Ajatolláh Alí Chameneí

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.

První kolo předčasných prezidentských voleb v Íránu vyhrál jediný umírněný kandidát. Kardiochirurg a bývalý ministr zdravotnictví Masúd Pezeškján během kampaně kritizoval třeba mocnou mravnostní policii. Nicméně i on je věrný faktickému vládci země ajatolláhu Alí Chámeneímu. Zásadní obrat proto nelze čekat ani v případě jeho definitivního vítězství tento pátek v druhém kole. Předčasné volby se konají kvůli smrti předchozí hlavy státu Ebráhíma Raísího, se kterým se zřítil vrtulník.

V Íránu vybírali nástupce prezidenta Ebráhíma Raísího, který zemřel při leteckém neštěstí. V pátečním prvním kole se žádnému kandidátovi nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů, oznámilo v sobotu íránské ministerstvo vnitra. Po sečtení více než 24 milionů hlasovacích lístků vedl podle předběžných výsledků poměrně málo známý umírněný poslanec a kardiochirurg Masúd Pezeškján před ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím, uvedla agentura Reuters. Mnozí voliči hlasování kritizují jako volby jen na oko. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese.

Americký prezident Donald Trump vydal exekutivní příkaz k uvalení nových, údajně tvrdých sankcí na Írán. Reagoval tak mimo jiné na sestřelení amerického dronu nad Hormuzským průlivem. Terčem restrikcí je i úřad duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího. Teherán v reakci obvinil USA, že „žízní po válce“. Dialog s Washingtonem pod hrozbou sankcí odmítá. Napjatou situaci řešila i Rada bezpečnosti OSN, jež odsoudila útoky na tankery v Ománském zálivu a současně vyzvala ke zdrženlivosti. USA viní z incidentu Írán, který to odmítá.

„Jste pýchou Íránu,“ vzkázal loni zoroastrijcům na světovém kongresu prezident Hasan Rouhání. Ve skutečnosti se ale řada stoupenců prastarého náboženství necítí v islámské republice vítaná a od revoluce postupně opouští zemi. Zoroastrijci, jejichž učení inspirovalo západní filozofy i umělce, patří mezi menšiny chráněné ústavou, konzervativní síly však usilují o to, aby byli nejlépe neviditelní. Další náboženské skupiny, jako baháisté, svou víru praktikovat podle zákona vůbec nemohou. A mnohdy končí za mřížemi.