Kyjev uvalil sankce na čínské firmy kvůli možnému podílu na výrobě ruských střel

Dva lidé zahynuli při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu v noci na pátek, sdělili regionální činitelé. Starosta druhého největšího ukrajinského města Charkova Ihor Terechov informuje o jednom mrtvém a více než stovce zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok oznámil sankce na čínské firmy, které se podle něj podílejí na výrobě ruských střel Iskander. Peking nařčení odmítá.

Zelenskyj již ve čtvrtek prohlásil, že Ukrajina má informace, že Peking dodává zbraně Moskvě a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Podle něj Peking dodává Kremlu také střelný prach a dělostřelectvo. Neupřesnil však, zda jde o dělostřeleckou munici nebo dělostřelecké systémy.

„Dnes (v pátek) jsme rozšířili naše ukrajinské sankce na téměř stovku dalších subjektů – fyzických i právnických, z nichž většina se podílí na výrobě, včetně výroby těchto raket Iskander,“ napsal odpoledne Zelenskyj na Telegramu. „Mnoho z těchto subjektů je ruských, ale jsou mezi nimi bohužel i subjekty z Číny,“ dodal s tím, že Kyjev bude žádat své partnery, aby sankce na vybrané subjekty uvalili také.

Čínské ministerstvo zahraničí nicméně v pátek čtvrteční tvrzení Zelenského označilo za nepodložené. Peking nikdy neposkytl smrtící zbraně ani jedné ze stran konfliktu na Ukrajině, citovala agentura Reuters z dřívějšího vyjádření mluvčího čínské diplomacie Lin Ťiena. Čína se během více než tři roky trvající ruské invaze na Ukrajinu staví do role neutrální strany, připomíná agentura AFP. Nicméně západní země upozorňují, že úzké vztahy mezi Pekingem a Moskvou pro Rusko znamenají důležitou ekonomickou a diplomatickou podporu.

Útok na Charkov zranil desítky osob

„V Charkově jsou slyšet výbuchy! Buďte opatrní,“ napsal brzy ráno Terechov na Telegramu, kde následně postupně informoval o rostoucím počtu zraněných a jednom mrtvém po ruském vzdušném útoku. Dosud nejaktuálnější bilance činí, kromě zmíněné oběti, 112 zraněných. Mezi poraněnými je i osm dětí, napsala v pátek večer agentura Ukrinform.

„Nepřátelská střela zasáhla hustě obydlenou oblast Charkova. Zasáhla výškovou budovu,“ uvedl Terechov a dále sdělil, že podle předběžných informací Rusové útočili balistickými střelami s kazetovou municí. „Proto jsou zasažené plochy tak rozsáhlé,“ vysvětlil a později dodal, že poškozeno je více než dvacet bytových domů a přes třicet rodinných domů.

Část Charkova zasažená ruskými vzdušnými útokyc
Zdroj: Reuters/Vitalii Hnidyi

Rodina obyvatele města Andrije Ponomarenka v době útoku ještě spala. Tlaková vlna vysklila okna bytu. Střepiny zranily otce i jeho dceru. „Nejdřív jsme si mysleli, že krev na dceři je moje. Pak jsme ale zjistili, že má u oka zranění od střepin,“ popsal.

Charkovská oblastní prokuratura později podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že Rusové udeřili na Charkov třemi střelami Iskander, z nichž přinejmenším jedna explodovala ve vzduchu. „Vybuchla s cílem způsobit co největší škody na civilních objektech,“ uvedla prokuratura.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X napsal, že Rusko zaútočilo na Charkov čtyřmi střelami, z nichž tři byly balistické a obsahovaly kazetovou munici. „Rusko je stroj na teror. Zastaví se pouze tehdy, když ho konfrontujeme se skutečnou silou,“ dodal diplomat.

Nahrávám video

V Sumách udeřily ruské drony

Starosta Sum, které se stejně jako Charkov nacházejí v blízkosti hranic s Ruskem, mezitím informoval o útoku ruských dronů na blíže nespecifikovaný průmyslový objekt. „Tři drony Šáhed zasáhly stejný prostor,“ sdělil Artem Kobzar, podle něhož útok nepřežil jeden člověk a další vyvázl se zraněním. Sumy se přitom v neděli staly terčem ruského útoku, který nepřežilo 35 lidí a více než stovka jich utrpěla zranění, mezi nimi i děti.

Další regionální činitel Mychajlo Melnik podle Ukrajinské pravdy uvedl, že ruský dron zasáhl podnik patřící potravinářské firmě a poničil místo, kde se vyráběly velikonoční sladkosti. „Zahynul obchodník, který přišel tyto výrobky vyzvednout,“ cituje Melnyka server.

„Tak Rusko začalo tento Velký pátek – s balistickými a řízenými střelami, (drony) Šáhedy,“ napsal před oznámením sankcí na síti X Zelenskyj, který zveřejnil video z místa útoku v Charkově.

Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že v pátek ráno podniklo vzdušné údery na místa, kde se na Ukrajině vyrábějí bezpilotní letouny, a na infrastrukturu vojenských letišť. „Cíle úderu bylo dosaženo. Všechny určené objekty zasaženy,“ sdělil ruský resort obrany na Telegramu.

Ukrajina se plnohodnotné ruské vojenské agresi brání už více než tři roky, součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Rusko opakovaně bombarduje ukrajinské území a tvrdí, že útočí na vojenské cíle. Ukrajinské úřady pravidelně informují o zásazích civilních oblastí a zabitých civilistech. Rovněž z Ruska občas přicházejí zprávy o civilních obětech, informace nicméně nelze nezávisle ověřit. Civilistů zemřely už tisíce, naprostá většina z obětí jsou Ukrajinci, napsala agentura Reuters.

Rusko mluví o sestřelení pěti desítek dronů

Ruské ministerstvo obrany ráno na Telegramu napsalo o nočním sestřelení 56 ukrajinských dronů nad Voroněžskou, Bělgorodskou a Rostovskou oblastí, dále nad Krasnodarským krajem, Azovským mořem a Ruskem nelegálně anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Informace nelze nezávisle ověřit, Moskva navíc obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.

Ukrajinské letectvo ráno informovalo o sestřelení 23 dronů a tří střel Iskander. Rusové podle něj v noci na pátek vyslali na Ukrajinu celkem šest střel a 37 dronů. Deset strojů, které vzdušné síly označily za imitace útočných dronů, podle nich zmizely z radarů bez způsobení škod. O osudu zbylých zbraní se nezmiňují. Bez bližších podrobností informují o škodách v Sumské, Charkovské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Kyjevské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 14 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura. Francouzské úřady později označily čin za teroristický s možným rasistickým, nejspíše islamofobním motivem.
12:38Aktualizovánopřed 47 mminutami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 1 hhodinou

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 3 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 3 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 6 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.