Rusko i přes vysoké ztráty pokračuje v jarní ofenzivě

Rusko kromě útoků na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivňuje svou aktivitu také na frontové linii, což ukazuje na začátek jarní ofenzivy. Agresor však postupuje za cenu vysokých ztrát, které mu nepřináší „potřebné“ výsledky. Kyjev tvrdí, že v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než jaké za stejnou dobu dobyla Moskva. Diplomatická vyjednávání o míru se mezitím kvůli válce v Íránu zadrhla, a Kyjev tak vypracovává plán pro další možné pokračování konfliktu.

„Rusové v posledním čtvrt roce přicházejí o více vojáků, než jsou schopni doplňovat. Doplňovat a rekrutovat jsou schopni přibližně mezi třiceti, pětatřiceti tisíci vojáky měsíčně, přičemž platí určité procento dezerce a dalších omezení, takže na frontu se dostane pod třicet tisíc z nich. Zatímco ukrajinská strana byla za poslední čtvrt rok prokazatelně schopna eliminovat více než třicet tisíc vojáků měsíčně. Konkrétně jde o 1300 až 1500 vojáků denně,“ popsal situaci na bojišti bezpečnostní expert z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj zároveň prohlásil, že Kyjev v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než kolik za stejnou dobu dobyl agresor. Analytici DeepState mezitím odhadují, že celkový nárůst území kontrolovaného Ruskem v únoru dosáhl 126 kilometrů čtverečních, tedy dvakrát méně než v lednu a jedná se zároveň o nejnižší hodnotu od července 2024.

Část ukrajinského úspěchu je mimo jiné způsobená i tím, že ruské jednotky v únoru ztratily přístup ke komunikačnímu systému Starlink poté, co americký miliardář Elon Musk, kterému Starlink patří, vyhověl ukrajinským žádostem o odpojení neautorizovaných terminálů, které Moskva hojně využívá, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Satelitní internetová síť byla nezbytná nejen pro komunikaci, ale i pro naváděcí systémy dronů.

Ruské válečné úsilí však nepolevuje. Syrskyj po návštěvě frontové linie v polovině března upozornil, že „intenzita útočných operací v oblasti Huljajpole je ve srovnání s jinými sektory výrazně vyšší“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také informoval o snaze agresora postoupit v Charkovské a Sumské oblasti.

Syrskyj později dodal, že ukrajinské jednotky jsou pod „kolosálním tlakem“, a to i ve východní Doněcké oblasti, protože Rusko provádí útoky, které vedou k těžkým ztrátám.

Ruská jarní ofenziva

„Očekáváme, že od konce března zaznamenáme nárůst ruské pozemní aktivity a pravděpodobně se ještě zvýší, jakmile se na stromech začnou objevovat listy,“ řekl minulý týden serveru Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) polský vojenský analytik bezpečnostní agentury Rochan Consulting Konrad Muzyka.

„Tempo bojových operací na frontě se skutečně zrychluje díky zlepšujícím se povětrnostním podmínkám,“ dodal pro RFE/RL vojenský expert z Centra obranných strategií Viktor Kevljuk s tím, že se tak děje „především díky zpevnění terénu, lepší viditelnosti pro drony a možnosti používat těžkou techniku“.

Nahrávám video

Zpravodajka ČT Darja Stomatová v pondělí informovala, že je patrné, že se Rusové pokoušejí o jarní ofenzivu v několika oblastech, přičemž však nelze mluvit o žádných větších úspěších například v Doněcké oblasti. „Podle řady expertů se ruská armáda bude nejspíše snažit dostat ke Kosťantynivce a proniknout dále na Družkivku a Kramatorsk. V jiných částech této fronty, například u Lymanu nebo Hryšyne za Pokrovskem, se jim tolik nedaří a v případě obce Hryšyne je to i tím, že využívají velmi rozpadlou infrastrukturu Pokrovsku, který je kompletně zničený,“ informovala Stomatová.

Podle analytika Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy se Rusko bude v jarní ofenzivě snažit především o sevření kramatorsko-slovjanské aglomerace a vytlačení ukrajinských sil ze zbytku Donbasu.

„Ukrajincům se v posledních týdnech zřejmě podařilo převzít iniciativu na styku Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Nyní ale opět přicházejí zprávy, že se tuto iniciativu nedaří mít dlouho na to, aby mohli získat další obce, a v Záporožské oblasti spíše opět útočí Rusové,“ popsala dynamický vývoj na frontě zpravodajka ČT.

Ukrajinští vojáci v blízkosti frontové linie u Pokrovsku
Zdroj: Reuters/Stringer

Požadavek na stažení ukrajinských vojáků z Donbasu

Zatímco situace na frontě se nyní neustále vyvíjí, o diplomatickém procesu se to říci nedá – mírové rozhovory zprostředkované Spojenými státy po měsících dvoustranných a třístranných schůzek mezi Kyjevem, Moskvou a americkými vyjednavači zamrzly.

Washington si minulý týden navíc podmínil bezpečnostní garance pro Kyjev tím, že se Ukrajina stáhne z Donbasu, informoval Zelenskyj.

Právě otázka Donbasu (Doněcké a Luhanské oblasti), které Rusko z velké části okupuje, byla jedním z hlavních sporných bodů při dosavadních vyjednáváních o ukončení Moskvou zahájené agrese. Rusko požaduje, aby se Ukrajina vzdala i těch částí Donbasu, které ani za více než čtyři roky invaze nedokázalo ovládnout. Kyjev takový scénář odmítá.

Expert Bříza připustil, že situace na Donbase je z celé fronty nejožehavější. „Není to ale tak, že má Rusko oblast pod kontrolou, naopak. Reliéf Donbasu vypovídá o tom, že je nesmírně důležitý pro Ukrajinu. Je to jedno z mála míst, kde jsou kopce a z nich jsou Ukrajinci částečně schopní kontrolovat situaci, která se nachází pod nimi,“ vysvětlil.

Americký prezident Donald Trump už loni po konzultacích s Moskvou přišel s návrhem, že Donbas bude uznán jako de facto ruský, a v Chersonské a Záporožské oblasti, které si Rusko také nárokuje a jejichž části okupuje, bude příměří uzavřeno podél aktuální bojové linie.

„Naše strana tráví spoustu času snahou odvést Američany od myšlenky stažení vojsk (z Donbasu) a přimět je k vytvoření například ekonomických zón. Ale v určitém okamžiku se od všeho upustí a znovu slyšíme: ‚Musíte se stáhnout.‘ Točíme se v kruhu,“ řekl listu Ukrajinska pravda další zdroj z týmu Zelenského zapojený do rozhovorů.

List poukazuje na to, že ukrajinská strana nechápe, jak by stažení vojsk zaručilo z vojenského hlediska ukončení ruské agrese. Tento krok by navíc vyžadoval schválení parlamentu.

„Američané si nemyslí, že se na hlavní otázce můžeme dohodnout. To je může donutit k úplnému odstoupení od procesu a přeorientování na Írán, vlastní volby a tak dále,“ sdělil člen ukrajinského vyjednávacího týmu obeznámený s výsledkem posledního kola rozhovorů z 21. a 22. března.

Americká orientace na Írán

Právě zmíněný Írán, na něhož USA společně s Izraelem na konci února zaútočily, odvádí Trumpovu pozornost od napadené Ukrajiny. Portál Modern Diplomacy (MD) píše, že situace ohledně dodávek amerických systémů protivzdušné obrany, na které se Kyjev spoléhá, ​​je stále více napjatá.

„Geopolitická situace se kvůli válce proti Íránu zkomplikovala, což bohužel posiluje ruskou sebedůvěru,“ poznamenal minulý týden Zelenskyj.

Také expert Šír si myslí, že válka na Blízkém východě určitě má dopady na Ukrajinu, jsou však dle něj nejednoznačné a není úplně jasné, co z toho převáží. „Tím spíše, že ani tento konflikt zdaleka není u konce a odehrát se toho může ještě ledacos. Ukrajina se snaží chopit příležitosti a získat nové spojence a partnery mezi těmi státy Zálivu, které čelí íránským dronovým útokům, což je něco, s čímž má Ukrajina bohaté know-how a kde má co nabídnout,“ zmínil Šír.

„Současně s tím jsou i rizika enormní, ať už jde o destabilizaci energetických trhů (z čehož Rusko coby producent a vývozce profituje), nebo o přesměrování amerických zdrojů a pozornosti od Ukrajiny jinam. Pro případ řešení pomocí transakčního přístupu mám obavu, že Izrael bude v očích stávající americké administrativy vždy výrazně výše než Ukrajina,“ podotkl Šír.

„Chápeme, že třístranná jednání budou s největší pravděpodobností pozastavena, protože ani jedna strana není připravena k ústupkům,“ sdělil serveru Ukrajinska pravda vysoce postavený představitel ze Zelenského strany Sluha lidu. „Proto musíme připravit plán, aby současný parlament fungoval ještě jeden, dva nebo tři roky,“ dodal s tím, že se na tom aktivně pracuje. Plán má stanovit, jakým způsobem má parlament fungovat při pokračování války.

Na pokračování války se připravuje také Rusko. Jeho vůdce Vladimir Putin se minulý týden sešel s tamními oligarchy, které měl žádat o financování agrese proti Ukrajině. Server RBK-Ukrajina píše, že nejméně dva z nich souhlasili.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na kubánského prezidenta Díaze-Canela i na syna Raúla Castra

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela, jeho ženu a tři další lidi, oznámilo podle tiskových agentur americké ministerstvo financí. Na seznamu je také Alejandro Castro Espín, syn bývalého prezidenta karibského ostrova Raúla Castra. Americký prezident Donald Trump označil Kubu za zhroucený stát v odpovědi na otázku, zda je cílem sankcí urychlit pád Havany.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vyzval Putina k ukončení války a vzájemné schůzce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj napsal v otevřeném dopise ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli. Putin i Zelenskyj učiní kompromisy, prohlásil ve čtvrtek americký prezident Donald Trump v Oválné pracovně. Bylo by podle něj skvělé, kdyby se oba osobně setkali.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
před 2 hhodinami

Mysleli jsme si, že vojáci nejsou nasazení proti nám, říká lídr studentských protestů v Číně z roku 1989

Čínský disident a lídr studentských protestů z jara 1989 Urkeš Davlet varuje svět před důvěrou v čínskou vládu. Během exkluzivního interview pro Horizont ČT24 detailně popsal, jak se to před 37 lety nevyplatilo účastníkům prodemokratického hnutí. V samotné Číně se komunistickým úřadům podařilo vzpomínky na krvavý masakr v centru Pekingu úplně vymazat z povědomí veřejnosti. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Prezident Trump nařkl demokraty ze snahy ukrást volby v Kalifornii

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek nařkl demokraty ze snahy ukrást volby v Kalifornii, kde se v úterý konaly primárky před volbami kalifornského guvernéra, starosty Los Angeles a do Kongresu.
před 4 hhodinami

Francouzský soud definitivně rozhodl: magnát Vítek musí zbourat vilu v Provence

Realitní magnát Radovan Vítek musí nechat zbourat svou vilu na jihu Francie. Kasační soud v Paříži definitivně potvrdil výsledek odvolací instance v Nimes. Český miliardář přestavěl dům v chráněné oblasti bez stavebního povolení a podle soudu porušil urbanistická pravidla. Zároveň dostal vysokou pokutu.
před 4 hhodinami

Většina zemí EU podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními, řekl Metnar

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku. Metnar také sdělil, že Česko bude připravené na nový migrační pakt, solidaritu ale odmítá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami
Načítání...