Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.
Index Dow Jones, který zahrnuje třicítku předních akcií, uzavřel středeční obchodování v plusu 7,87 procenta na 40 608 bodech. Širší index S&P 500 přidával 9,52 procenta na 5 456 bodů. Během předchozího středečního obchodování se přitom oba střídavě ponořovaly do lehkých ztrát, či stoupaly k malým ziskům. Technologický index Nasdaq, který se naopak celý den pohyboval v plusu, uzavřel růstem o 12,16 procenta na 17 124 bodech.
„Vzhledem k tomu, že Čína nerespektuje globální trhy (...), zvyšuji cla na Čínu na 125 procent,“ oznámil Trump na sociálních sítích. „Doufám, že si Čína brzy uvědomí, že doba, kdy okrádala Spojené státy a další země, již není udržitelná a přijatelná,“ dodal.
Trump následně novinářům u Bílého domu řekl, že chce dosáhnout spravedlivé celní dohody s každou zemí. „Dohoda bude s Čínou, dohoda bude s každým,“ řekl s tím, že ujednání ale musí být spravedlivá.
Trump: Lidé měli trochu strach
O dočasném pozastavení vyšších tarifů americký prezident řekl, že dluhopisové trhy vypadaly nádherně, ale že lidé měli z cel trochu strach a že jim bylo „lehce špatně“. Ačkoli dříve podle BBC pauzu v tarifech odmítal, nyní krok zdůvodnil potřebou pružnosti.
„Zároveň jsem kvůli ochotě více než 75 zemí jednat schválil devadesátidenní pauzu a během ní podstatně snížená reciproční cla ve výši deseti procent, obojí platí okamžitě,“ doplnil americký prezident. Trumpův náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek obchodních partnerů USA. Nové obchodní překážky otřásly akciovými trhy, zvýšily pravděpodobnost recese a vyvolaly odvetnou reakci ze strany Číny, připomněla ČTK.
Trump chce snížením cel poskytnout americkým představitelům čas na jednání se zeměmi, které usilovaly o jejich zmenšení, píše agentura Reuters. Podle ní se oznámení nedotkne již zavedených cel na automobily ani tarifů na ocel a hliník.
USA chtějí vyjednávat v dobré víře, tvrdí Bessent
Strategie Donalda Trumpa se vyplatila, uvedl po nejnovějším prezidentově oznámení americký ministr financí Scott Bessent. „Byla to jeho strategie po celou dobu a dalo by se dokonce říci, že zatlačil Čínu do kouta,“ míní.
Podle něj je rozhodnutí Trumpa dokladem toho, že Spojené státy chtějí vyjednávat v dobré víře. Bessent zároveň odmítl, že by pauza byla reakcí na prudké propady trhů. Státy, které na americké dovozní poplatky neodpověděly uvalením cel, se podle ministra dočkají odměny. Číně, která zavedla na import z USA odvetná cla, Trump místa pauzy naopak poplatky zvýšil z dosavadních 104 na 125 procent.
„Uvidíme, co Čína udělá,“ řekl Bessent. Poznamenal, že nynější celní spor mezi Washingtonem a Pekingem by nenazval obchodní válkou, uvedl ale, že Čína situaci vyhrotila.
Spojené státy nyní podle ministra financí předpokládají, že k rozhovorům přistoupí více zemí a že pauza poskytne čas k jednáním. „Očekáváme, že země k nám přijdou s nejlepšími nabídkami,“ podotkl. Dodal, že základní desetiprocentní tarif chce Trump pro většinu zemí ponechat.
Merz: Jednotný evropský přístup má pozitivní dopad
Na událost reagovali už během večera i světoví státníci. Příští německý kancléř Friedrich Merz například uvedl, že pozastavení cel ze strany Bílého domu dokazuje, že jednotný evropský přístup k obchodu má pozitivní dopad. Zároveň vyzval k bezcelnímu obchodu mezi USA a EU.
„Udržování těsných transatlantických vztahů je společnou odpovědností Evropanů a Američanů, bez ohledu na dočasné turbulence,“ napsal na síti X polský premiér Donald Tusk.
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani rozhodnutí vítá. Podle něj by mohlo přispět k jednání, informovala agentura Reuters.
„Celní války nemohou přinést žádné dobré řešení“
Dva velcí hráči odhodili rukavice a pustili se do vzájemného souboje, popsal v 90' ČT24 nejnovější kroky USA a Číny bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. „Já se osobně domnívám, stejně jako celá řada analytiků a ekonomů, že celní války nemohou přinést žádné dobré řešení,“ podotkl a dodal, že je velmi zvědav, jak souboj mezi velmocemi může dopadnout.
„Je to trvání obrovské nejistoty, rozkolísání zleva doprava a tlaku na hlavní obchodní partnery, které Spojené státy mají,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní hraje americký prezident velký poker a to nejen s obchodními partnery, ale také se svými občany.
„Je to hazard s tím, že pokud chce Trump opravdu vyřešit obchodní nerovnováhu USA hlavně ve zboží, tak jediné, jak může setrvale udržet rovnováhu, zahraničněobchodní bilanci, je donutit občany USA spořit a méně utrácet. A jestli je toto způsob, jak chce donutit Američany spořit, tak nám přeji hodně štěstí,“ dodala.
Trump plní, co slíbil, poznamenal analytik Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). „Před volbami jasně slíbil, že touto cestou půjde, a nyní jí jednoduše jde,“ podotkl. Zmínil, že Trump si vždy vybíral vzory prezidentů z americké historie. V minulém volebním období to byl Abraham Lincoln, což byl pozitivní vzor.
„Nyní je jeho vzorem William McKinley, prezident z přelomu století (…), který proslul dvěma zásadními faktory – prvním byl imperialismus – připojil k USA Filipíny, Guam a Portoriko – druhým byl protekcionismus. On zavedl obrovská cla, aby povzbudil domácí scénu a ekonomiku,“ připomněl s tím, že Trump se na to dívá prizmatem svého vzoru.
„Trump to tentokrát přehnal“
Analytik Strategeo a člen týmu zahraničně-politických poradců prezidenta Jan Macháček si nemyslí, že by Trump hrál vabank či pokerové partie. „On to prostě tentokrát přehnal. Mě osobně Trump nepřekvapuje,“ konstatoval s tím, že je nejvíce vyděšen lidmi, kteří se „chvástají tituly z Harvardu a kariérou v Goldman Sachs, a ty nesmysly po něm opakují“.
Dokonce se podle něj tito lidé snaží vytvářet teoretické konstrukty a ekonomické teorie, o které by se vše mohlo opírat. „To je pro mě největší zklamání,“ dodal. Podle Macháčka ale i tito lidé Trumpovi v posledních hodinách vysvětlili, že „tu skutečně bylo nastartováno po vzoru let 1929 a 2008 k finanční krizi“.
Podle vedoucího amerických studií na FSV UK Jana Hornáta lze situaci vnímat tak, že „americká administrativa viděla, že tlak na ekonomiku USA byl příliš velký a stejně tak narušení globálních dodavatelských řetězců bylo příliš velké a z cel ustoupili“. Podle něj se také nelze nepozastavit nad tím, jak rychle se americké trhy vrátily zpět. „Jestli tu informaci o tom, že cla nebudou v takové podobě, někdo měl předem, nebo o tom tušil, tak mohl velmi zbohatnout,“ uvedl ve středečním Horizontu ČT24.
