Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
„Íránští představitelé zavolali v sobotu. Chtějí jednat,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. „Možná budeme muset zasáhnout ještě před setkáním,“ dodal však šéf Bílého domu.
Předtím v neděli večer tamního času (pondělní brzké ráno SEČ) Trump podle AFP a Reuters potvrdil, že s americkou armádou zvažují několik možností postupu vůči Íránu včetně vojenského zásahu.
„Zdá se, že byli zabiti někteří lidé, kteří neměli být zabiti. Jsou to násilníci, pokud je lze nazvat vůdci. Nevím, zda jejich vůdci vládnou pouze prostřednictvím násilí, ale bereme to velmi vážně,“ řekl Trump novinářům. „Armáda to sleduje a my zvažujeme některé velmi silné možnosti. Rozhodneme se.“
Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti
Kvůli možnosti amerického zásahu je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti, píše Reuters s odkazem na tři izraelské zdroje obeznámené se situací. O možném zásahu v Íránu v sobotu v telefonickém rozhovoru mluvili také izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr zahraničí USA Marco Rubio.
„Lid Izraele i celý svět jsou v úžasu nad obrovským hrdinstvím íránských občanů,“ uvedl na úvod nedělního zasedání izraelské vlády Netanjahu. Odsoudil masové zabíjení civilistů, které podle něj v zemi pokračuje, a vyjádřil naději, že se podaří obnovit vztahy mezi Izraelem a Íránem, jakmile se země osvobodí od tyranie.
Podle zpravodaje ČT v Izraeli Davida Borka se o páté hodině odpolední sešel užší bezpečnostní kabinet – premiér, několik ministrů a vojenští poradci – a řešil aktuální vývoj. „Zároveň je třeba říci, že na rovině civilní obrany – to znamená fungování společnosti, veřejný život – žádné změny v Izraeli zaznamenány nejsou,“ informoval Borek.
Reuters poznamenává, že zdroje neuvedly, co v praxi znamená vysoká pohotovost izraelských sil.
Nejednotná vyjádření amerických senátorů
Nejméně dva američtí zákonodárci z obou hlavních politických stran uvedli, že mají pochybnosti o tom, zda je vojenský zásah proti Íránu tou nejlepší cestou. Republikánský senátor Rand Paul na televizní stanici ABC News uvedl, že si není jist, zda by měl takový úder zamýšlený účinek.
Také demokratický senátor Mark Warner vyslovil názor, že by útok mohl spojit Íránce proti zahraničnímu nepříteli.
Naopak republikánský senátor Lindsey Graham, známý svým ostrým přístupem k zahraniční politice, ve vysílání televize Fox News řekl, že pokud by byl prezidentem, nechal by zabít všechny vrcholné představitele íránského režimu.
Teherán tvrdí, že bude lidem naslouchat
Íránští představitelé budou znepokojeným lidem naslouchat, někteří výtržníci se ale snaží zničit celou společnost, prohlásil tamní prezident Masúd Pezeškján.
„Lidé by neměli dovolit výtržníkům destabilizovat společnost. Lidé by měli důvěřovat naší vůli nastolit spravedlnost,“ citovala z rozhovoru odvysílaném státní televizí agentura AFP.
Agentura Reuters zdůraznila Pezeškjánova slova, že Spojené státy a Izrael chtějí nařizováním nepokojů v Íránu zasít chaos a rozvrat, a jeho výzvu Íráncům, aby se distancovali od „výtržníků a teroristů“.
Obavy z tvrdého potlačení protestů
V Íránu už přes dva týdny pokračují rozsáhlé protesty proti teokratickému režimu. Kvůli přerušení internetového a mezinárodního telefonického spojení, které trvá už od čtvrtka, je stále obtížnější odhadovat rozsah demonstrací.
Panují obavy, že teokratický režim využije informačního vakua k tvrdému potlačení sílících protestů. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí už dříve naznačil, že režim navzdory varování ze strany Spojených států tvrdě zasáhne.
V neděli také vyzval bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a představitel íránské opozice, íránské bezpečnostní síly, aby se k protestům přidaly.
Současné protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.
Analytik Horčička: Návrat k monarchii není pro mnoho Íránců řešení
V minulosti v Íránu také probíhaly velké protesty s desítkami mrtvých, zatčených a popravených. Tento se však vymyká svým rozsahem i zapojením různých skupin obyvatelstva, vysvětluje analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Přesto však vidí možnost ještě větší eskalace demonstrací.
Protesty mají podle Horčičky určitou míru organizovanosti na lokální úrovni, na úrovni země je to však složitější. Režim se snaží tuto organizovanost rozbít svými represemi a vypnutím internetu. Horčička zmiňuje také mezinárodní úroveň, kde hraje určitou roli syn sesazeného šáha Rezá Pahlaví. Jeho pozice je ale podle experta rozporuplná. Někteří Íránci ho můžou podporovat z nostalgie, jiní ale podle Horčičky vidí jiná řešení než znovuobnovení monarchie.
Situaci může zkomplikovat také případný zásah zvenčí. Horčička zmiňuje, že izraelský úder loni v červnu zemi dočasně sjednotil „kolem vlajky“. „Nelze říct, že by lidé stáli za režimem, ale logicky řešili, co bude s jejich zemí a rodinami,“ vysvětluje Horčička. Možný americký úder by podle něj mohl sjednotit rozhádané části mocenské struktury íránského režimu, který není podle experta monolit. Mocenská centra v rámci režimu nyní debatují, jak vyřešit stávající krizi. I ekonomickou, protože aktuální protesty vypukly kvůli špatné ekonomické situaci.
