Ukrajinci zajali čínské občany bojující na straně Ruska, řekl Zelenskyj

Ukrajinští vojáci se v boji v Doněcké oblasti střetli se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruských sil, dva z nich zajali, řekl podle agentur v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si kvůli situaci předvolalo čínského chargé d'affaires.

Zelenskyj podle agentury Unian uvedl, že doufá, že Američané po této novince – o zajetí čínských občanů – změní názor na svou neúčast na schůzce skupiny Ramstein.

Spojené státy vědí o zprávách, že Ukrajina zajala dva čínské občany bojující v ruských řadách, a pokládají tyto zvěsti za „znepokojivé“, uvedla později v úterý podle agentur mluvčí ministerstva zahraničí USA Tammy Bruceová a dodala, že Čína patří k hlavním podporovatelům Ruska ve válce proti Ukrajině, a to hlavně dodávkami zboží dvojího určení, tedy určeného pro civilní i vojenské účely.

„Do střetu se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruské armády vstoupili Ukrajinci v Doněcké oblasti. Dva (čínští občané) jsou v zajetí. Měli příslušné dokumenty, osobní doklady, dokonce platební karty. Jsou to občané Číny,“ informoval Zelenskyj. „Zdá se mi, že máme co posoudit s Američany, zvláště po dnešní (úterní) novince. Zajali jsme čínské občany na území Ukrajiny,“ zdůraznil.

Putin chce pokračovat v bojích, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident na sociální síti Telegram napsal, že má informace, že čínských občanů je v ruských jednotkách mnohem více.

„Nyní objasňujeme všechna fakta. Pracuje rozvědka, (tajná služba) SBU, příslušné jednotky ozbrojených sil. Nařídil jsem ministru zahraničí, aby se neprodleně spojil s Pekingem a žádal objasnění, jak se Čína chystá reagovat,“ napsal prezident země, která se už od února 2022 brání plnohodnotné agresi sousedního Ruska.

Zajatí vojáci jsou nyní v rukou SBU, pokračují vyšetřovací a další úkony, dodal Zelenskyj.

To, že Rusko do války v Evropě přímo či nepřímo zapojilo Čínu, představuje podle lídra Ukrajiny jasný signál, že ruský vůdce Vladimir Putin se chystá udělat cokoliv kromě ukončení války a snaží se najít způsob, jak dále válčit. Podle ukrajinského prezidenta je třeba, aby reagovaly Spojené státy, Evropa a všichni ve světě, kdo si přejí mír.

„Důrazně odsuzujeme ruské zapojení čínských občanů do útočné války proti Ukrajině, stejně jako jejich účast v boji proti ukrajinským silám,“ napsal na X Sybiha, který si nechal předvolat čínského chargé d'affaires. „Čínští občané bojující jako součást ruské invazní armády na Ukrajině zpochybňují deklarovaný postoj Číny k míru a podkopávají důvěryhodnost Pekingu jako odpovědného stálého člena Rady bezpečnosti OSN,“ dodal šéf ukrajinské diplomacie – podle agentury AFP v narážce na to, že Peking oficiálně zaujímá ke konfliktu neutrální postoj.

Brigádní generál v záloze František Mičánek uvedl, že nevěří tomu, že by se jednalo o Číňany, kteří byli cíleně vysláni do boje. „Mohli mít nějaké jiné zpravodajské úkoly, případně úkoly týkající se zpravodajského hodnocení bojiště či prostoru, kam by teoreticky mohly být v budoucnu nasazeny čínské mírové sbory, pokud by došlo k rozhodnutí, že by měly zajišťovat demarkační linii. Ale to jsou všechno spekulace,“ upozornil Mičánek.

Brigádní generál v záloze František Mičánek o zajatých čínských občanech
Zdroj: ČT24

Čína poskytuje Rusku silnou diplomatickou podporu od vypuknutí plnohodnotné invaze do sousední země, což se na Západě setkalo s kritikou. Peking také hodil „záchranné lano“ ruské ekonomice prostřednictvím obchodu s energiemi a spotřebním zbožím. Není však známo, že by Čína poskytla Rusku zbraně nebo odborné vojenské schopnosti – na rozdíl od Íránu a Severní Koreje.

KLDR přitom podle amerických, ukrajinských a jihokorejských představitelů dokonce poskytla Moskvě své vojáky. Rusko umožňuje cizincům narukovat do své armády, stejně jako Ukrajina. Díky platu, který nabízí Moskva, je služba v ruských silách atraktivní, poznamenala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 58 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...