Nic nenasvědčuje tomu, že by na vrtulník s Raísím někdo zaútočil, uvedli íránští vyšetřovatelé

Tomu, že by havárie vrtulníku, při které minulý týden zahynul íránský prezident Ebráhím Raísí, byla výsledkem útoku, nic zatím nenasvědčuje, uvedla íránská státní média s odkazem na vojenské vyšetřovatele. Podle jejich prohlášení vrtulník vzplál krátce poté, co narazil do horského úbočí. Příčina nehody je podle armády stále předmětem vyšetřování.

Vyjádření generálního štábu íránských ozbrojených sil odvysílala ve čtvrtek pozdě v noci íránská televize. Podle agentury AP jde o první prohlášení armády k nehodě v hornatém terénu nedaleko ázerbájdžánských hranic, při které kromě Raísího zahynul íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján a dalších sedm lidí.

Vyšetřovatelé podle prvních zjištění na havarovaném stroji nenašli žádné stopy po projektilech nebo jiných vnějších vlivech. Běžná byla i poslední komunikace mezi zříceným vrtulníkem a dalšími dvěma doprovodnými helikoptérami, která se odehrála zhruba devadesát vteřin před nehodou. Vrtulník s prezidentem také před neštěstím nijak nezměnil svou letovou dráhu.

Prezident s šéfem diplomacie v neděli letěli ze slavnostního otevření přehrady s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. V hornaté oblasti na severozápadě Íránu byl silný déšť, mlha a vítr. Záchranné složky vrak stroje nalezly až v pondělí brzy ráno a krátce poté íránská státní média potvrdila Raísího úmrtí.

Poslední okamžiky letu popsal íránské státní televizi v úterý šéf Raísího kanceláře. Počasí podle něj bylo zpočátku jasné, trojice vrtulníků ale po zhruba půl hodině vletěla do mraků. Krátce nato se stroj s prezidentem ostatním ztratil. Dvě zbývající helikoptéry pak v místě několik minut kroužily, kvůli špatné viditelnosti ale brzy přistály v nedalekém měděném dole, píše agentura DPA.

Vrtulník Bell 212 americké výroby, ve kterém Raísí cestoval, není podle některých expertů uzpůsoben k letu za nízké viditelnosti. Agentura AP stroj označila za zastarávající.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...