Vlastislav Bříza

Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Japonsko si tento týden připomíná sedmdesáté deváté výročí svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války. Jaderné výbuchy zabily v srpnu 1945 více než 215 tisíc lidí. Tisíce dalších pak zemřely na zranění a nemoci z ozáření.

Čína rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál bezprecedentním tempem. Do roku 2030 by mohla disponovat tisícovkou atomových zbraní, uvádí zpráva Pentagonu. Podle expertů stojí za trendem hlavně válka na Ukrajině a snaha vyrovnat se mocensky Rusku a USA. Odborníci si myslí, že strategií Pekingu zůstává odstrašení rivalů, čínské jaderné ambice nicméně přispívají ke změnám v uvažování některých asijských zemí. O nukleární zbrani kromě Jižní Korey začíná přemýšlet i Japonsko, kde bylo téma po dekády naprosté tabu.

Na páteční pohřeb lídra politického křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Ismáíla Haníji dorazily v Kataru podle tamní televize al-Džazíra tisíce lidí. Smrt Haníji si lidé připomněli v některých muslimských zemích při tradičních pátečních modlitbách. Ve východním Jeruzalémě kvůli tomu izraelská policie zadržela imáma mešity al-Aksá. V Bejrútu uspořádali symbolický pohřeb, na nějž přišly stovky lidí s vlajkami Palestiny a libanonského hnutí Hizballáh. První smuteční obřad se konal ve čtvrtek v Teheránu, kde byl Haníja zabit v noci na středu. Hamás a Írán jeho smrt přičítají Izraeli. Ten se však k atentátu nepřihlásil.

Západ v rámci výměny vězňů pustil na svobodu i osoby spojované s ruskými tajnými službami včetně Vadima Krasikova, který dostal v Německu doživotní trest za vraždu. Kreml v pátek přiznal, že Krasikov byl příslušníkem Federální bezpečnostní služby (FSB). Propuštěné novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana přivítali v USA šéf Bílého domu Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Německý kancléř Olaf Scholz označil setkání se skupinou lidí, z nichž někteří strávili v ruských věznicích i několik let, za velmi emotivní. Někteří se podle něj báli o život.

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu. Prezident Pavel před začátkem summitu uvedl, že na zásadních otázkách panuje mezi členskými státy shoda. Vstup Ukrajiny do Aliance označil za nezvratný.

Politici z různých stran se ohledně ruské války proti Ukrajině zpravidla shodují v tom, že chtějí mír, liší se ale v názorech na to, jak k němu dojít. Pro mírová jednání ještě nenastal správný čas, uvedl v Událostech, komentářích Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd UK. Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu podotkl, že válka nesmí skončit na úkor napadeného. Připomněl také, že Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost a rozumí jen síle.

Rošáda v nejvyšším vedení ruské armády, kterou Kreml označuje za boj proti korupci, je snahou ruského vládce Vladimira Putina vyvažovat vliv určitých skupin a předvádět Rusům, že má situaci pod kontrolou, míní zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství ministerstva zahraničí David Stulík. Není problém se kohokoliv zbavit, tajná služba FSB má složku na každého, doplňuje Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Íránská státní televize podle agentury Reuters oznámila, že při nedělní nehodě vrtulníku zemřel prezident Ebrahím Raísí i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Polohu havarovaného stroje se záchranářům podařilo určit v pondělí ráno. Z trosek v nepřístupném terénu se jim podařilo vyzvednout ostatky zemřelých.

Spojené státy ve středu obvinily Rusko z porušování úmluvy o chemických zbraních. Podle USA Rusové proti ukrajinským vojákům nasadili dusivou látku chlorpikrin. Dle bezpečnostního analytika Jakuba Drmoly je použití chemických zbraní Moskvou téměř jisté, dokládají to podle něj videa z fronty i nedávné vyjádření ruského vojáka ve státní televizi. „Většinou jsou shazovány jako granáty z malých dronů,“ popsal expert. Nejčastěji jimi podle něj Rusové útočí na zákopy a opevněné pozice. Kreml tvrzení USA označil za nepodložená.

Severní Korea uvedla do provozu svou první taktickou jadernou ponorku. Zařadila ji do flotily, která hlídkuje ve vodách mezi Korejským poloostrovem a Japonskem. Informovala o tom v pátek státní tisková agentura KCNA. Slavnostního spuštění na vodu se zúčastnil severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Ukrajinské jednotky zaznamenaly při ofenzivě proti ruským okupantům taktické úspěchy. Postup se ale dál měří na jednotky kilometrů, zatímco ztráty území mají nadále vysoké. Ukrajinští obránci jsou kvůli slabému letectvu odkázáni na průzkum bojem, hledají nejslabší místo ruské obrany. Soustředit by se měli na logistiku ruské armády a také na osvobození okupovaného Krymu. O poloostrově totiž nebude Kreml, na rozdíl od jiných území, ochoten vyjednávat, domnívá se bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, který byl hostem Interview ČT24.

Sotva překonal neznámé onemocnění, začal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko znovu hrát s jadernou kartou. Vojenští odborníci však upozorňují, že zdaleka nejde o tak silnou kartu, jak by se mohlo zdát. Politologové pak dodávají, že jeho už tak značná závislost na Moskvě se tím bude ještě zvyšovat. Podle některých dokonce natolik, že Bělorusko může ještě v tomto desetiletí dojít z nadstandardních integračních vazeb se svým mocným sousedem až do stavu úplného pohlcení Ruskem.

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.

Čína kladla důraz na armádu a na svůj jaderný arzenál kvůli výhledu případné vojenské konfrontace se Spojenými státy, válka na Ukrajině však tyto tendence urychlila – konstatovala analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vzhledem k Putinově rétorice a vývoji ruské invaze se o jaderné zbraně začnou zajímat i další státy, míní experti.

Svět si připomněl již rok ode dne, kdy Rusko otevřeně zaútočilo na Ukrajinu. Drží západní státy v době války při sobě? Jak se bude Rusko jako země vyvíjet dále a jak bude konflikt pokračovat? Jak by měl vypadat proces s válečnými zločinci? I o tom v Událostech, komentářích hovořili bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Ochranu ukrajinských měst před ruskými útoky by brzy měly zajistit systémy protivzdušné obrany NASAMS. První dva už zemi dodaly Spojené státy, neoficiálně se mluví také o další munici do raketometů HIMARS. Západní země však podle analýzy agentury AP začínají v podpoře Ukrajiny narážet na své limity. Vybavenost evropských armád, kapacitu obranného průmyslu i roli Spojených států v konfliktu diskutovali v pořadu Události, komentáře reportér Jan Gazdík z Aktuálně.cz, Tomáš Kolařík z CZDEFENCE a odborník na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Jaderné síly Ruska jsou v neporovnatelně lepší kondici než jeho konvenční armáda, uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza v Interview ČT24. Do hry se podle něj vracejí postupy z dob studené války, jako je například taktika „strategické nejednoznačnosti“,  v rámci které je nutné udržovat protivníka v nejistotě ohledně reakce na jeho kroky.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Současná intenzita ruské války na Ukrajině je dlouhodobě neudržitelná, jedna či druhá strana se bude snažit konflikt do podzimu rozhodnout, míní bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Rusko chce podle něj prorazit na Donbasu a dobýt celou levobřežní Ukrajinu. Kyjevu jde o znovuzískání jižních oblastí, bude to mít ale těžké, řekl expert v Interview ČT24.

Bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v neděli prohlásil, že Západ má právo poskytnout Ukrajině k obraně jaderné zbraně. Zdůvodnil to tím, že Rusko porušilo Budapešťské memorandum, jímž Ukrajina získala bezpečnostní záruky výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní. Podle Vlastislava Břízy z Univerzity Karlovy však v současnosti hrozí riziko použití jaderných zbraní na Ukrajině pouze v extrémních a nepravděpodobných případech. „Prohlášení bývalého polského ministra je ovšem mimořádně zásadní, a pokud by k něčemu takovému došlo, určitě by to Ruská federace nenechala bez reakce,“ vyjádřil se ve vysílání ČT24.

Obavy ze třetí světové války nejsou na místě, ubezpečil v Událostech, komentářích vojenský analytik Vlastislav Bříza. Ruský prezident Vladimir Putin sice v rámci svého tažení proti Ukrajině pohrozil Západu aktivací jaderných zbraní, západní země ale na tuto eskalaci odmítly přistoupit. Podle Břízy i podle generála Petra Pavla navíc Putin nepříjemně zaskočil i vlastní generální štáb.

Zatímco poslanci převahou hlasů koaličního hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM schválili první čtení rozpočtu pro rok 2020, na hlasech kritiků to neubralo. Podle nich je hlavní problém ve vysokých mandatorních výdajích a v absenci reforem důchodového nebo zdravotnického systému.