Měsíc od nečekaného vpádu ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti je situace v regionu nejasná. Podle Kyjeva zůstávají v jeho rukou desítky obcí, Moskva naopak mluví o úspěšné protiofenzivě. Kurská operace podle expertů odhalila slabiny v ruské obraně a může přinést Ukrajině ovoce při budoucích jednáních o míru. Kyjev tvrdí, že vpád odlákal desetitisíce ruských vojáků z fronty a podařilo se tak zastavit jejich postup u Pokrovsku. Podle analytiků ale tlak ze strany agresorů v Doněcké oblasti nepolevuje, v posledních dnech hlavně u Vuhledaru.
Šéf ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj nechtěl opakovat chyby z loňského léta, kdy obránci spustili dopředu ohlášenou a následně neúspěšnou protiofenzivu. V červenci proto uspořádal tajnou schůzku s dalšími armádními špičkami, kde odhalil smělý plán na oživení ochabujícího válečného úsilí země – vpádem na ruské území změnit vývoj konfliktu. To se navíc stalo poprvé od druhé světové války, napsal nedávno deník The Wall Street Journal s tím, že Syrskyj svou vizí šokoval i důstojníky.
Šestého srpna pak překročily hranice stovky ukrajinských vojáků s tanky a obrněnými vozidly. Při vojenské operaci byly zjevně použity rovněž západní zbraně – například bojová vozidla Marder z Německa, bitevní tanky Challenger z Velké Británie a raketový dělostřelecký systém HIMARS z USA.
Stovky zajatců a desetitisíce evakuovaných
Kurská oblast vyhlásila výjimečný stav a do regionu okamžitě zamířily ruské zálohy. Příhraniční Kurská, Bělgorodská a Brjanská oblast v dalších dnech zavedly režim „protiteroristické operace“. Evakuováno bylo dosud podle ministerstva pro mimořádné situace a úřadu kurského gubernátora na 144 tisíc lidí. Putin přislíbil v přepočtu asi 2670 korun každému, kdo musel opustit svůj domov.
Ukrajinská armáda obsadila v dalších týdnech podle Syrského asi 1300 kilometrů čtverečních ruského území, což je dvaapůlkrát více, než činí rozloha Prahy. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Pod kontrolou má prý Kyjev asi stovku ruských obcí včetně menšího města Sudža, což je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Ukrajinské jednotky podle prezidenta Volodymyra Zelenského v městečku zřídily vojenský úřad.
Podle ruské státní agentury TASS si vpád do Kurské oblasti dosud vyžádal na tři desítky mrtvých civilistů a přes 140 zraněných, v bojích bylo zabito nebo zraněno 6600 ukrajinských vojáků, informace ale nelze nezávisle ověřit. Kyjev se ke ztrátám nevyjádřil, pouze oznámil, že ukrajinské jednotky zajaly asi šest set ruských vojáků, a to i z řad branců, které Putin slíbil nenasadit do bojů.
Rusko v srpnu obvinilo Ukrajinu z pokusu o dronový útok na Kurskou jadernou elektrárnu a tvrdí, že její vojáci na zařízení opakovaně útočí. Kyjev se k této záležitosti nevyjádřil. Na konci srpna elektrárnu navštívil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi, podle něhož funguje v téměř normálních podmínkách, ale i tak dle něj hrozí riziko jaderného incidentu. Elektrárna se podle agentury Reuters nachází asi čtyřicet kilometrů od míst bojů.
Odvedení pozornosti a vytvoření bezpečnostní zóny
Zelenskyj dříve jako hlavní cíl odvážné vojenské operace uvedl nutnost vytvoření nárazníkového pásma. V novém komentáři pro server NBC News se nechal slyšet, že Ukrajina bude ovládat ruské území „na dobu neurčitou“, hodlá se pokusit o výměnu zajatců, dostat Rusko k jednacímu stolu a dosáhnout „spravedlivého míru“.
Poznamenal také, že nevymění jedno území za druhé. „Nepotřebujeme ruské území. Vždy jsem to říkal. Naše operace jsou zaměřeny na obnovení naší územní celistvosti. Nepotřebujeme jejich lidi, jejich civilisty, jejich občany. Bereme jejich vojenské zajatce jen proto, abychom je vyměnili za naše,“ zdůraznila hlava státu, který už se přes dva roky brání plnohodnotné ruské invazi.
Generál Syrskyj tento týden stanici CNN řekl, že Moskva plánovala ještě před ukrajinským vpádem na ruské území novou ofenzivu právě z Kurské oblasti. Jako hlavní cíle Kyjeva zmínil snahu zabránit Rusku v používání tohoto regionu jako startovací rampy pro novou ofenzivu, odklon sil Moskvy z jiných oblastí, vytvoření bezpečnostní zóny a zabránění ostřelování civilních objektů na ukrajinské straně hranice. Zmínil také zajímání válečných zajatců a posílení morálky ukrajinských jednotek a celého národa.
Údajná relokace desetitisíců ruských vojáků
Kyjev vnímá dosavadní výsledek přeshraniční operace pozitivně. „Za posledních šest dní nepřítel nepostoupil u Pokrovsku ani o metr. Naše strategie tedy funguje,“ tvrdil americké televizi Syrskyj. Rusové chtějí klíčový logistický uzel dobýt, aby se jim otevřela cesta směrem k dalším městům jako Slavjansk či Kramatorsk, potažmo k okupaci celého Donbasu. Boje u Pokrovsku v posledních týdnech zintenzivnily a oblast opustily tisíce civilistů.
Někteří experti schopnost Ukrajiny zastavit ruský postup na Pokrovsk zpochybňují. „Nemyslím si, že by tyto jednotky (vyslané do Kurské oblasti) byly schopny změnit rovnováhu sil na Donbasu,“ sdělil serveru France24 vojenský analytik Sim Tack.
Podle Zelenského se nicméně daří pozice nepřítele oslabit. Rusko přemístilo z válečné zóny 60 tisíc vojáků do Kurské oblasti, tvrdí. „Jedním z cílů této operace je přivést vojáky zpět na jejich území. (...) Stáhli (vojenský personál) z oblastí, kde jsme se setkali s problémy kvůli nedostatku balíčků vojenské pomoci,“ pochvaloval si pro NBC News Zelenskyj.
Ukrajina se podle prezidenta v určité chvíli dostala do situace, kdy mohla odpovědět jen jedinou ranou na dvanáct ruských výstřelů. Po stažení části ruských sil z jihovýchodní fronty v Záporožské a Chersonské oblasti se tento poměr zlepšil na asi 1:3, dodal prezident. Podle Syrského přesunula Moskva do regionu i elitní síly včetně nejlepších výsadkových útočných jednotek.
Server NBC News k tvrzení ukrajinského vedení poznamenal, že není s to ověřit uvedený počet ruských vojáků přemístěných do Kurské oblasti. Dodal, že Kreml se snaží tvářit, že má situaci pod kontrolou, ale Putinovi se dosud nepodařilo vytlačit Ukrajince z ruského území.
Jejich postup se nicméně v poslední době zpomalil s tím, jak se prodlužují ukrajinské logistické trasy a současně Rusko posiluje vlastní obranné linie, upozornil expert na bezpečnost Oldřich Bureš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusové podle některých informací budují zákopy o délce 45 kilometrů, což by posun kyjevských sil zkomplikovalo, soudí odborník.
Kreml mluví o ústupu Ukrajinců, ISW opíše opak
Šéf Kremlu ve čtvrtek oznámil, že se ruským silám podařilo stabilizovat situaci v regionu a vojáci začali Ukrajince vytlačovat z ruského pohraničí, což ale nelze nezávisle ověřit.
Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) naopak tvrdí, že ukrajinské síly dosáhly zanedbatelného postupu, zatímco boje pokračují v celém výběžku, který Ukrajinci v Kurské oblasti vytvořili. Ruští váleční blogeři se zmiňují o postupu kyjevských sil jihovýchodně od Durovky, která leží na východ od okresního města Koreněvo, a podél silnice, která vede jihovýchodně od Koreněva.
Ruské síly se podle nich také stáhly z pozic v obci Malaja Lokňa, která leží severozápadně od okresního města Sudža dobytého Ukrajinci. Dřívější zprávy hovořily o tom, že se ruské síly v obci Malaja Lokňa brání v tamní ženské věznici přeměněné v pevnost. Ruské zdroje také tvrdí, že nyní boje pokračují právě u Koreněva a u obcí Čerkasskoje Porečnoje a Martynovaka, které se nacházejí severovýchodně od Sudži.
Operace, která změnila pravidla hry
Ukrajinský vpád do Kurské oblasti nečekali ani západní spojenci Kyjeva, podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Aliance o plánech nevěděla, později ale zdůraznil, že napadená země má právo na sebeobranu, která nekončí na hranicích s Ruskem. Ukrajina během operace v Kurské oblasti dosáhla „mnoha úspěchů“, hodnotil vpád Stoltenberg s tím, že je zároveň těžké odhadnout, jak se bude situace dál vyvíjet.
Podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany je ukrajinská přeshraniční operace možná jednou z nejdůležitějších v průběhu konfliktu. Do jejího zahájení bylo pro ruské velení klíčové zajistit vojenskou kontrolu v Doněcké a Luhanské oblasti a dále pak v oblasti Záporoží. Tam se konflikt dostal do podoby opotřebovávací války, což Rusům vyhovovalo, podotkl Petráš pro ČTK.
„Útok z oblasti ukrajinského města Sumy na ruské území však tuto podobu konfliktu změnil. Při pohledu na vývoj situace u Kurska je naprosto zjevný přechod od poziční k manévrové válce, na kterou se Rusové museli rychle adaptovat, aby dokázali čelit průniku ukrajinských sil,“ uvedl expert. Tato změna totiž Rusy přinutila přesunout jednotky rozmístěné v jiných sektorech, a to i s využitím záloh.
„Ze strategického úhlu pohledu ofenziva v Kurské oblasti může být vnímána jako součást ukrajinských příprav na budoucí mírový proces, kdy se Kyjev bude snažit získat co největší ruské území, aby jej mohl použít jako vyjednávací argument při jakýchkoli jednáních s Kremlem,“ míní Petráš.
Moskva ukrajinský vpád bagatelizuje
Na mírové rozhovory to ale zatím nevypadá. Putin význam ukrajinské operace zlehčuje a zdůrazňuje, že Rusko se nevzdá svých plánů v Doněcké oblasti. Trvá také na kapitulaci Ukrajiny. „Zaměřením na Donbas dává Rusko jasně najevo, že není ochotno udělat mnoho ústupků výměnou za Kurskou oblast,“ míní ruský expert z Mezinárodního týmu pro studium bezpečnosti (ITSS)Will Kingston-Cox, jehož cituje server France24.
Kyjev se k vojenskému zásahu uchýlil proto, aby zastavil ruský postup na Donbasu, což se ale nepodařilo, zdůraznil ve čtvrtek šéf Kremlu. Podle jeho tvrzení ruští vojáci i při osvobozování Kurské oblasti po ukrajinské „provokaci“ postupují „po kilometrech čtverečních“. Moskva v posledním týdnu oznámila obsazení několika dalších vesnic v Doněcké oblasti včetně obce Zavitne, Skučne, Karlivka a Prečystivka.
„Nejdůležitější je, že nijak nezpomalili náš útok (v Donbasu). Naopak, přesunutím poměrně velkých, a nikoliv špatně vycvičených jednotek do našich pohraničních okresů (Kurské oblasti) nepřítel oslabil sám sebe na klíčových úsecích fronty, a tak naše vojska urychlila útočné operace,“ tvrdil ve čtvrtek ruský vládce podle agentury Interfax. Jeho slova ale není možné nezávisle ověřit.
Podle středeční zprávy ISW ruské síly v Donbasu pokračují v ofenzivě, ale nedosáhly žádného potvrzeného postupu ani u Kupjansku, Siversku, Časiv Jaru či Torecku. Analytici dodali, že geolokalizované záběry bojiště zveřejněné 4. září svědčí o nedávném ruském postupu jižně od Novohrodivky a západně od Mykolajivky, přičemž obě obce leží jihovýchodně od Pokrovsku.
Britská vojenská rozvědka v pondělí informovala, že ruská vojska jsou asi deset kilometrů od města. Zelenskyj v týdnu připustil, že situace na místě je „obtížná“, vedení ukrajinské armády ale nyní tvrdí, že Kyjev postup agresorů dokázal zastavit.
„Taktické úspěchy“ Rusů u Vuhledaru
Ve čtvrteční zprávě o situaci na frontě ISW zmiňuje, že ruské jednotky výrazně zintenzivnily své útočné operace v okolí Vuhledaru v Doněcké oblasti, kde zatím dosahují menších taktických úspěchů. Moskva se snaží o eliminaci širokého ukrajinského výběžku směrem na západ a jihozápad od Doněcku a o postup směrem k důležité silnici H-15, jež spojuje Doněck a město Záporoží, popisují situaci experti.
Rusové podle analytiků chtějí zvýšit tlak na ukrajinskou armádu a vytvořit podmínky pro další úspěchy na pokrovské frontě. „Ruské síly také zesilují své útoky v dalších oblastech jihozápadně a západně od Doněcku. Zvýšená aktivita u Vuhledaru nemusí nutně naznačovat snížení ofenzivního tempa v jiných částech západní části Doněcké oblasti v blízké budoucnosti,“ upozorňují odborníci.
Podle ISW má ruské velení zřejmě v úmyslu dobýt Kurachove a Vuhledar, aby si rychleji zajistilo taktické výhody podél silnice H-15, ačkoli se očekává, že budou útočníci čelit značným výzvám.
„Je nepravděpodobné, že si ruské síly udrží svou dynamiku na východě Ukrajiny po delší dobu. Opakovaný nárůst útočných operací v Doněcké oblasti spolu s pokračujícím tlakem způsobeným ukrajinskými operacemi v Kurské oblasti pravděpodobně přinutí ruskou ofenzivu dosáhnout vrcholu dříve, než její vojenské velení očekává,“ soudí experti.
Expert: Hrozí ztráta celé Doněcké oblasti
Jiní komentátoři jsou ale pesimističtější. Podle nezávislého ruského serveru Meduza by eskalující krize v Donbasu mohla mít pro Kyjev vážné strategické důsledky, ukrajinské velení přitom nadále nasazuje zálohy do kurské operace.
Někteří experti zmiňují hrozbu obklíčení stovek ukrajinských vojáků jižně od Pokrovsku, což by ohrozilo zásobování obránců. Profesor obranných studií na King's College London Michael Clarke v komentáři pro The Times varoval, že ruské jednotky by mohly na jaře 2025 dobýt celou Doněckou oblast a ohrozit Dněpropetrovskou oblast.
„Obráncům chybí muži, munice a spánek. Ustupují, zatímco Moskva se zdá být připravena obětovat neomezený počet vojáků pro Pokrovsk. Stejně jako v Mariupolu, Severodoněcku, Bachmutu a Avdijivce se zdá, že ruské síly mají v úmyslu srovnávání města se zemí, aby se zmocnily trosek,“ obává se profesor.
Ukrajina kromě zvýšeného tlaku na frontě v Doněcké oblasti čelí v posledních dnech také intenzivním vzdušným úderům ze strany Moskvy, která cílí kromě vojenských objektů často také na infrastrukturu a civilní cíle jako nemocnice, sportovní či nákupní centra, ale i dětská hřiště.
Syrskyi v rozhovoru pro CNN připustil, že nepřítel má výhodu jak v počtu vojáků a zásobách munice, tak i zbraní včetně tanků letadel, raket a dělostřelectva. Tato materiální výhoda podle něj přiměla Ukrajinu stát se „chytřejší a efektivnější“, pokud jde o způsob vedení války.
„Nemůžeme bojovat stejným způsobem jako oni, proto musíme použít především co nejúčinnější přístup, nasadit své síly a prostředky s maximálním využitím terénních vlastností, inženýrských staveb a také využít technické převahy,“ vyjmenoval generál s odkazem na ukrajinský dronový program a vývoj dalších technologicky vyspělých zbraní. Nedávno Ukrajina představila vlastní raketu, která má dosah kolem 700 kilometrů.
Ukrajinské síly pravidelně podnikají dronové údery do hloubi ruského území, nejčastěji míří na rafinerie, sklady pohonných hmot a ruská vojenská letiště, odkud vzlétají k náletům bombardéry.
Apel na zrušení limitů u západních zbraní
Kyjev ale tvrdí, že zvrat by mohl nastat jedině ve chvíli, kdy by Západ Ukrajině povolil používat západní techniku včetně raket dlouhého doletu a stíhaček F-16 při úderech na vojenské objekty na ruském území.
Zatímco za zrušení zákazu oroduje Francie, naopak Velká Británie, ale i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, Spojené státy či Německo se obávají vyhrocení konfliktu. Washington navíc potvrdil, že Rusové přesunuli asi 90 procent letadel a další vojenské techniky z dosahu střel dlouhého dosahu ATACMS.
Kyjev ale upozorňuje, že Moskva už dříve hrozila odvetou po překročení takzvané červené linie v podobě dodávek západních zbraní Ukrajině, zatím na ni ovšem vůbec nedošlo. Vyvíjí tak dál na spojence tlak, aby tyto údery napadené zemi povolili.
Podle některých expertů i z tohoto důvodu prochází ukrajinská vláda v současnosti poměrně radikální obměnou. Novým šéfem diplomacie se ve čtvrtek stal Andrij Sybiha, první náměstek dosavadního ministra zahraničí Dmytra Kuleby, který má zásadní úkol partnery přesvědčit, aby Ukrajinci směli používat dodanou techniku bez limitů.
