Moskva kvůli velkým ztrátám stáhla Severokorejce, zní z Kyjeva

Ukrajina se domnívá, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti. Důvodem mají být jejich těžké ztráty, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami v regionu na západě Ruska. Napsala o tom agentura AFP. Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil předtím upozornil americký list The New York Times (NYT).

„V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl AFP mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko. Reagoval tím na na dotaz ohledně zprávy NYT o stažení severokorejských vojáků z frontové linie. Podle zdrojů deníku nebyli severokorejští vojáci zpozorováni na frontě asi dva týdny.

Kindratenko podle portálu Ukrajinska pravda upozornil, že může hovořit pouze o úseku fronty, na kterém jsou nasazeni bojovníci speciálních sil. Mluvčí Kremlu Dmitrj Peskov se podle agentury DPA odmítl ke zprávám o stažení Severokorejců vyjádřit.

NYT upozornil, že severokorejští vojáci by mohli být znovu nasazeni do boje po dalším výcviku, zlepšení způsobu nasazení a po dalších opatřeních ke zmenšení ztrát.

Syrskyj tvrdí, že síly KLDR prořídly na polovinu

Do pohraničí Kurské oblasti na počátku srpna 2023 překvapivě vpadly ukrajinské jednotky. Ruským silám se je dosud nepodařilo vytlačit zpět za hranice, a to ani za pomoci vojáků vyslaných z KLDR. Jejich počet rozvědka odhadovala na asi jedenáct tisíc.

Do boje byli Severokorejci nasazeni loni na přelomu října a listopadu. Kyjev a jeho spojenci se obávali významné eskalace války. Ale během tří měsíců řady Severokorejců prořídly na polovinu, tvrdí hlavní ukrajinský velitel, generál Oleksandr Syrskyj. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti odhadl, že v bojích v Kurské oblasti ruská armáda přišla o více než osmatřicet tisíc vojáků.

Ukrajinský výpad do Kurské oblasti nezabránil ruské armádě v pomalém, ale setrvalém postupu během ofenzivy v Donbasu na východě Ukrajiny. Země se ozbrojené agresi sousedního Ruska brání od roku 2014, od února 2022 pak čelí plnohodnotné invazi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Strana kurdských pracujících vyhlásila s okamžitou platností příměří

Strana kurdských pracujících (PKK) vyhlásila s okamžitou platností příměří, informuje v sobotu ráno agentura AFP. Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila PKK, která přes čtyřicet let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů. Vězněný lídr PKK Abdullah Öcalan vyzval organizaci ke složení zbraní ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmer ujistil Zelenského o podpoře Ukrajiny, Londýn přislíbil Kyjevu půjčku

O ukončení války vedené Ruskem proti Ukrajině spravedlivým mírem hovořili v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s britským premiérem Keirem Starmerem v jeho sídle v Downing Street. Schůzka se konala den po roztržce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. U příležitosti setkání podepsaly Londýn a Kyjev smlouvu o půjčce, jež má podpořit ukrajinskou obranyschopnost.
před 1 hhodinou

Zelenskyj musí najít cestu k nápravě vztahů s Trumpem, míní Rutte

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zóna ČT24: Evropské země zvyšují výdaje na obranu

Lídři většiny evropských zemí zvyšují výdaje na obranu. Snaží se připravit na hypotetickou situaci, kdy by Evropa musela odrazit případnou ruskou agresi bez vojenské přítomnosti Spojených států amerických. Podle odhadů by evropské státy musely minimálně investovat 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by také bylo padesát nových divizí, tedy 300 tisíc vojáků. Pořad Zóna ČT24 popsal obranné plány státníků před nedělním summitem v Londýně.
před 2 hhodinami

„Psací stroj také dokáže zpívat“. Výstava přiblížila Tchajwancům českou literaturu

Velká výstava o českých spisovatelích sklidila úspěch na Tchaj-wanu. Uspořádalo ji Národní muzeum tchajwanské literatury v Tchaj-nanu na jihu ostrova. Věnuje se především samizdatové literatuře a autorům, kteří za normalizace nesměli v Československu vycházet. Podobnou zkušeností prošel během čtyřiceti let takzvaného Bílého teroru do roku 1987 i Tchaj-wan.
před 4 hhodinami

Pavel vyzval k úvahám o „koalici ochotných“ za spravedlivý mír pro Ukrajinu

Nastal čas začít uvažovat o „široké koalici ochotných“ za spravedlivý mír na Ukrajině, napsal na síti X prezident Petr Pavel. Svobodný svět se podle něj musí postavit zlu. Jeho vyjádření přichází den po roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.
před 7 hhodinami

Končí první fáze příměří mezi Izraelem a Hamásem, další jednání zatím vázne

První fáze dohodnutého příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás končí. Delegace židovského státu navrhla prodloužení této fáze klidu zbraní. Hamás však odmítá novou formulaci prodloužení první fáze příměří. Mluvčí teroristů rovněž podle agentury Reuters uvedl, že Hamás zatím není zapojen do jednání o druhé fázi klidu zbraní. Dohoda o příměří, jež začala platit 19. ledna, podle agentury AFP obsahuje klauzuli, která má automaticky prodloužit první fázi příměří, pokud probíhá jednání o fázi druhé.
před 8 hhodinami

Trump přeceňuje význam USA pro Ukrajinu. Jednání bylo prohrou i pro něj, říká politolog

Páteční roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě je podle politologa a odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zdeňka Kříže prohrou pro obě strany. Spojené státy mohou ukončit svou vojenskou podporu Ukrajině, mnohem horší scénář by však podle politologa byl, kdyby USA začaly blokovat podporu, kterou napadené zemi poskytují evropské státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...