Boris Pistorius

Kvůli zlepšení ochrany východního křídla Severoatlantické aliance vyslalo Německo do Polska několik stíhaček Eurofighter a zhruba 150 vojáků. Podle agentury DPA o tom informovalo německé armádní letectvo. Krok už v polovině října oznámil ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na několik případů narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými stíhačkami a drony.

Německé vládní strany se dohodly na návrhu nové podoby vojenské služby. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. S odvoláním na své zdroje obeznámené s nočním jednáním koaličních stran to napsala agentura DPA.

Ruská vláda vzhledem k nedostatku paliv v některých regionech připustila, že by země mohla začít dovážet benzin. Firmám to ulehčila plošným zrušením cla na import pohonných hmot. Rusko sice zůstává jedním z největších těžařů ropy na světě, vážné výpadky však způsobily neustálé ukrajinské útoky na rafinerie. S problémy se ale potýká i celá ruská ekonomika. Schodek plánovaný na příští rok je rekordně vysoký a vláda zvedá daně a škrtá sociální výdaje na úkor těch vojenských.

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

Letiště v dánském městě Aalborg zavřelo kvůli výskytu dronů v jeho vzdušném prostoru. Úřady zaznamenaly bezpilotní letouny v noci na čtvrtek, zhruba ve čtyři hodiny ráno pak prostor nad letištěm znovu otevřely. Policie v oblasti evidovala „více než jeden dron“, nepodařilo se jí však stroje identifikovat. Drony zaznamenala i jiná letiště v zemi. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem.

Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohl být omyl. Podle agentury Reuters to prohlásil americký prezident Donald Trump. Polsko, ale také například představitelé Německa, Ukrajiny či Evropské unie naopak předpokládají, že Rusko v noci na středu vyslalo bezpilotní stroje nad polské území záměrně. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů do polského vzdušného prostoru nepopřelo, tvrdí ale, že „nešlo o úmysl, natož o útok“.

Ruský vládce Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1. Agentura DPA připomněla, že jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.

Německá vláda ve středu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Praha se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci, včetně vlastní muniční iniciativy. Tu by zase nejraději v Česku úplně zrušil šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. V rozhovoru pro agenturu Reuters navrhl, aby její financování převzalo NATO.

Rusko podniklo další rozsáhlý dronový nálet na ukrajinský Charkov, při němž utrpělo zranění šestnáct lidí včetně čtyř dětí, uvedla na Telegramu ukrajinská generální prokuratura. Cílem byla rovněž Doněcká a Oděská oblast. Ukrajinské letectvo mezitím uvedlo, že Rusové v noci na čtvrtek zaútočili na Ukrajinu 63 drony, z nichž 49 zneškodnila protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 52 ukrajinských bezpilotních letounů.

Poradce ruského vůdce Vladimira Putina Jurij Ušakov podle serveru Kommersant tvrdí, že šéf Kremlu a americký prezident Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se údajně na variantě počítající s výměnou „devět za devět“. Podle mluvčího ruského vládce Dmitrije Peskova bylo jedním z témat hovoru i možné setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.

Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, potvrdil příští kancléř Friedrich Merz. Podle něj Německo dostane silnou a akceschopnou vládu, která bude reformovat a investovat, učiní zemi bezpečnější a hospodářsky silnější. Evropa se bude moci na Německo spolehnout, dodal budoucí kancléř.

Německá Spolková rada schválila dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Ten už v úterý prošel Spolkovým sněmem, shodli se na něm pravděpodobní členové příští vlády (CDU/CSU se sociálními demokraty a také Zelení). Během pátku poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu uvolnili v přepočtu 75 miliard korun na pomoc Ukrajině.

Zástupci německé konzervativní unie CDU/CSU začali podle německého tisku předběžně jednat se sociálními demokraty (SPD) o vzniku nové koaliční vlády. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz v pondělí uvedl, že chce rychle zahájit koaliční jednání a vládu chce představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je vůdce Vladimir Putin. Musí tomu ale předcházet mírový plán dojednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Uvedl to na mnichovské bezpečnostní konferenci. Sdělil také, že Spojené státy podle něj nikdy nepočítaly s Ukrajinou jako členem Severoatlantické aliance, a to ani za bývalé administrativy prezidenta Joea Bidena.

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.

Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě dohodu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Londýn se bude plně angažovat na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, řekl Starmer na společné tiskové konferenci se Zelenským. Podle Starmera rozhovory na toto téma budou pokračovat v následujících měsících. Starmer se na svou první cestu do Kyjeva, kde ve čtvrtek dopoledne zněly sirény a výbuchy, vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do Bílého domu.

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard korun).

Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek na schůzce takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů. Další balíčky slíbily podle něj Norsko či Dánsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku schůzky řekl, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny.

Německá sociální demokracie (SPD) v pondělí svým kandidátem na kancléře v nadcházejících předčasných parlamentních volbách jmenovala současného šéfa německé spolkové vlády Olafa Scholze. Informovala o tom spolupředsedkyně strany Saskia Eskenová, podle níž se jednalo o jednomyslné rozhodnutí. V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra ministr obrany Boris Pistorius. Ten ale minulý čtvrtek řekl, že o funkci usilovat nebude.