Střelbu v Mnichově policie vyšetřuje jako pokus o teroristický útok

Nahrávám video

V centru Mnichova nedaleko izraelského generálního konzulátu policie ve čtvrtek zastřelila muže, který u sebe měl dlouhou střelnou zbraň. Podle německých médií o tom informoval bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann, podle kterého muž mohl plánovat útok na izraelský generální konzulát. Oblast kolem konzulátu a Dokumentačního centra pro historii nacismu, kde se incident odehrál, policisté uzavřeli. Izraelský prezident Jicchak Herzog incident označil za teroristický čin. Jako pokus o něj vyšetřuje střelbu i tamní policie.

Rakouský deník Der Standard a německý Der Spiegel uvedly, že podle jejich informací se jedná o osmnáctiletého Rakušana, který žil v okolí Salcburku. To následně potvrdil i mluvčí mnichovské policie, která případ vyšetřuje jako pokus o teroristický útok. Úřadům byl podle médií známý jako islamista. Do Mnichova přijel autem, které se našlo na místě činu.

Loni na jaře na něj mělo být podáno trestní oznámení kvůli členství v teroristické organizaci – na jeho mobilním telefonu se údajně našla propaganda teroristické organizace Islámský stát. Řízení ale bylo podle rakouského bulvárního listu Kronen-Zeitung zastaveno. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung a rakouského časopisu Profil měl muže v hledáčku i salcburský zemský úřad na ochranu ústavy. Muž byl údajně příznivcem teroristické skupiny Fronta dobytí Sýrie (bývalá an-Nusra).

Podle ministra zahájil střelbu na policisty muž, který byl následně zastřelen. „Mířil při střelbě na policisty, kteří palbu opětovali,“ nastínil Herrmann. Mnichovská policie uvedla, že muž u sebe měl „opakovací zbraň staršího data výroby“, podle zpravodajské stanice ntv měl na zbrani připevněný bajonet. Žádný z pěti přítomných policistů neutrpěl zranění. Policie vyloučila zapojení dalších lidí.

Německý kancléř Olaf Scholz útok odsoudil. Antisemitismus a islamismus podle něj nemají v Německu místo. S tím souhlasí i ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která se postavila proti jakémukoli extremismu. V Německu přitom antisemitských útoků přibývá. Počet se loni dramaticky zvedl, po izraelské odpovědi na teroristický útok Hamásu ze 7. října o 83 procent.

Opatření zpřísňuje také Rakousko

V okolí Dokumentačního centra pro historii nacismu a izraelského generálního konzulátu je stále v pohotovosti mnoho policistů a nad oblastí létal i vrtulník. Policie vyzvala veřejnost, aby se oblasti, která je stále uzavřená, vyhnula.

Rakouská zpravodajská služba DSN navázala kontakt s izraelským velvyslanectvím a zástupci židovské náboženské komunity, oznámila agentura DPA s odkazem na rakouského ministra vnitra Gerharda Karnera.

„Rakouské bezpečnostní úřady jsou v intenzivním kontaktu s německými kolegy,“ sdělil Karner. Žádné podrobnosti ohledně muže, který střílel u izraelského konzulátu v Mnichově, nezveřejnil.

Faeserová: Ochrana židovských a izraelských zařízení má nejvyšší prioritu

Izraelský prezident Herzog po telefonátu se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem hovořil o teroristickém činu. To, že je případ vyšetřován jako pokus o něj, následně potvrdila mnichovská policie i generální státní zastupitelství, které se zabývá nejzávažnější kriminalitou.

Izraelské ministerstvo zahraničí agentuře DPA sdělilo, že žádný ze zaměstnanců jeho zastoupení neutrpěl zranění. Izraelská generální konzulka v Mnichově Talja Ladorová-Frešerová na síti X uvedla, že její úřad byl uzavřený kvůli výročí teroristického útoku na olympiádu z roku 1972.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová řekla, že se v Mnichově jedná o „závažný incident“. „Ochrana židovských a izraelských zařízení má, jak víte, nejvyšší prioritu,“ dodala.

Tragédie z roku 1972

Bavorský ministerský předseda Markus Söder spojil čin s 52. výročím teroristického útoku na izraelské sportovce a členy izraelského olympijského týmu na letních Hrách v Mnichově v roce 1972.

Při něm palestinští teroristé z organizace Černé září vzali jako rukojmí izraelský olympijský tým a při dvacetihodinovém dramatu zastřelili v olympijské vesnici jedenáct izraelských sportovců a za nepřehledné situace na nedalekém mnichovském letišti Fürstenfeldbruck zemřel také jeden německý policista a pět z osmi teroristů. Tehdejší letní olympijské hry pokračovaly i po útocích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 50 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled