Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku. Metnar také sdělil, že Česko bude připravené na nový migrační pakt, solidaritu ale odmítá.
„Situace se opravdu od počátku války na Ukrajině změnila. Tenkrát to byla opravdu vážná situace, kdy většina osob, které k nám přicházely, byly ženy, ale teď poslední dobou je větší polovina mužů v produktivním věku, na které se vztahuje branná povinnost,“ řekl Metnar.
Určitá omezení jsou podle něj i v souladu s kroky Kyjeva. „Ukrajina sama chce, aby tito muži zůstali na Ukrajině, protože je potřebuje pro svou obranu, potřebuje je pro chod ekonomiky a potřebuje je také proto, aby mohla v budoucnu začít s obnovou země,“ dodal český ministr.
Ukrajinci ze své země prchají kvůli ruské vojenské agresi, kterou Moskva zahájila před čtyřmi lety. V Česku bylo k únoru 2026 evidováno přes 398 tisíc osob ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Podle ministerstva vnitra jich přichází do Česka z Ukrajiny dál přibližně šest tisíc měsíčně.
Česká republika přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel v Evropské unii. Dočasná ochrana jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Dočasnou ochranu mají ukrajinští uprchlíci v zemích EU zatím do konce března 2027.
V Lucemburku zazněly podle Metnara ohledně budoucnosti dočasné ochrany pro Ukrajince různé názory, přibližně 80 procent zemí ale podpořilo Českem prosazovaný návrh. Je mezi nimi například i Německo. Spekulovalo se rovněž o dalším návrhu, inspirovaném Švýcarskem a Dánskem, které neudělují dočasnou ochranu uprchlíkům pocházejícím z určitých regionů, které jsou považovány za bezpečnější.
„Během jednání to zaznělo, ale uvidíme. Musíme počkat do července, jaké parametry bude mít legislativní návrh. Následně se o něm bude diskutovat tak, aby mohl být přijat a implementován do příštího roku,“ dodal český ministr.
Migrační pakt
Ministr vnitra se po jednání v Lucemburku vyjádřil také k migračnímu paktu, který vstoupí v platnost 12. června. „My jsme hned na prvním jednání vlády odmítli princip solidarity. Od Evropské komise jsme dostali výjimku na další přijímání uprchlíků a migrantů, ale pokud jde o opatření, která mají posílit bezpečnost a jejich uvedení do praxe, jsme na tom dobře,“ uvedl Metnar s tím, že Česko patří mezi „připravenější“ státy.
Podle unijních zdrojů ČTK jsou ne všechny členské státy EU připravené na to, že pakt příští pátek po dvou letech vstoupí v platnost a budou muset pracovat na vylepšeních svých systémů ještě další týdny a měsíce.
„Příští týden bude odcházet z České republiky dopis, že naše informační systémy budou připravené, abychom je mohli využívat pro bezpečnost našich občanů a kontrolu na hranicích,“ řekl český ministr. „My jako Česká republika unijní zákony dodržujeme. Vyhradili jsme se proti principu solidarity a to platí, protože pro nás to není řešení migračních tlaků. Pro nás je řešením důsledná ochrana vnějších hranic, boj proti nelegální migraci a samozřejmě efektivní návraty cizinců, kteří nesplňují naše podmínky,“ dodal český ministr.
Součástí migračního a azylového paktu je i takzvaný mechanismus solidarity, který určuje, které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly solidárně pomoci. Země si přitom budou moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.
Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle Evropské komise vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle EK spolu s Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem, Rakouskem a Polskem do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohly požádat o odečtení jejich příspěvků. Česko si na rok 2026 požádalo o úplné odečtení příspěvků a výjimku dostalo.
