Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
Pistorius českou muniční iniciativu považuje za důležitý nástroj pro podporu Ukrajiny, která se pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Poděkoval Česku, že v ní pokračuje. Plán v iniciativě pokračovat potvrdil i Zůna.
Muniční iniciativu Česko spustilo v roce 2024. Měla pomoci Ukrajině čelit palebné přesile ruské armády. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, která nastoupila k moci loni v prosinci, původně uvažovala o úplném zrušení iniciativy.
Nakonec kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) souhlasil s pokračováním iniciativy tak, že Česko na nákupy munice nebude finančně přispívat, ale bude pokračovat se zajištěním administrativy projektu. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva obrany jsou pro letošek uzavřené smlouvy pro dodávky zhruba jednoho milionu kusů munice.
Prezident Petr Pavel na konci května deníku Financial Times řekl, že počet zemí, které do české muniční iniciativy přispívají, se z loňských osmnácti snížil na devět. Iniciativa podle něj ovšem stále funguje a prezident věří, že se jí podaří dosáhnout stejných čísel jako vloni.
V únoru poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček řekl, že iniciativa loni pokryla dodávky 1,96 milionu kusů velkorážní munice na Ukrajinu. „Tato iniciativa dodává Ukrajincům až padesát procent veškeré munice velkého kalibru, takže v tomto smyslu ji nelze snadno nahradit ničím jiným,“ dodal Pavel.
„Pro Ukrajinu je to velice důležitý projekt. Extrémně důležitý byl v době svého vzniku, kdy velkorážová dělostřelecká munice byla velice nedostatkovým zbožím a Evropa navzdory svým závazkům a slibům nebyla schopná zvýšit výrobu a produkci a zásobovat Ukrajinu,“ sdělil obranný analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáš Kučera, podle něhož muniční iniciativa v prvním roce své existence sehrála klíčovou úlohu. „Je důležitá i nadále, ale urgentnost je o něco nižší než na počátku. Nicméně pořád je to důležitý zdroj dělostřelecké munice,“ poznamenal.
Zůna v úterý při návštěvě Berlína vyzdvihl roli Německa, které podle něho na sebe vzalo velkou odpovědnost za bezpečnost a obranu Evropy. „Německo hraje důležitou roli coby dodavatel vojenské techniky a munice, a tím společně s naším obranným průmyslem výrazně přispívá k bezpečnosti Evropy,“ podotkl. Oznámil rovněž, že Německo bude speciálním partnerským státem letošních Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil Armády ČR.
Česko je podle Zůny dál připraveno přispívat k obraně východního křídla NATO
Zůna také dodal, že Česko se chce dál podílet na posilování východního křídla NATO. Plánované snížení počtu českých vojáků na misích například v Pobaltí, o kterém píše web iRozhlas.cz, na tomto závazku podle něj nic nemění. Server v úterý uvedl, že Česko nehodlá zachovat stávající úroveň obrany východního křídla NATO a pro další dva roky plánuje snížit o pětinu maximální počet vojáků, které by dalo k dispozici. Ministerstvo podle serveru hodlá navýšit počet vojáků pro potřeby celé Aliance a posílit Bojové uskupení Evropské unie. Web odkazuje na neveřejný materiál ministerstva obrany.
„Pro nás je to stále absolutní priorita. To znamená – budeme mít naše jednotky rozmístěné v Litvě, Lotyšsku, Polsku i na Slovensku. Jedná se spíše o to, že jsme vždy měli vyšší mandát, abychom tam v případě potřeby na základě součinnosti s našimi aliančními partnery mohli přidávat jednotky podle typu, a tím pádem i struktury a počtů, které by byly potřeba,“ reagoval Zůna po jednání s německým ministrem.
Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč na konci května na výboru pro obranu uvedl, že mezi část jeho priorit ve vztahu k NATO bude patřit zajišťování přesunu vojsk na východní hranici a plnění aliančních závazků. „Naše poloha nás předurčuje k zajišťování přesunů vojsk a techniky na východní hranici Aliance. Mým cílem je systematicky rozvíjet kapacity pro příjem, ubytování, zásobování, opravy i ochranu spojeneckých sil tak, aby Česká republika byla schopna tyto úkoly plnit rychle, efektivně a v souladu s aliančními plány a požadavky,“ řekl tehdy Hlaváč.
Redakce webu iRozhlas uvádí, že k minulému měsíci působilo na Slovensku 172, v Polsku 110, v Litvě 92 a v Lotyšsku 53 příslušníků české armády. Nyní jich tam slouží celkem zhruba sedm set, uvedl pro web mluvčí ministerstva Petr Pešek. Podle serveru iRozhlas z návrhu resortu obrany vyplývá, že maximální počet příslušníků české armády, kteří mohou být nasazeni na východní hranici NATO, by se měl snížit o čtyři sta vojáků na šestnáct set z původních dvou tisíc lidí.
Východní křídlo NATO tvoří státy ležící na východním okraji Aliance, zejména pobaltské země, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. NATO začalo svou přítomnost v regionu výrazně posilovat po ruské anexi Krymu v roce 2014 a dále po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Součástí tohoto úsilí jsou mnohonárodní bojová uskupení rozmístěná v zemích východního křídla a pravidelné rotace spojeneckých jednotek.
Pistole pro bundeswehr
Pistorius v úterý hovořil rovněž o pistolích pro bundeswehr. Společnost Česká zbrojovka už vloni v prosinci oznámila, že dodá nové služební zbraně německé armádě. Cenu ani rozsah zakázky tehdy ovšem nezveřejnila.
Uvedla, že bude při plnění smlouvy a zajištění komplexní podpory pro bundeswehr úzce spolupracovat se svým autorizovaným partnerem v Německu – společností POL-TEC GmbH & Co sídlící v bavorském Fürthu. Pistole pro německou armádu označená jako P13 vychází z modelu CZ P-10 C OR (Optics-Ready).
Německý kancléř Friedrich Merz chce kvůli hrozbě z Ruska a slábnoucímu spojenectví s USA vybudovat v příštích letech nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu.
