Ofenziva

Syrská armáda oznámila, že ztratila kontrolu nad strategickým městem Hamá, kam pronikli povstalci pod vedením džihádistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Vojáci poté ustoupili, píše AFP. Džihádisté oznámili, že osvobodili stovky vězňů. Rebelové postupují, přestože síly syrského vládce Bašára Asada zahájily protiofenzivu. Podle ukrajinské rozvědky Rusko posílá do Sýrie na pomoc režimu v Damašku žoldáky, nejspíš z Afrického sboru.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před tisíci dny. Podle bezpečnostního analytika z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richarda Stojara je to spíše symbolické datum. Doposud klíčovým bodem probíhajícího konfliktu je podle něho samotné selhání v úvodu ruské invaze z února 2022.

Ukrajinští obránci už kontrolují jen necelou polovinu Torecku v Doněcké oblasti. Předseda tamní správy Vasyl Čynčyk potvrdil, že zbytek města ovládají okupační jednotky. Ve městě zůstává přes tisíc civilistů. Rusové tvrdí, že obsadili i menší vesnici na Donbase a dvě další v Kurské oblasti na západě Ruska, které v létě během překvapivého vpádu obsadili Ukrajinci. Kreml spustil v regionu novou protiofenzivu, napsal k vývoji v ruském pohraničí nezávislý server Meduza s tím, že Ukrajincům v oblasti hrozí obklíčení.

Měsíc od nečekaného vpádu ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti je situace v regionu nejasná. Podle Kyjeva zůstávají v jeho rukou desítky obcí, Moskva naopak mluví o úspěšné protiofenzivě. Kurská operace podle expertů odhalila slabiny v ruské obraně a může přinést Ukrajině ovoce při budoucích jednáních o míru. Kyjev tvrdí, že vpád odlákal desetitisíce ruských vojáků z fronty a podařilo se tak zastavit jejich postup u Pokrovsku. Podle analytiků ale tlak ze strany agresorů v Doněcké oblasti nepolevuje, v posledních dnech hlavně u Vuhledaru.

Ukrajina v noci na čtvrtek čelila rozsáhlému ruskému útoku bezpilotními letouny. Invazní armáda poslala na ukrajinské území celkem 78 dronů, ukrajinské úřady následně oznámily, že jich bylo šedesát sestřeleno. Podle ukrajinského letectva vypálilo Rusko také jednu balistickou raketu Iskander-M. O případných obětech zatím informace nejsou. Během úderů také podle ukrajinských médií dva drony vlétly do běloruského vzdušného prostoru, tamní protivzdušná obrana je zneškodnila.

V Doněcké oblasti na východě Ukrajiny přituhuje. Obyvatelé Pokrovsku mají dva týdny na evakuaci, pak hrozí okupace strategického uzlu ruskými vojáky. Město a okolí každý den opustí až šest set lidí. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj označil situaci u Pokrovsku a Torecku za těžkou. Nepřítel posílá podle velitele ukrajinských sil Oleksandra Syrského k městu stále více vojáků. Situaci v oblasti, včetně práce dobrovolníků, zmapoval zpravodaj ČT Jan Řápek.

Obyvatelé a záchranáři v Gaza City uvádějí, že se izraelské síly v noci na pátek stáhly z některých čtvrtí města po téměř týden trvající prudké ofenzivě, která za sebou v největší městské aglomeraci palestinského pobřežního pásu zanechala desítky mrtvých, ruiny domů a rozbořené silnice. Izraelská armáda zintenzivnila operace právě v době, kdy se zprostředkovatelé USA, Kataru a Egypta snaží dotáhnout do konce dohodu o příměří ve válce, kterou vede Izrael už desátým měsícem proti Hamásu v odvetě za jeho teroristický útok z loňského října.

O míru nemůžeme jednat podle podmínek útočníka, tedy Ruska, protože by to znamenalo kapitulaci a okupaci, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Jako základ zmiňuje globální summit k projednání mírového plánu. Zúčastnit se ho mají zástupci zemí z celého světa s výjimkou Ruska – jeho delegace by podle Šmyhala byla přizvána až po dosažení dohody. Jednání zároveň podle něj nemohou probíhat v zákulisí, neboť by je Kreml využil k „manipulacím a lhaní“. Šmyhal vedle toho mluvil i o situaci na bojišti a zahraniční podpoře. Rozhovor vedl redaktor ČT David Miřejovský.

V noci na sobotu pokračovaly izraelské údery na Rafah na jihu Pásma Gazy. V pátek přitom Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v oblasti Rafahu, což Jeruzalém odmítl. Údery a boje izraelské armády s palestinským teroristickým hnutím Hamás podle agentury AFP neutichly ani na dalších místech, například v utečeneckém táboře Dajr Balah ve středu Pásma Gazy.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) výrazně změnil strukturu uváděného počtu obětí v Pásmu Gazy. Podle zveřejněné infografiky se zmenšil celkový počet zabitých žen a dětí, upozornil server Times of Israel. OCHA čerpá data od úřadů v Gaze spravovaných teroristickou organizací Hamás. Jeruzalém čísla opakovaně zpochybňuje a tvrdí, že více než třetinu obětí tvoří bojovníci Hamásu. Tvrzení válčících stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

V Charkovské oblasti pokračují boje o Strileču, Pylnu, Borysivku, Olijnykove a Ohirceve. Dále probíhají také protiofenzivní opatření v osadách Lypci a Vovčansk a v jejich okolí, oznámil v pátek pozdě večer ukrajinský generální štáb. Podle Institutu pro studium války je pravděpodobné, že se Rusové snaží rozptýlit ukrajinské síly.

Ruské jednotky se pokoušejí prolomit ukrajinskou obranu v pohraničí na severu Charkovské oblasti, Kyjev na místo vyslal posily, oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany. Dosavadní útoky se podle něho podařilo odrazit. Šéf charkovské oblastní správy dříve informoval, že ruské síly v noci na pátek zintenzivnily přeshraniční ostřelování města Vovčansk nedaleko ruských hranic. Podle vysoce postaveného zdroje z ukrajinské armády citovaného agenturou Reuters se Rusům podařilo u Vovčansku postoupit o kilometr na ukrajinské území.

Izraelská vojenská operace trpí nejasným politickým zadáním, míní Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií v pořadu Interview ČT 24 popsala perspektivy současného dění na palestinské straně hraničního přechodu v Rafahu. Pedagožka reagovala i na kritiku, které ona sama aktuálně čelila ze strany uskupení Akademici proti apartheidu. Jde podle ní o velmi malou skupinu lidí, která zvolila formu, z níž je podle Kalhousové cítit diktát. „Toto požadujeme, jsme anonymní a ještě ani neřekneme, kdo jsme,“ komentovala jejich prohlášení.

Izraelská armáda oznámila, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafah a také místní klíčovou silnici. Hranice s Egyptem je kvůli tomu uzavřená. Armáda také oznámila, že její jednotky operují v oblastech na východě Rafahu. Média hovoří, s odkazem na místní nemocnice, o řadě mrtvých, podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. V Káhiře mezitím začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, USA a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.

Rusko soustředí své vojáky na ofenzivu proti severovýchodu Ukrajiny. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky je Moskva schopná do operace zapojit více než půl milionu mužů, jejichž cílem má být přiblížit se k Charkovu. Okupanti tak chtějí využít oslabení ukrajinské armády, která čeká na dodávku zbraní ze Spojených států. Do napadené země už však dorazily rakety ATACMS dlouhého doletu. A ukrajinští obránci je už nasadili v boji.

Propalestinské demonstrace se šíří na další světové univerzity. K těm severoamerickým a evropským se naposledy připojila i jedna z největších mexických vysokých škol. Demonstranti si podle vlastních slov přejí, aby protesty byly globální. Mezi jejich požadavky často patří přerušení vztahů s Izraelem kvůli ofenzivě v Pásmu Gazy. Židovské organizace varují před sílícím antisemitismem.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Na pět vzrostl počet obětí pondělního ruského útoku na jihoukrajinský přístav Oděsa, jeden ze dvaatřiceti zraněných zemřel v nemocnici. Ukrajinské úřady také zveřejnily fotografie hořícího Paláce studentů, kterému se přezdívá „Zámek Harryho Pottera“. Oběti na životech si vyžádal i úterní útok ruských sil na Charkov.

Izraelské vojenské velení schválilo plán operace v Rafáhu, podle Bílého domu je ale Jeruzalém připraven vyslyšet americké připomínky, než invazi v pohraničním městě Pásma Gazy spustí. Mezinárodní společenství, včetně USA, naléhá na izraelskou vládu, aby nejprve zajistila bezpečnou evakuaci civilistů. Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás má jednat o možném příměří v pondělí v Egyptě. Izrael podmiňuje šestitýdenní klid zbraní propuštěním několika desítek rukojmí.

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Ukrajina nyní potřebuje od Spojených států především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu, řekl v rozhovoru pro stanici CNB prezident Volodymyr Zelenskyj. Americkým kongresmanům opět poděkoval za schválení balíku vojenské pomoci a zdůraznil, že nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii. Senátem by podle agentury Reuters měl zákon o pomoci projít v příštím týdnu.

Další vlnu mobilizace očekává v příštích měsících skoro polovina Rusů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Nezávislého centra Levada v Moskvě. A to i přes ujišťování Kremlu, že nové povinné odvody do armády nejsou potřeba. Počet dobrovolníků podle ruských úřadů od začátku roku překonal 100 tisíc.

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.