Kritik mravnostní policie vyhrál první kolo íránských voleb

Nahrávám video
Horizont ČT24: Pezeškján íránským prezidentem
Zdroj: ČT24

První kolo předčasných prezidentských voleb v Íránu vyhrál jediný umírněný kandidát. Kardiochirurg a bývalý ministr zdravotnictví Masúd Pezeškján během kampaně kritizoval třeba mocnou mravnostní policii. Nicméně i on je věrný faktickému vládci země ajatolláhu Alí Chámeneímu. Zásadní obrat proto nelze čekat ani v případě jeho definitivního vítězství tento pátek v druhém kole. Předčasné volby se konají kvůli smrti předchozí hlavy státu Ebráhíma Raísího, se kterým se zřítil vrtulník.

V prvním kole, které se konalo v pátek, se žádnému kandidátovi nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů. Po sečtení více než čtyřiadvaceti milionů hlasovacích lístků vede umírněný politik Pezeškján před ultrakonzervativním Saídem Džalílím.

V předvolební kampani, které dominovali zastánci tvrdé linie, vystupoval kandidát Masúd Pezeškján jako umírněný politik, který podporuje práva žen, větší sociální svobody, opatrný odstup od Západu a hospodářské reformy.

Ani nový prezident nutně neznamená změnu

„Už čtyřicet let se snažíme uspokojivě vyřešit problém hidžábu a způsob, jakým se k tomu staví muži u moci. A upřímně řečeno: vyřešili jsme ho, nebo jsme ho ještě zhoršili?“ zeptal se Pezeškján ve svém projevu.

Odpovědí obsaženou v této řečnické otázce jsou události z roku 2022. Tehdy v rukou mravnostní policie zemřela dvaadvacetiletá Mahsa Amíníová – zadržená kvůli tomu, že neměla hidžáb nasazený správně. Při potírání následných protestů íránské bezpečnostní síly zabily stovky lidí.

Vstřícnější postoj zaujímá Pezeškján i k západním zemím. Slibuje si od toho zlepšení hospodářské situace, na kterou doléhají sankce. Opačný názor má jeho soupeř a pravděpodobně také skutečný vládce Íránu ajatolláh Alí Chameneí.

Pokud umírněný kandidát volby vyhraje, podle médií to zemi větší změny nepřinese. Pezeškján musel také před volbami projít sítem mocné konzervativní Rady dohlížitelů, přičemž nezpochybnil například nepřátelský postoj vůči Izraeli nebo podporu ruské agrese na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 1 hhodinou

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 3 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 3 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump po kritice smazal příspěvek zobrazující Obamovy jako opice

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social sdílel video zobrazující bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamu a jeho ženu Michelle Obamovou jako opice. Přibližně vteřinový klip vygenerovaný umělou inteligencí (AI) se objeví na konci asi minutového konspiračního klipu o zfalšování prezidentských voleb. Video odsoudili demokraté i někteří republikáni. Bílý dům reakce nejdřív označil za předstírané pobouření, večer však už byl příspěvek smazaný a Bílý dům tvrdí, že ho zveřejnil jeho zaměstnanec omylem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku

Evropská komise (EK) navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují. Komise chce také omezit jejich obcházení. Šéfka EK vyzvala členské státy ke schválení nového režimu před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...