Ministr vnitra

Poslanci slovenské vládní koalice odsunuli na únor projednávání opozičního návrhu na odvolání ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas). Opozice návrh zdůvodnila mimo jiné nedávnými případy policejní brutality, za které by podle opozice měl ministr převzít politickou odpovědnost. Kritikům vlády vadí i personální změny v policii čí smír ministerstva se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem ohledně jeho evidence jako agenta StB. Opozice ale nemá dostatek hlasů k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry členovi vlády.

Už tento měsíc by mohlo být jasné, kdo se stane novým předsedou slovenského parlamentu, tvrdí Matúš Šutaj Eštok, lídr strany Hlas, která chce nového předsedu parlamentu nominovat. Spor o tento post, který je podle tamní ústavy druhou nejvyšší funkcí ve státě, stál v pozadí zatím největší koaliční roztržky. O křeslo totiž měly zájem hned dvě vládní strany. Předseda SNS Andrej Danko však od kandidatury ustoupil. Slovní útoky v koalici ale pokračují.

V pondělí opět jednal Ústřední krizový štáb, který se začal scházet před necelými dvěma týdny kvůli povodňové situaci. Podle slov ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jednal naposledy. „Bylo evakuováno 21 488 lidí, 1516 bylo zachráněno,“ informoval. Doplnil, že se stále osm lidí pohřešuje, šest z nich v přímé souvislosti se záplavami. Eviduje pět obětí. Po povodních v Moravskoslezském kraji i v pondělí zůstávalo bez proudu zhruba pět tisíc odběrných míst, plyn nemělo na šest set domácností. Na některých místech opravy plynu potrvají déle kvůli poničeným rozvodům.

V centru Mnichova nedaleko izraelského generálního konzulátu policie ve čtvrtek zastřelila muže, který u sebe měl dlouhou střelnou zbraň. Podle německých médií o tom informoval bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann, podle kterého muž mohl plánovat útok na izraelský generální konzulát. Oblast kolem konzulátu a Dokumentačního centra pro historii nacismu, kde se incident odehrál, policisté uzavřeli. Izraelský prezident Jicchak Herzog incident označil za teroristický čin. Jako pokus o něj vyšetřuje střelbu i tamní policie.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

Evropa se s blížícím se létem obává nárůstu nelegální migrace. Náporu běženců na nejfrekventovanější trase centrálního Středomoří je vystavena zejména Itálie. Úřadům se daří zvyšovat podíl repatriovaných – některé běžence ale před deportací drží v detenčních centrech, kde panují problematické podmínky.

V Albánii je podle odborníků potřeba změnit zákony k řešení závadného obsahu na sociálních sítích, který až příliš často přechází v reálné násilí. Na poplach bije i ministr vnitra. Zároveň panují obavy, že vláda se to bude snažit využít ve svůj politický prospěch.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dostal pokutu 1500 korun za jízdu v autě na místě spolujezdce bez zapnutého bezpečnostního pásu. Rakušan se přestupku dopustil při cestě na debatu ve Vyškově, video z auta sám zveřejnil na sociální síti X. Později se omluvil a uvedl, že je připraven pokutu zaplatit. Hrozila mu sankce až dva tisíce korun na místě nebo pět tisíc korun ve správním řízení.

Policie i ministerstvo vnitra po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze vzhledem ke krizové situaci komunikaci zvládly. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Po policejním prezidentovi bude chtít, aby byla pro případ tragických událostí lépe nastavena komunikace s takzvanými měkkými cíli.

Nová slovenská vláda už odvolala či vyměnila několik státních tajemníků (náměstků) na ministerstvech i představitele různých institucí. Personální rošády odstartoval kabinet premiéra Roberta Fica (Smer–SD) krátce po nástupu do úřadu. Patrně největší kritiku si vysloužil za „čistky“ v policii. I proto chce nejsilnější opoziční strana Progresívne Slovensko (PS) iniciovat mimořádnou schůzi Národní rady na odvolání Matúše Šutaje Eštoka (Hlas–SD). Ministr vnitra se hájí, že postupuje podle zákona.

Slovensko v úterý časně ráno ukončilo bezpečnostní akci na hranicích s Maďarskem, kterou zahájilo v pondělí večer kvůli nelegální migraci. Slovenské bezpečnostní složky během ní nezadržely žádného běžence. Novinářům to řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Podle něj šlo o jednorázovou akci, kterou je Bratislava připravena v případě potřeby zopakovat. Ještě v pondělí přitom nasazení policistů či vojáků na zelenou hranici s Maďarskem zdůvodnil i očekávanou velkou migrační vlnou. Opozice i exministr zahraničí Miroslav Wlachovský opatření nové vlády označili za divadlo.

Kauza Dozimetr je podle stínového premiéra a místopředsedy ANO Karla Havlíčka jen jedním z důvodů, nebo spíše vyvrcholením toho, proč ANO vyvolalo mimořádnou schůzi sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě. Hlavní je podle něj to, že vláda zásadním způsobem neplní svoje sliby a programové prohlášení. Řekl to v úterním Interview ČT24.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová se rozhodla dočasně obnovit stacionární kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem podle vzoru kontrol, které od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Původní informaci listu Die Welt odpoledne potvrdilo spolkové ministerstvo vnitra. Faeserová už znovuobnovení kontrol oznámila Evropské komisi (EK), kterou také informovala o prodloužení kontrol s Rakouskem. Důvodem jsou rostoucí počty azylových žádostí a boj proti převaděčům.

Poslanci začnou v úterý dopoledne další debatu o vyslovení nedůvěry vládě. Navrhlo to hnutí ANO. To si totiž nedovede představit, že by v kabinetu byl i nadále ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který v telefonu používal stejnou šifrovací aplikaci jako lidé spojovaní s kauzou Dozimetr. Jedná se o vyfabulovanou věc, která má zakrýt problémy hnutí ANO, uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v Interview ČT24. Jednání bude podle ní dlouhé a předpokládá, že se poslanci k hlasování dostanou ve středu.

Opoziční poslanci z ANO a SPD zvažují, že požádají o svolání mimořádné schůze sněmovny. A to kvůli tomu, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) používal v minulosti šifrovací telefonní aplikaci. Podle serveru iDnes šlo o stejný program jako u skupiny obviněných v kauze Dozimetr. Ministr souvislost s Dozimetrem odmítá a říká, že žádné problematické hovory nevedl. Ministra vnitra se zastal také premiér Petr Fiala (ODS).

V Nanterre u Paříže se v sobotu blízcí rozloučili se 17letým Nahelem, kterého v úterý zastřelil při dopravní kontrole policista. Pohřeb se konal bez účasti veřejnosti. Nahelova smrt vyvolala ve Francii masové protesty. V noci na neděli bude kvůli nepokojům nasazeno 45 tisíc policistů a četníků, což je přibližně stejně jako za uplynulou noc.

Ve věku 92 let zemřel komunistický ministr vnitra Vratislav Vajnar. Na dotaz České televize to sdělila jeho advokátka Jitka Bludská. Vajnar čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti se zákroky pohraničníků na československých hranicích v 80. letech. Kvůli zdravotnímu stavu se ale k dubnovému soudnímu líčení nedostavil. Jako federální ministr vnitra působil Vajnar v letech 1983 až 1988.

Opoziční ANO a SPD neprosadily ve sněmovně návrhy na odmítnutí dohody o reformě migračních pravidel Evropské unie. Poslanci naopak na závěr středeční mimořádné schůze svolané z podnětu ANO přijali usnesení vládního tábora, podle kterého je dohoda ministrů vnitra členských států z minulého týdne v souladu s dlouhodobými zájmy Česka a je založena na finanční solidaritě mezi unijními zeměmi a nezahrnuje povinné přerozdělování uprchlíků. Debata trvala zhruba čtyři hodiny. Opoziční ANO i SPD kritizují to, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhované unijní změny odsouhlasil.

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.

Státní zástupce minulý týden odmítl stížnost proti odložení trestního stíhání bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla. Kincl čelil obvinění v souvislosti se střelbou pohraničníků na československých hranicích, kvůli jeho duševnímu stavu ale policie případ odložila. O odmítnuté stížnosti informoval Českou televizi právní zástupce poškozených Lubomír Müller. Rozhodní o odložení je tak pravomocné.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Navrhované snížení minimálního počtu poboček České pošty ze stávajících 3200 na 2900 na středeční schůzi schválila vláda. Potvrdila tak návrh nařízení, který jí předložil Český telekomunikační úřad. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po zasedání kabinetu řekl, že podle některých námitek mohl být návrh na rušení poboček ambicióznější. Stát by měl tímto krokem ročně ušetřit okolo 700 milionů korun.

Otevřený, čistší, možná s novými cestami a bez některých plotů. To jsou první představy architekta Josefa Pleskota o možných úpravách areálu Pražského hradu. Architekt už má za sebou úvodní jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Shodují se třeba v tom, že Hrad má být středem Česka, a je také nutná změna současných bezpečnostních kontrol. Podle zjištění ČT se nynější opatření mají změnit.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.