Ukrajina musí být realistická ohledně svých válečných cílů a přijmout, že část území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou, řekl v rozhovoru s americkým deníkem The New York Times (NYT) prezident Petr Pavel. Na tiskové konferenci ke své týdenní návštěvě USA mluvil také o nutnosti integrace zemí západního Balkánu do struktur EU i NATO či potřebě reformy OSN tak, aby byla akceschopnější a adaptovala se na měnící se svět a jeho hrozby.
Pavel: Ukrajina musí přijmout, že část jejího území může Rusko okupovat
Brífink prezidenta Petra Pavla k návštěvě Spojených států (zdroj: ČT24)
Podle Pavla, kterého deník popisuje jako jednoho z největších zastánců Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi, je načase, aby se Ukrajinci a jejich příznivci postavili čelem k tomu, co je podle něj realita. „Nejpravděpodobnějším výsledkem války bude, (...) že část ukrajinského území bude pod ruskou okupací, dočasně,“ řekla hlava státu na návštěvě Spojených států. Podle něj existuje „řada příkladů“ území, která jsou dočasně v držení Moskvy.
Ukrajina ani Rusko podle Pavla nemohou očekávat, že dosáhnou svých maximalistických cílů. „Mluvit o porážce Ukrajiny nebo o porážce Ruska, to se prostě nestane,“ dodal s tím, že „konec bude někde mezi“.
Kyjev požaduje navrácení veškerého území okupovaného Ruskem včetně Krymu a Moskva naopak chce, aby se Ukrajina formálně vzdala svých území, včetně čtyř regionů jen částečně kontrolovaných ruskými silami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dříve přímé rozhovory s Ruskem vylučoval, v létě svůj postoj zmírnil a naznačil, že by přímé rozhovory mohly začít v listopadu. Neustoupil však od požadavku, aby Rusko opustilo celé ukrajinské území.
Západní Balkán v EU a NATO je v našem zájmu, věří Pavel
Pavel v USA také podpořil rozšíření EU o země západního Balkánu. „Je důležité Bosnu a Hercegovinu a země západního Balkánu zahrnout do integračních jednání nejen pro EU ale i NATO. Čím déle bude tento region nestabilní a vystaven tlakům z různých stran, tím větší je potenciál, že se v něm opět zrodí nějaký konflikt. Je i v našem zájmu, abychom země, jako je Bosna a Hercegovina, podporovali v jejich úsilí stát se členy evropských institucí a pomáhali jim překonat problémy, kterým čelí, protože je to i pro náš prospěch,“ sdělil na tiskové konferenci prezident.
„Summit pro budoucnost je projevem toho, že OSN si je vědoma nutnosti adaptovat se na současný vývoj, na rychle se měnící svět a jeho hrozby,“ uvedl Pavel. V mezinárodní organizaci, na jejímž Valném shromáždění promluvil, jsou podle něj potřeba institucionální reformy, zejména Rady bezpečnosti, aby byla akceschopnější a nebyla tak silně vázána právem veta stálých členů. I to má být předmětem summitu, který svolal generální tajemník OSN António Guterres, aby nastartoval reformy a opatření potřebná k překonávání současných globálních výzev. Výsledkem má být přijetí takzvaného Paktu pro budoucnost.
Klimatická krize prohloubí největší problémy
V projevu na Summitu budoucnosti, který se koná na úvod Valného shromáždění OSN, Pavel sdělil, že Česko bude nadále prosazovat silnější globální reakci na klimatickou krizi, jejíž připomínkou jsou i povodně ve střední Evropě.
„Současnou klimatickou krizi a její dalekosáhlé důsledky je třeba řešit komplexním a uceleným způsobem prostřednictvím posíleného a účinného multilateralismu,“ řekl prezident, který na summitu vystoupil druhý v pořadí. Klimatická krize podle něj násobí hrozby a má potenciál zhoršit některé z největších problémů lidstva, jako je chudoba, hlad nebo zdraví.
„Jsme připraveni spolupracovat se všemi mezinárodními partnery, abychom zajistili úspěšný výsledek příští konference OSN o klimatu, která se bude konat v listopadu v Baku,“ dodal prezident.
Na tiskové konferenci zdůraznil, že se Česko na celosvětové snaze o zmírnění změn klimatu již podílí. „Přispíváme k tomu, abychom se o hrozbách nejen bavili, ale abychom plnili cíle, ke kterým jsme se zavázali,“ řekl. Podle něj je ale třeba zapracovat na důsledné implementaci jednotlivých opatření, která „jsou sice na papíře, ale dosud je naplňujeme tak stěží z jedné třetiny“.
Pavel v souvislosti s ničivými zářijovými záplavami, které zasáhly střední Evropu, navázal spolupráci na protipovodňové ochraně se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. „Nebylo by od věci, abychom v rámci přeshraniční spolupráce, která již dnes funguje na úrovni policie, hasičů, záchranných služeb, koordinovali i naše hydrometeorologické služby, ke zpřesnění modelů a podobně,“ sdělil prezident.
Pavel vyzdvihl potenciál umělé inteligence i dalších technologií
V projevu se věnoval také Globálnímu digitálnímu kompaktu, což je jeden z dokumentů, který by měl summit přijmout. Podle Pavla text nastiňuje společnou vizi pro realistickou mezinárodní spolupráci v oblasti digitálních technologií v celosvětovém měřítku. „Česko zde bude hrát aktivní roli,“ slíbil Pavel.
Potenciál vznikajících technologií, jako je umělá inteligence nebo biotechnologie, je podle prezidenta obrovský, mohou přispět k nalezení řešení mnoha aktuálních výzev. „Větší technologická závislost zároveň vytváří větší zranitelnosti,“ řekl.
Petr Pavel je ve Spojených státech na týdenní návštěvě. Na cestu přizval také sedmnáct zástupců českých firem, které se profilují v oblasti IT a elektroniky, zejména start-upy v oblasti vyspělých technologií. Chce tak vyjednat příležitosti pro český průmysl.
V polovině týdne se prezident přesune do Chicaga, kde se setká s krajany a vystoupí na místní univerzitě. Následně se ve městě Cedar Rapids v Iowě společně se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim zúčastní slavnostního odhalení orloje.