Ukrajinci zajali čínské občany bojující na straně Ruska, řekl Zelenskyj

Ukrajinští vojáci se v boji v Doněcké oblasti střetli se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruských sil, dva z nich zajali, řekl podle agentur v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si kvůli situaci předvolalo čínského chargé d'affaires.

Zelenskyj podle agentury Unian uvedl, že doufá, že Američané po této novince – o zajetí čínských občanů – změní názor na svou neúčast na schůzce skupiny Ramstein.

Spojené státy vědí o zprávách, že Ukrajina zajala dva čínské občany bojující v ruských řadách, a pokládají tyto zvěsti za „znepokojivé“, uvedla později v úterý podle agentur mluvčí ministerstva zahraničí USA Tammy Bruceová a dodala, že Čína patří k hlavním podporovatelům Ruska ve válce proti Ukrajině, a to hlavně dodávkami zboží dvojího určení, tedy určeného pro civilní i vojenské účely.

„Do střetu se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruské armády vstoupili Ukrajinci v Doněcké oblasti. Dva (čínští občané) jsou v zajetí. Měli příslušné dokumenty, osobní doklady, dokonce platební karty. Jsou to občané Číny,“ informoval Zelenskyj. „Zdá se mi, že máme co posoudit s Američany, zvláště po dnešní (úterní) novince. Zajali jsme čínské občany na území Ukrajiny,“ zdůraznil.

Putin chce pokračovat v bojích, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident na sociální síti Telegram napsal, že má informace, že čínských občanů je v ruských jednotkách mnohem více.

„Nyní objasňujeme všechna fakta. Pracuje rozvědka, (tajná služba) SBU, příslušné jednotky ozbrojených sil. Nařídil jsem ministru zahraničí, aby se neprodleně spojil s Pekingem a žádal objasnění, jak se Čína chystá reagovat,“ napsal prezident země, která se už od února 2022 brání plnohodnotné agresi sousedního Ruska.

Zajatí vojáci jsou nyní v rukou SBU, pokračují vyšetřovací a další úkony, dodal Zelenskyj.

To, že Rusko do války v Evropě přímo či nepřímo zapojilo Čínu, představuje podle lídra Ukrajiny jasný signál, že ruský vůdce Vladimir Putin se chystá udělat cokoliv kromě ukončení války a snaží se najít způsob, jak dále válčit. Podle ukrajinského prezidenta je třeba, aby reagovaly Spojené státy, Evropa a všichni ve světě, kdo si přejí mír.

„Důrazně odsuzujeme ruské zapojení čínských občanů do útočné války proti Ukrajině, stejně jako jejich účast v boji proti ukrajinským silám,“ napsal na X Sybiha, který si nechal předvolat čínského chargé d'affaires. „Čínští občané bojující jako součást ruské invazní armády na Ukrajině zpochybňují deklarovaný postoj Číny k míru a podkopávají důvěryhodnost Pekingu jako odpovědného stálého člena Rady bezpečnosti OSN,“ dodal šéf ukrajinské diplomacie – podle agentury AFP v narážce na to, že Peking oficiálně zaujímá ke konfliktu neutrální postoj.

Brigádní generál v záloze František Mičánek uvedl, že nevěří tomu, že by se jednalo o Číňany, kteří byli cíleně vysláni do boje. „Mohli mít nějaké jiné zpravodajské úkoly, případně úkoly týkající se zpravodajského hodnocení bojiště či prostoru, kam by teoreticky mohly být v budoucnu nasazeny čínské mírové sbory, pokud by došlo k rozhodnutí, že by měly zajišťovat demarkační linii. Ale to jsou všechno spekulace,“ upozornil Mičánek.

Nahrávám video

Čína poskytuje Rusku silnou diplomatickou podporu od vypuknutí plnohodnotné invaze do sousední země, což se na Západě setkalo s kritikou. Peking také hodil „záchranné lano“ ruské ekonomice prostřednictvím obchodu s energiemi a spotřebním zbožím. Není však známo, že by Čína poskytla Rusku zbraně nebo odborné vojenské schopnosti – na rozdíl od Íránu a Severní Koreje.

KLDR přitom podle amerických, ukrajinských a jihokorejských představitelů dokonce poskytla Moskvě své vojáky. Rusko umožňuje cizincům narukovat do své armády, stejně jako Ukrajina. Díky platu, který nabízí Moskva, je služba v ruských silách atraktivní, poznamenala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...