Boris Pistorius

Německá spolková vláda se po mnohaměsíčním jednání dohodla na podobě nového státního rozpočtu pro příští rok. Zatímco se kabinet chystá škrtat v mnoha resortech, armáda dostane přidáno – i když ne tolik, kolik by si přála.

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi deseti tisícům dobrovolníků ročně by armáda získala dalších pět tisíc lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Francie a Německo podepsaly memorandum o společném vývoji a výrobě tanku budoucnosti, který má nahradit současné válečné stroje obou zemí. Ministři obrany Sébastien Lecornu a Boris Pistorius to během schůzky v Paříži označili za významný milník, od něhož však k hotovému tanku zbývá podle nich ještě dlouhá cesta, informovaly tiskové agentury.

Německo v rámci české iniciativy na dříve slíbený nákup 180 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy korun). Agentuře Reuters to sdělilo německé ministerstvo obrany. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180 tisíc dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

Česká republika dělá všechno pro to, aby letos splnila cíl NATO a vydala na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), prohlásila v Bruselu česká ministryně obrany Jana Černochová, která se v sídle NATO zúčastnila zasedání aliančních ministrů obrany. Šéf NATO Jens Stoltenberg podle ní apeloval na všechny členské státy, aby ještě do červencového summitu ve Washingtonu případně přehodnotily své rozpočty a tento závazek splnily. Černochová také uvedla, že Česko má vojenské kapacity a nyní hledá spojence, kteří by se zapojili do vyslání polní nemocnice pro obyvatele Pásma Gazy.

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 tisíc kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala Ukrajině více pomoci.

Do ukrajinské metropole v úterý přicestoval německý ministr obrany Boris Pistorius, den poté, co v Kyjevě jednal šéf Pentagonu Lloyd Austin. Návštěvu ráno oznámilo německé ministerstvo obrany. Pistorius následně oznámil novou podporu Ukrajině za 1,3 miliardy eur (asi 32 miliard korun).

Evropské unii se nepodaří splnit plán dodat Ukrajině do března příštího roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. V Bruselu to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na jednání se svými kolegy z ostatních členských zemí EU. O tom, že EU plán nesplní, už dříve informovala agentura Bloomberg a potvrdil to i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Německo v příštím roce zdvojnásobí vojenskou podporu Ukrajině. Namísto dosud plánovaných čtyř miliard eur (98 miliard korun) poskytne zemi napadené Ruskem osm miliard eur (197 miliard korun). Berlínu to výrazně pomůže dát na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a splnit tak cíl NATO.

Ministři obrany členských států NATO ve čtvrtek důrazně odsoudili neobhajitelné útoky Hamásu na Izrael a vyzvali k okamžitému propuštění všech rukojmí. Po skončení dvoudenního jednání v bruselské centrále Severoatlantické aliance to uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. S ministry se prostřednictvím videokonference spojil i jejich izraelský kolega Joav Galant. Ukázal jim videa z hrůzných činů, kterých se ozbrojenci dopustili. Ministři v sále z toho byli zděšeni, uvedla s odkazem na své zdroje agentura Reuters.

Kyjev už dva měsíce žádá po Německu moderní střely Taurus s plochou dráhou letu. Pro ukrajinskou protiofenzivu je klíčové ničit ruskou logistiku a zásobovací cesty hluboko za frontovou linií. Střely Taurus německo-švédské výroby mají dosah až pět set kilometrů. Berlín zatím ukrajinské žádosti odmítal, německé ne ale přestává být jednoznačné.

Německá armáda chce v příštích osmi letech nalákat do svých řad dalších dvacet tisíc vojáků. Zájem o službu v ozbrojených silách ale dlouhodobě klesá. Že se plány Bundeswehru nepodaří splnit, připouští už i spolkový ministr obrany Boris Pistorius, podle něhož je v armádě málo žen a lidí s přistěhovaleckými kořeny. V Německu stárne populace a nedostatek pracovních sil trápí všechna odvětví.

V případě společného nákupu tanků Leopard 2A8 s dalšími zeměmi by Česko chtělo pořídit minimálně 77 těchto strojů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to oznámila po společné schůzce se svým německým protějškem Borisem Pistoriem (SPD). Ten ještě předtím zahájil návštěvu Prahy uctěním československých hrdinů, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan žádost Švédska o vstup do NATO pošle co nejdříve k ratifikaci do parlamentu. Po pondělním jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Erdogan předtím přitom žádal, aby Evropská unie obnovila přístupová jednání s jeho zemí, teprve poté měl podle něj turecký parlament rozhodovat o vstupu Švédska do NATO.

Německo s Francií se dohodly na dalším postupu vývoje společného tanku budoucnosti, obě země s pomocí expertů a vojáků sestaví soubor požadavků. Po jednání v Berlíně to prohlásili ministři obrany Německa a Francie Boris Pistorius a Sébastien Lecornu, kteří o projektu budou jednat opět v září. Prozatím není jasné, kdo bude dodavatelem kanonu, což je klíčová část tanku. Podle Pistoriuse je možné, že nakonec vzniknou dva zbraňové systémy.

Německo chce do Litvy natrvalo poslat asi čtyři tisíce vojáků, aby posílilo východní křídlo NATO. V pondělí to při návštěvě Vilniusu oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. „Předpokladem (pro nasazení) je, že je k dispozici potřebná infrastruktura – kasárna, cvičiště a sklady,“ řekl novinářům na návštěvě Litvy.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se shodli na potřebě zvýšit zásoby munice a také na další vojenské pomoci Kyjevu. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga Aliance poprvé od konce studené války plánuje kolektivní obranu. Dvě procenta HDP, která nyní mají státy NATO dávat na obranu, by měla být prahem, ne stropem, míní Stoltenberg. Oznámil také vytvoření nové ukrajinsko-alianční rady.

Moskva se chlubí zničením západní techniky, kterou při protiofenzivě využívají Ukrajinci. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ale ztráty obránců zveličuje. Kyjev v blízké době obdrží od Spojených států, Velké Británie a dalších spojenců novou várku vojenské pomoci v hodnotě necelých deseti miliard korun, oznámily v úterý partnerské státy. Podle Ukrajiny bez západní techniky protiúder nemá šanci uspět.

Německá armáda není schopna do roku 2030 kompletně doplnit vojenské vybavení, které jí nyní schází. V rozhovoru s deníkem Welt am Sonntag to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius. Německo dodalo část svého vybavení Ukrajině, aby mohla vzdorovat ruské agresi, a další techniku už postrádat nemůže, dodal Pistorius. K jeho prioritám patří obrana východního křídla Severoatlantické aliance, dodal ministr.

Výcvik ukrajinských vojáků pro používání obranných systémů Patriot a jejich dodávky společně s kontingentem tanků Abrams na Ukrajinu by měly proběhnout rychleji, než se původně předpokládalo. Zatímco protivzdušná obrana by mohla být připravena k nasazení v příštích týdnech, americké tanky by měla ukrajinská strana obdržet už na podzim, a ne až v příštím roce.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Německá armáda nutně potřebuje reformu. Už před rokem to oznámil kancléř Olaf Scholz. Jeho vláda pro bundeswehr po ruské invazi na Ukrajinu vyčlenila sto miliard eur, jenže dosud neutratila ani cent. Teď se to má podle nedávno nastoupivšího ministra obrany Borise Pistoriuse změnit.