Německá sociální demokracie (SPD) v pondělí svým kandidátem na kancléře v nadcházejících předčasných parlamentních volbách jmenovala současného šéfa německé spolkové vlády Olafa Scholze. Informovala o tom spolupředsedkyně strany Saskia Eskenová, podle níž se jednalo o jednomyslné rozhodnutí. V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra ministr obrany Boris Pistorius. Ten ale minulý čtvrtek řekl, že o funkci usilovat nebude.
Německé sociální demokraty povede do předčasných voleb Scholz
O tom, že by se kandidátem na kancléře za sociální demokraty nemusel stát Scholz, se spekulovalo řadu měsíců. Debata nabrala na intenzitě minulý týden, kdy se na stranu ministra obrany Pistoriuse začalo přidávat stále více straníků, včetně několika vlivných. Scholzovi se ale zjevně podařilo spolustraníky přesvědčit, že bude lepším kandidátem. Pistorius nakonec sám ve čtvrtek ve videu prohlásil, že o pozici volebního lídra neusiluje.
Podle řady kritiků je Scholz příliš spojen s koalicí SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), která vládla Německu od prosince 2021 a na počátku listopadu se kvůli sporům o finanční a hospodářskou politiku rozpadla. V závěru svého působení dosahoval kabinet podle průzkumů stále nových rekordů v neoblíbenosti.
Kritici rovněž pochybují, zda je Scholz schopen dovést SPD ve volbách k dobrému výsledku. Kancléř často připomíná, že i před volbami v roce 2021 průzkumy dlouho SPD podceňovaly, nakonec ale strana vyhrála.
Svého kandidáta na kancléře už nominovala nejsilnější opoziční formace – konzervativní unie CDU/CSU. Stal se jím předseda CDU Friedrich Merz. Za Alternativu pro Německo (AfD) bude na kancléřku kandidovat její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Zelení si na sjezdu předminulý víkend kandidátem na kancléře zvolili ministra hospodářství Roberta Habecka.
SPD má nyní v průzkumech veřejného mínění kolem patnácti procent, skončila by tak až na třetím místě. V předčasných volbách, které by se měly konat 23. února, by nyní podle průzkumů vyhrála unie CDU/CSU se ziskem kolem 33 procent hlasů. Na druhém místě by skončila AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Získala by kolem devatenácti procent.