Kancléř

Německo čekají v únoru předčasné volby a na post spolkového kancléře si dělá největší naděje Friedrich Merz. Devětašedesátiletý politik je předsedou opoziční konzervativní CDU, která v průzkumech s přehledem vede. Merz je mimo jiné ostrým kritikem vlády kancléře Olafa Scholze.

Rakušané ani dva týdny po volbách nemají jasno o budoucí vládě. Vítězní Svobodní (FPÖ) totiž chtějí post kancléře a hledají koaliční partnery. Další strany ale účast ve vládě pod vedením šéfa FPÖ Herberta Kickla odmítají a ze svých slibů nechtějí ustoupit. První kolo rozhovorů tak posun nepřineslo a prezident vyzývá strany k dalším jednáním. Než se ale Rakousko dočká vlády, může to trvat i dlouhé měsíce.

V centru Mnichova nedaleko izraelského generálního konzulátu policie ve čtvrtek zastřelila muže, který u sebe měl dlouhou střelnou zbraň. Podle německých médií o tom informoval bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann, podle kterého muž mohl plánovat útok na izraelský generální konzulát. Oblast kolem konzulátu a Dokumentačního centra pro historii nacismu, kde se incident odehrál, policisté uzavřeli. Izraelský prezident Jicchak Herzog incident označil za teroristický čin. Jako pokus o něj vyšetřuje střelbu i tamní policie.

Současná organizační struktura Kanceláře prezidenta republiky (KPR) je podle jejího nového vedoucího Milana Vašiny nastavena logicky. Věří, že potvrdí svoji funkčnost. Neplánuje nyní žádné kroky, které by se organizace týkaly, řekl na páteční tiskové konferenci na Pražském hradě. Vašina také požádá neprodleně o bezpečnostní prověrku na stupeň tajné.

Jana Vohralíková, která nastoupila loni v březnu spolu s prezidentem Petrem Pavlem, k 15. únoru skončí jako vedoucí jeho kanceláře. Podle Hradu odchází z osobních důvodů. Jako nástupce si Pavel vybral ředitele středoevropské pobočky Aspen Institutu Milana Vašinu.

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder nemá nárok na kancelář v sídle Spolkového sněmu. Ve čtvrtek o tom rozhodl berlínský správní soud, na který se Schröder loni obrátil poté, co mu kvůli jeho vazbám na Rusko a ruského prezidenta Vladimira Putina rozpočtový výbor parlamentu odebral peníze na kancelář a personál. Schröderovi, který se v Německu stal značně spornou postavou, původně hrozilo i vyloučení z jeho domovské sociální demokracie (SPD). Stranickému postihu se ale nakonec vyhnul.

Někdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera nečeká v jeho domovské sociální demokracii (SPD) žádný postih za jeho vstřícné postoje k Rusku a angažmá v ruských státních koncernech. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru ve čtvrtek v odvolacím řízení došla k závěru, že Schröder žádné stranické regule neporušil, napsala agentura DPA. Orgán v případě porušení předpisů může provinilce ze strany vyloučit.

Budoucí kancléřka prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislava Mynáře informace o organizační struktuře kanceláře, o tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu či průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Schůzka trvala zhruba hodinu.

Budoucí vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Jana Vohralíková v úterý s dosluhujícím protějškem Vratislavem Mynářem a šéfem sněmovní kanceláře Martinem Plíškem řešila seznam hostů na březnovou inauguraci nového prezidenta Petra Pavla či bezpečnostní opatření. Mynář předal Vohralíkové představu o inauguraci, podoba podle něj záleží na nové administrativě. Pavel se sešel v ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti), aby spolu probrali situaci v regionech i otázku digitalizace.

Poprvé od voleb se sešli končící prezident Miloš Zeman a nově zvolený prezident Petr Pavel. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a místopředseda poslanců hnutí ANO Milan Feranec doufají, že převzetí Hradu proběhne standardní cestou. Podle Bartoška je ale bezpečnostní audit, jak o něm mluvil Pavel, na místě. Feranec si myslí, že Pavel má konat, až nastoupí do úřadu. Politici o tom debatovali v Událostech, komentářích.

Německý kancléř Olaf Scholz je na své první návštěvě České republiky. Krátce po poledni jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS). Hlavním tématem setkání politiků byla energetická krize. Český předseda vlády totiž minulý týden hovořil o nutnosti nalézt celoevropské řešení. Oba politici se shodli na tom, že ceny energií v Evropě neodpovídají tržnímu fungování. Scholz během návštěvy také zmínil, že trvání na jednomyslnosti v EU je možné, když nejsou nutná rychlá řešení. Navrhuje proto přijmout kvalifikovanou většinu. Chce také, aby se EU v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii.

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se rozhodl skončit v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Firma oznámila, že jí Schröder sdělil, že nemůže mandát v dozorčí radě dále vykonávat. Oznámení přišlo jen den poté, co rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.

O bilaterálních vztazích, dopadech války na Ukrajině či evropské agendě jednal premiér Petr Fiala (ODS) s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Probrali spolu i vrcholící přípravy českého předsednictví v Radě EU, které je na řadě ve druhé polovině letošního roku. Jedním z hlavních témat debaty byla také energetika. Fiala uvedl, že rakouský kancléř je připraven podpořit rozšíření ropovodu TAL. Rakouský kancléř také prohlásil, že jeho země nehodlá vstupovat do NATO.

Elektronický systém tvorby zákonů bude plně spuštěný až od roku 2024, sněmovna schválila návrh. Na programu měli poslanci ve čtvrtek také vládní návrh na zavedení pravidel, podle nichž by úřady měly ve veřejné dopravě zajistit alespoň část provozu nízkoemisními vozidly. Poslanci rovněž interpelovali premiéra Petra Fialu (ODS).

Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil mluvčí rakouské vlády. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, píše agentura AFP. Nehammer podle mluvčího před cestou informoval kolegy v EU i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým v sobotu jednal v Kyjevě.

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.

Nový německý kancléř Olaf Scholz po předchozích návštěvách Paříže a Bruselu přiletěl do Varšavy, kde jej s vojenskými poctami přivítal premiér Mateusz Morawiecki. „Otvíráme novou kapitolu vzájemných vztahů,“ řekl Morawiecki na společné tiskové konferenci po jednání. Scholz zdůraznil, že Evropa musí dát společně najevo, že nebude akceptovat porušení územní celistvosti Ukrajiny. Krizi, vyvolanou znepokojivými pohyby ruských vojsk u ukrajinských hranic, je podle kancléře záhodno řešit s využitím diplomatických jednání, a to i v rámci „normandské skupiny“, sdružující Francii, Německo, Rusko a Ukrajinu.

Německá sociální demokracie (SPD) na sobotním mimořádném sjezdu takřka jednomyslně schválila koaliční smlouvu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Aby se sociální demokrat Olaf Scholz stal novým německým kancléřem, musí s ní souhlasit i zbylé dvě strany. FDP bude o dohodě hlasovat na nedělním sjezdu, Zelení výsledek vnitrostranické volby oznámí v pondělí.

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Ve funkci nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Devětačtyřicetiletý Nehammer bude nově šéfovat také lidovcům, které dosud vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Rakouský parlament jednohlasně zbavil bývalého kancléře Sebastiana Kurze poslanecké imunity před trestním stíháním kvůli korupci. Sám předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomuto kroku vyzýval, uvedla agentura APA. Kurz minulý měsíc kvůli aféře odstoupil z postu předsedy vlády.

Stav prezidenta Miloše Zemana nadále vyžaduje hospitalizaci. V nemocnici by podle vedoucího lékařského konzilia a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy měl zůstat ještě několik týdnů. Konzilium došlo k závěru, že současné zdraví hlavě státu nedovoluje se plně věnovat pracovním povinnostem, Zima je však přesvědčen, že například jmenovat vládu bude schopen. Člen konzilia Pavel Pafko uvedl, že Zeman trpí chronickým jaterním onemocněním, které nelze zcela vyléčit, lze ho však kompenzovat.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Česko míří k bezprecedentnímu rozhodnutí. Parlament v listopadu možná určí, zda převést pravomoci prezidenta republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v Interview ČT24 uvedl, že kancléř Vratislav Mynář není tím, kdo by prezidenta chránil, a že hrozí reálné nebezpečí, že by jednal za prezidenta. V pořadu Rakušan mluvil i o vyjednávání o budoucí vládě nebo Tomiu Okamurovi.

Rakouské státní zastupitelství vyšetřující případy hospodářské trestné činnosti a korupce (WKStA) požádalo parlament, aby zbavil imunity bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Ten v sobotu z postu předsedy vlády odstoupil v důsledku korupční aféry, nově je šéfem poslaneckého klubu lidové strany (ÖVP) v Národní radě.