Ukrajinci zajali čínské občany bojující na straně Ruska, řekl Zelenskyj

Ukrajinští vojáci se v boji v Doněcké oblasti střetli se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruských sil, dva z nich zajali, řekl podle agentur v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si kvůli situaci předvolalo čínského chargé d'affaires.

Zelenskyj podle agentury Unian uvedl, že doufá, že Američané po této novince – o zajetí čínských občanů – změní názor na svou neúčast na schůzce skupiny Ramstein.

Spojené státy vědí o zprávách, že Ukrajina zajala dva čínské občany bojující v ruských řadách, a pokládají tyto zvěsti za „znepokojivé“, uvedla později v úterý podle agentur mluvčí ministerstva zahraničí USA Tammy Bruceová a dodala, že Čína patří k hlavním podporovatelům Ruska ve válce proti Ukrajině, a to hlavně dodávkami zboží dvojího určení, tedy určeného pro civilní i vojenské účely.

„Do střetu se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruské armády vstoupili Ukrajinci v Doněcké oblasti. Dva (čínští občané) jsou v zajetí. Měli příslušné dokumenty, osobní doklady, dokonce platební karty. Jsou to občané Číny,“ informoval Zelenskyj. „Zdá se mi, že máme co posoudit s Američany, zvláště po dnešní (úterní) novince. Zajali jsme čínské občany na území Ukrajiny,“ zdůraznil.

Putin chce pokračovat v bojích, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident na sociální síti Telegram napsal, že má informace, že čínských občanů je v ruských jednotkách mnohem více.

„Nyní objasňujeme všechna fakta. Pracuje rozvědka, (tajná služba) SBU, příslušné jednotky ozbrojených sil. Nařídil jsem ministru zahraničí, aby se neprodleně spojil s Pekingem a žádal objasnění, jak se Čína chystá reagovat,“ napsal prezident země, která se už od února 2022 brání plnohodnotné agresi sousedního Ruska.

Zajatí vojáci jsou nyní v rukou SBU, pokračují vyšetřovací a další úkony, dodal Zelenskyj.

To, že Rusko do války v Evropě přímo či nepřímo zapojilo Čínu, představuje podle lídra Ukrajiny jasný signál, že ruský vůdce Vladimir Putin se chystá udělat cokoliv kromě ukončení války a snaží se najít způsob, jak dále válčit. Podle ukrajinského prezidenta je třeba, aby reagovaly Spojené státy, Evropa a všichni ve světě, kdo si přejí mír.

„Důrazně odsuzujeme ruské zapojení čínských občanů do útočné války proti Ukrajině, stejně jako jejich účast v boji proti ukrajinským silám,“ napsal na X Sybiha, který si nechal předvolat čínského chargé d'affaires. „Čínští občané bojující jako součást ruské invazní armády na Ukrajině zpochybňují deklarovaný postoj Číny k míru a podkopávají důvěryhodnost Pekingu jako odpovědného stálého člena Rady bezpečnosti OSN,“ dodal šéf ukrajinské diplomacie – podle agentury AFP v narážce na to, že Peking oficiálně zaujímá ke konfliktu neutrální postoj.

Brigádní generál v záloze František Mičánek uvedl, že nevěří tomu, že by se jednalo o Číňany, kteří byli cíleně vysláni do boje. „Mohli mít nějaké jiné zpravodajské úkoly, případně úkoly týkající se zpravodajského hodnocení bojiště či prostoru, kam by teoreticky mohly být v budoucnu nasazeny čínské mírové sbory, pokud by došlo k rozhodnutí, že by měly zajišťovat demarkační linii. Ale to jsou všechno spekulace,“ upozornil Mičánek.

Brigádní generál v záloze František Mičánek o zajatých čínských občanech
Zdroj: ČT24

Čína poskytuje Rusku silnou diplomatickou podporu od vypuknutí plnohodnotné invaze do sousední země, což se na Západě setkalo s kritikou. Peking také hodil „záchranné lano“ ruské ekonomice prostřednictvím obchodu s energiemi a spotřebním zbožím. Není však známo, že by Čína poskytla Rusku zbraně nebo odborné vojenské schopnosti – na rozdíl od Íránu a Severní Koreje.

KLDR přitom podle amerických, ukrajinských a jihokorejských představitelů dokonce poskytla Moskvě své vojáky. Rusko umožňuje cizincům narukovat do své armády, stejně jako Ukrajina. Díky platu, který nabízí Moskva, je služba v ruských silách atraktivní, poznamenala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...