Rusko i přes vysoké ztráty pokračuje v jarní ofenzivě

Rusko kromě útoků na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivňuje svou aktivitu také na frontové linii, což ukazuje na začátek jarní ofenzivy. Agresor však postupuje za cenu vysokých ztrát, které mu nepřináší „potřebné“ výsledky. Kyjev tvrdí, že v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než jaké za stejnou dobu dobyla Moskva. Diplomatická vyjednávání o míru se mezitím kvůli válce v Íránu zadrhla, a Kyjev tak vypracovává plán pro další možné pokračování konfliktu.

„Rusové v posledním čtvrt roce přicházejí o více vojáků, než jsou schopni doplňovat. Doplňovat a rekrutovat jsou schopni přibližně mezi třiceti, pětatřiceti tisíci vojáky měsíčně, přičemž platí určité procento dezerce a dalších omezení, takže na frontu se dostane pod třicet tisíc z nich. Zatímco ukrajinská strana byla za poslední čtvrt rok prokazatelně schopna eliminovat více než třicet tisíc vojáků měsíčně. Konkrétně jde o 1300 až 1500 vojáků denně,“ popsal situaci na bojišti bezpečnostní expert z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj zároveň prohlásil, že Kyjev v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než kolik za stejnou dobu dobyl agresor. Analytici DeepState mezitím odhadují, že celkový nárůst území kontrolovaného Ruskem v únoru dosáhl 126 kilometrů čtverečních, tedy dvakrát méně než v lednu a jedná se zároveň o nejnižší hodnotu od července 2024.

Část ukrajinského úspěchu je mimo jiné způsobená i tím, že ruské jednotky v únoru ztratily přístup ke komunikačnímu systému Starlink poté, co americký miliardář Elon Musk, kterému Starlink patří, vyhověl ukrajinským žádostem o odpojení neautorizovaných terminálů, které Moskva hojně využívá, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Satelitní internetová síť byla nezbytná nejen pro komunikaci, ale i pro naváděcí systémy dronů.

Ruské válečné úsilí však nepolevuje. Syrskyj po návštěvě frontové linie v polovině března upozornil, že „intenzita útočných operací v oblasti Huljajpole je ve srovnání s jinými sektory výrazně vyšší“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také informoval o snaze agresora postoupit v Charkovské a Sumské oblasti.

Syrskyj později dodal, že ukrajinské jednotky jsou pod „kolosálním tlakem“, a to i ve východní Doněcké oblasti, protože Rusko provádí útoky, které vedou k těžkým ztrátám.

Ruská jarní ofenziva

„Očekáváme, že od konce března zaznamenáme nárůst ruské pozemní aktivity a pravděpodobně se ještě zvýší, jakmile se na stromech začnou objevovat listy,“ řekl minulý týden serveru Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) polský vojenský analytik bezpečnostní agentury Rochan Consulting Konrad Muzyka.

„Tempo bojových operací na frontě se skutečně zrychluje díky zlepšujícím se povětrnostním podmínkám,“ dodal pro RFE/RL vojenský expert z Centra obranných strategií Viktor Kevljuk s tím, že se tak děje „především díky zpevnění terénu, lepší viditelnosti pro drony a možnosti používat těžkou techniku“.

Nahrávám video

Zpravodajka ČT Darja Stomatová v pondělí informovala, že je patrné, že se Rusové pokoušejí o jarní ofenzivu v několika oblastech, přičemž však nelze mluvit o žádných větších úspěších například v Doněcké oblasti. „Podle řady expertů se ruská armáda bude nejspíše snažit dostat ke Kosťantynivce a proniknout dále na Družkivku a Kramatorsk. V jiných částech této fronty, například u Lymanu nebo Hryšyne za Pokrovskem, se jim tolik nedaří a v případě obce Hryšyne je to i tím, že využívají velmi rozpadlou infrastrukturu Pokrovsku, který je kompletně zničený,“ informovala Stomatová.

Podle analytika Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy se Rusko bude v jarní ofenzivě snažit především o sevření kramatorsko-slovjanské aglomerace a vytlačení ukrajinských sil ze zbytku Donbasu.

„Ukrajincům se v posledních týdnech zřejmě podařilo převzít iniciativu na styku Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Nyní ale opět přicházejí zprávy, že se tuto iniciativu nedaří mít dlouho na to, aby mohli získat další obce, a v Záporožské oblasti spíše opět útočí Rusové,“ popsala dynamický vývoj na frontě zpravodajka ČT.

Ukrajinští vojáci v blízkosti frontové linie u Pokrovsku
Zdroj: Reuters/Stringer

Požadavek na stažení ukrajinských vojáků z Donbasu

Zatímco situace na frontě se nyní neustále vyvíjí, o diplomatickém procesu se to říci nedá – mírové rozhovory zprostředkované Spojenými státy po měsících dvoustranných a třístranných schůzek mezi Kyjevem, Moskvou a americkými vyjednavači zamrzly.

Washington si minulý týden navíc podmínil bezpečnostní garance pro Kyjev tím, že se Ukrajina stáhne z Donbasu, informoval Zelenskyj.

Právě otázka Donbasu (Doněcké a Luhanské oblasti), které Rusko z velké části okupuje, byla jedním z hlavních sporných bodů při dosavadních vyjednáváních o ukončení Moskvou zahájené agrese. Rusko požaduje, aby se Ukrajina vzdala i těch částí Donbasu, které ani za více než čtyři roky invaze nedokázalo ovládnout. Kyjev takový scénář odmítá.

Expert Bříza připustil, že situace na Donbase je z celé fronty nejožehavější. „Není to ale tak, že má Rusko oblast pod kontrolou, naopak. Reliéf Donbasu vypovídá o tom, že je nesmírně důležitý pro Ukrajinu. Je to jedno z mála míst, kde jsou kopce a z nich jsou Ukrajinci částečně schopní kontrolovat situaci, která se nachází pod nimi,“ vysvětlil.

Americký prezident Donald Trump už loni po konzultacích s Moskvou přišel s návrhem, že Donbas bude uznán jako de facto ruský, a v Chersonské a Záporožské oblasti, které si Rusko také nárokuje a jejichž části okupuje, bude příměří uzavřeno podél aktuální bojové linie.

„Naše strana tráví spoustu času snahou odvést Američany od myšlenky stažení vojsk (z Donbasu) a přimět je k vytvoření například ekonomických zón. Ale v určitém okamžiku se od všeho upustí a znovu slyšíme: ‚Musíte se stáhnout.‘ Točíme se v kruhu,“ řekl listu Ukrajinska pravda další zdroj z týmu Zelenského zapojený do rozhovorů.

List poukazuje na to, že ukrajinská strana nechápe, jak by stažení vojsk zaručilo z vojenského hlediska ukončení ruské agrese. Tento krok by navíc vyžadoval schválení parlamentu.

„Američané si nemyslí, že se na hlavní otázce můžeme dohodnout. To je může donutit k úplnému odstoupení od procesu a přeorientování na Írán, vlastní volby a tak dále,“ sdělil člen ukrajinského vyjednávacího týmu obeznámený s výsledkem posledního kola rozhovorů z 21. a 22. března.

Americká orientace na Írán

Právě zmíněný Írán, na něhož USA společně s Izraelem na konci února zaútočily, odvádí Trumpovu pozornost od napadené Ukrajiny. Portál Modern Diplomacy (MD) píše, že situace ohledně dodávek amerických systémů protivzdušné obrany, na které se Kyjev spoléhá, ​​je stále více napjatá.

„Geopolitická situace se kvůli válce proti Íránu zkomplikovala, což bohužel posiluje ruskou sebedůvěru,“ poznamenal minulý týden Zelenskyj.

Také expert Šír si myslí, že válka na Blízkém východě určitě má dopady na Ukrajinu, jsou však dle něj nejednoznačné a není úplně jasné, co z toho převáží. „Tím spíše, že ani tento konflikt zdaleka není u konce a odehrát se toho může ještě ledacos. Ukrajina se snaží chopit příležitosti a získat nové spojence a partnery mezi těmi státy Zálivu, které čelí íránským dronovým útokům, což je něco, s čímž má Ukrajina bohaté know-how a kde má co nabídnout,“ zmínil Šír.

„Současně s tím jsou i rizika enormní, ať už jde o destabilizaci energetických trhů (z čehož Rusko coby producent a vývozce profituje), nebo o přesměrování amerických zdrojů a pozornosti od Ukrajiny jinam. Pro případ řešení pomocí transakčního přístupu mám obavu, že Izrael bude v očích stávající americké administrativy vždy výrazně výše než Ukrajina,“ podotkl Šír.

„Chápeme, že třístranná jednání budou s největší pravděpodobností pozastavena, protože ani jedna strana není připravena k ústupkům,“ sdělil serveru Ukrajinska pravda vysoce postavený představitel ze Zelenského strany Sluha lidu. „Proto musíme připravit plán, aby současný parlament fungoval ještě jeden, dva nebo tři roky,“ dodal s tím, že se na tom aktivně pracuje. Plán má stanovit, jakým způsobem má parlament fungovat při pokračování války.

Na pokračování války se připravuje také Rusko. Jeho vůdce Vladimir Putin se minulý týden sešel s tamními oligarchy, které měl žádat o financování agrese proti Ukrajině. Server RBK-Ukrajina píše, že nejméně dva z nich souhlasili.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...