Strategie

Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu s evropskými lídry, který následoval po summitu USA a Ruska na Aljašce. Pro Kyjev zůstává prioritou „strategie míru skrze sílu“, sdělil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Proočkovanost proti některým nemocem se v tuzemsku zhoršuje. Třeba u spalniček klesla pod devadesát procent. Pomoci má chystaná národní strategie, jež počítá s rychlejším zaváděním plně hrazených očkování či zajištěním větší bezpečnosti. Návrh počítá i s pravidelnými průzkumy veřejného mínění o vakcinaci a s průběžným hodnocením imunity v populaci.

Od pondělka musejí návštěvníci Zoo Brno počítat na další rok a půl s řadou omezení v souvislosti s rekonstrukcí hlavního vstupu do zahrady. Uzavřeno je parkoviště, pokladny přestanou fungovat za čtrnáct dnů a nahradí je dočasné. Vedení zoo doporučuje návštěvníkům využít městskou hromadnou dopravu, případně odstavná parkoviště. Kdo si koupí vstupenku on-line, bude mít vstup o pět procent levnější.

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.

Ruský vládce Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně „obnovit“ pozici Ruska coby velmoci na moři. Podle agentury Reuters o tom informoval poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Putin podle něj podepsal dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 na konci května.

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.

Polská vláda Donalda Tuska po roce u moci oznámila novou migrační strategii, která předpokládá mimo jiné i dočasné pozastavení práva na azyl. Premiér současně odmítl unijní migrační pakt, což kritizovali aktivisté i opozice. Proti Tuskovým plánům se postavil i polský prezident Andrzej Duda z konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by bylo potřeba. Letošní čísla nejsou dobrá, řekl po zahájení výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Cílem nové hospodářské strategie je, aby se Česko do patnácti let posunulo do desítky unijních zemí s nejvyšším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by měla na této strategii panovat obecná politická shoda. Česko potřebuje jasnou vizi, dodal s tím, že současný hospodářský model se podle něj vyčerpává, země zaostává v technologiích a má vysoký infrastrukturní dluh.

Lepší využití dřeva navrhuje strategie, kterou projednala vláda. Více by se ho mělo zpracovávat přímo v Česku. Ekologové kritizují fakt, že část suroviny končí v zahraničí bez většího užitku. Stát chce třeba zjednodušit pravidla pro dřevostavby.

Vláda schválila pomoc lidem s těžkým mentálním postižením nebo autismem. Ti mnohdy čelí nevhodnému zacházení až týrání. Veřejnost a často ani odborníci s nimi neumějí pracovat a rodiny zároveň propadají systémem pomoci. Kabinet to chce zlepšit novou strategií.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na úterní schůzce představil prezidentu Petru Pavlovi strategický dokument dalšího rozvoje českého zdravotnictví. Týká se zdravotnického personálu, vzdělávání nebo změn v síti nemocnic. Zahrnovat by měl třeba také změnu v rozložení lůžek v nemocnicích z akutní péče na pozdější. Válek očekává od Hradu připomínky, než dokument představí poslancům. Prezidenta dle Válka zajímalo i to, zda se české zdravotnictví dostatečně připravuje na stárnutí populace.

Epidemiolog a bývalý šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce kritizoval nedávno odvolanou hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou za podle něj nedostatečnou aktivitu směrem k černému kašli. Podle současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Svrčinová reprezentuje „historický“ proud hygieny, její nástupce má prý ke svým povinnostem přistupovat moderněji. Válek zároveň bez bližších podrobností řekl, že v úterý představí prezidentovi Petru Pavlovi strategii rozvoje zdravotnictví.

Zemětřesení, které ve středu zasáhlo Tchaj-wan, pozastavilo výrobu největšího světového producenta čipů. Továrny společnosti TSMC sice výrazně poškozené nebyly, proces obnovování náročných částí výroby však může podle odborníků trvat několik týdnů. Na čipech tchajwanské výroby jsou přitom závislí producenti po celém světě. Zemětřesení tak odhalilo křehkost dodavatelských řetězců soustředěných do geopoliticky výbušné oblasti ostrova, který chce kontrolovat čínská vláda v Pekingu.

Česko rozšiřuje počet stipendií pro zájemce o studium na College of Europe. Prestižní univerzitou v belgických Bruggách prošli významní politici, byznysmeni i diplomaté. Stát nově zaplatí roční magisterský program pěti lidem v rámci širší strategie posílení vlivu země v evropských institucích.

Válka dronů na Ukrajině nabírá na síle. Ukrajinští vojáci, kteří ovládají flotilu malých a levných útočných FPV strojů, varují, že Moskva začíná být na poli bezpilotních letounů ve výrazné přesile, píše agentura Reuters. Právě FPV stroje dosud patřily mezi nejúspěšnější obranné strategie Kyjeva v boji proti ruským silám. Kreml ale postupně začal pumpovat značné finanční prostředky do vlastní výroby dronů. Ukrajinu terorizují hlavně ruské kamikadze stroje Lancet, které dokážou po výbuchu prorazit ochranu obrněných vozidel a tanků. Kyjev se nyní snaží urychlit výrobu vlastních strojů a součástek.

Vedení hutní společnosti Liberty Ostrava (LO) dostalo za úkol předložit do týdne krajské tripartitě harmonogram, jak se bude vyvíjet strategie firmy. Novinářům to po zasedání tripartity řekl moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO). O pomoc chce požádat vládu. Mluvčí huti Kateřina Zajíčková řekla, že firma neplánuje žádné propouštění a na strategickém plánu intenzivně pracuje. LO před třemi týdny dočasně odstavila vysokou pec číslo 3, jedinou, kterou měla v provozu, a přestože odstávku původně odhadovala na dva týdny, chce jí dál udržovat v útlumu.

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

Ofenziva v Pásmu Gazy může podle Izraele trvat i čtvrt roku. Jejím cílem je likvidace Hamásu, další plány ohledně enklávy ale zůstávají v mlze. Podle nového dokumentu židovský stát zvažuje vysídlit Palestince na egyptský Sinaj, což Káhira odmítá. Před opětovnou okupací oblasti Izraelem zase varuje spojence Bílý dům. V úvahu přichází i mezinárodní či arabská správa oblasti či návrat umírněné palestinské samosprávy. Podle expertů by byla nejvhodnější civilní vláda místních Palestinců s podporou Fatahu i okolních arabských států a Západu. Jeruzalém se ale obává, že nový režim by nedokázal zabránit dalším protižidovským útokům.

Moldavsko mění strategii boje proti ruské agresi na Ukrajině. Díky vylepšení své infrastruktury chce Ukrajinu lépe spojit se zbytkem světa, uvedl předseda tamního parlamentu Igor Grosu, který se tento týden v Praze účastnil jednání Krymské platformy. „Uvědomujeme si, že za bezpečnost Moldavska i celé Evropy platí Ukrajina tu nejvyšší daň. Hlavně jsme ukázali nejen Rusku, ale i celému světu, že Evropská unie i další země stojí po boku Ukrajiny,“ říká Grosu.

Jak se v dětství učíme mluvit nebo jak získáváme znalosti o světě kolem nás? Umí člověk nejdřív mluvit, což pomáhá vývoji logického myšlení, anebo je to obráceně, a právě díky schopnosti logického myšlení se učí jazyk? Nový výzkum pomáhá na tuto otázku odpovědět.

Česko zaostává za Polskem, ztrácí dynamiku a vytváří strategie rozvoje do budoucnosti, které ale pak nenaplňuje, vyplynulo z debaty viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara s bývalými ministry financí Ivanem Pilipem a Ivanem Pilným v Událostech, komentářích. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) v Interview ČT24 prohlásil, že v pátek avizované stategické priority Česka nyní čekají na politiky, kteří se na nich musejí shodnout napříč stranami.

Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku, je hrozbou pro bezpečnost, uvádí nová Bezpečnostní strategie ČR, kterou ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Jan Lipavský (Piráti). Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, také Čína zpochybňuje mezinárodní řád, což přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost. Česko také zařadilo na sankční seznam ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka a jeho syna Felixe Jevtušenka. Jde o druhý zápis na sankční seznam, před dvěma měsíci na něj Česko zařadilo kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu moskevského patriarchu Kirilla.