Samoopylení i plíseň na exkrementu. Podívejte se na nejlepší videa světa pod mikroskopem

Odborná porota soutěže Nikon Small World in Motion zveřejnila vítěze už patnáctého ročníku. Nesoutěží v ní umělci, ale vědci, kteří se pokoušejí ukázat veřejnosti, jak nádherné tvary a barvy se skrývají ve světě, od kterého je odděluje objektiv mikroskopu.

Vítězem letošního klání se stal Američan Jan McClellan, který zachytil okamžik vzniku nového života: konkrétně samoopylení rostliny rozrazil. Podle autora ukazuje, jak úžasně přizpůsobivá je příroda – v tomto případě v tom, jak účinná a současně krásná je strategie samoopylení, která umožňuje rostlinám adaptovat se a přežívat.

Jeho vítězné video zachycuje malý modrý květ, který se otevírá rannímu slunci, jeho tyčinky se prodlužují, až se jedna z nich stočí k pestíku, opyluje bliznu pylem a dokončí samoopylení. „Nejde o žádnou exotickou rostlinu, kterou byste museli hledat na druhém konci světa. Je to běžný plevel, který možná roste přímo pod vašima nohama,“ podotkl McClellan. „Líbí se mi představa, že každý může objevit takovou krásu, pokud se jen podívá pozorně.“

Rozrazil kvete rychle a nepředvídatelně, což znamená, že natáčení takového prchavého biologického procesu vyžadovalo dokonalou souhru příprav, načasování a techniky. Aby mohl video natočit, musel McClellan předvídat její pohyby a naprogramovat vlastní systém řízení pohybu, aby reprodukční struktury zůstaly dokonale v záběru. Aby to dokázal, musel nakonec vyvinout vlastní hardware i software.

Podívejte se na další videa, která v soutěži uspěla:

Nahrávám video
Nahrávám video
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 16 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 17 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 21 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 22 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...