlajky na vládních budovách se vrátily na vrcholy stožárů, v Londýně se uklízí a před královskými rezidencemi mizí hromady květin, které lidé zesnulé královně v předchozích dnech přinesli.

Tajfun Nanmadol, který od neděle postupuje přes Japonsko, si podle agentury Reuters vyžádal nejméně dvě oběti a více než osmdesát zraněných. Na ostrovech Kjúšú a Honšú silný vichr a lijáky narušily dopravu a přiměly některé podniky přerušit výrobu. Na 286 tisíc domácností, většina z nich na ostrově Kjúšú, zůstávalo v pondělí odpoledne bez dodávek elektřiny.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Česká republika je od úterý opět členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Nahradila totiž Rusko a už ve čtvrtek se účastní jednání, během kterého by se měla schvalovat rezoluce ohledně války na Ukrajině. Politický a kulturní geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar, který byl hostem Studia 6, se domnívá, že členství v Radě naší zemi může prospět.

Valné shromáždění OSN (UNHRC) v úterý zvolilo Českou republiku do Rady pro lidská práva, kde nahradila Rusko. Jeho členství bylo minulý měsíc pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu, na což Moskva reagovala okamžitým vystoupením z tohoto 47členného orgánu. O zvolení Česka na uvolněné místo informovalo Valné shromáždění na Twitteru.

Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině ve čtvrtek schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína a Írán. Ukrajina přerušení ruského členství v Radě pro lidská práva přivítala. Váleční zločinci v tomto orgánu nemají co dělat, prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jako realističtější cestu proto vidí pokračovat ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby si sama postupně dokázala svůj vzdušný prostor chránit. Ministr je také velmi obezřetný k úvahám Polska o vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu.

NATO na Ukrajině rozhodně nezasáhne, řekl německý kancléř Olaf Scholz na setkání s šéfem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Kyjevu ale Scholz slíbil zbraně. O situaci na Ukrajině bude ve čtvrtek jednat i Rada bezpečnosti OSN. Hovořit by měla o humanitární situaci v zemi sužované válkou. Podle BBC také OSN uvažuje o možnosti, že by k Valnému shromáždění promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už ve čtvrtek přednesl projev v německém Spolkovém sněmu.

Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN po více než dvoudenní rozpravě přijalo poměrem 141 ku pěti hlasům rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, požaduje okamžité ukončení bojů a stažení ruských vojáků. Hlasování se zdrželo 35 států včetně Číny. Naprostá většina delegátů členských zemí přivítala výsledek hlasování potleskem vstoje. Podle zahraničních agentur bylo cílem rezoluce ukázat nynější diplomatickou izolaci Ruska na mezinárodní scéně.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Prezident Miloš Zeman pozval papeže Františka k návštěvě České republiky. Pozvání uvedl v dopise, ve kterém mu popřál k 85. narozeninám. František se 85 let dožije v pátek. Papeže na návštěvu Česka Zeman i další představitelé státu pozvali opakovaně.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Střela, kterou v úterý odpálila Severní Korea do moře, byla nově vyvíjená hypersonická raketa, uvedla podle Reuters severokorejská státní tisková agentura KCNA. O vypuštění blíže neurčené střely z východního pobřeží KLDR informovala v úterý Jižní Korea. Japonsko později uvedlo, že šlo zřejmě o balistickou střelu, která spadla do moře u japonské výlučné ekonomické zóny.

KLDR odpálila do moře balistickou raketu krátkého doletu, informovala agentura AP s odvoláním na jihokorejskou vládu. Střela spadla zřejmě do vod mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu, uvedla agentura Kjódó. Severokorejský velvyslanec při OSN zhruba v téže době na Valném shromáždění OSN v New Yorku vyzval Spojené státy, aby upustily od „nepřátelské politiky“ vůči KLDR. USA odpálení střely odsoudily.

Radikální islamistické hnutí Taliban navzdory své žádosti nedostalo možnost vystoupit na nynějším zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Za Afghánistán bude v pondělí hovořit dosavadní afghánský velvyslanec při OSN Ghulám Isákzáí. Podle agentury DPA to oznámil mluvčí OSN Stéphan Dujarric.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve svém projevu na 76. zasedání Valného shromáždění OSN vyzval k větší mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu, obnově po pandemii nemoci covid-19 či ve snahách čelit změnám klimatu. Vyjádřil znepokojení ze situace v Bělorusku a podpořil celistvost území Ukrajiny a Gruzie. Státy by podle něj měly pracovat na tom, aby se z technologií nestaly nové prostředky dohledu a perzekuce lidí. Valné shromáždění v New Yorku potrvá do pondělí.

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k oživení OSN.

Neznámý útočník ostřeloval ve středu nedaleko Kyjeva automobil, v němž jel hlavní poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Serhij Šefir. Šefira výstřely nezasáhly. Zraněn je jeho řidič. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Zelenskyj, který je v New Yorku, reagoval slovy, že událost nijak neoslabí jeho odhodlání v boji s kriminalitou a mocnými finančními skupinami.

O vystoupení svého ministra zahraničí na Valném shromáždění OSN požádalo islamistické hnutí Taliban, které ovládá většinu afghánského území. Generální tajemník OSN António Guterres skrze svého mluvčího potvrdil, že dopis se žádostí obdržel. Požadavek musí teď vyhodnotit výbor, ale není jisté, zda se sejde ještě před koncem jednání v pondělí. Čínský prezident Si Ťin-pching pak ve svém projevu slíbil, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí, a potvrdil závazek, že Čína dosáhne uhlíkové neutrality před rokem 2060.

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku. Generální tajemník OSN António Guterres varoval před „největší kaskádou krizí v našich životech“ a zkritizoval přístup mezinárodního společenství k pandemii nebo klimatickým změnám. O covidu a klimatu mluvila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

OSN vyzvala, aby se do Myanmaru po vojenském převratu neprodávaly zbraně. Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující vojenskou juntu, která v únoru svrhla zvolenou vládu, a vyzvalo k propuštění politických vězňů, například zvolené vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij, a k ukončení násilí proti pokojným demonstrantům.