Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.
Význam uskupení, které chrání východní hranice NATO, podle náměstka ministryně obrany Daniela Blažkovce ani po dvou letech neklesá. „Narůstá potřeba nejen dávat našim nepřátelům najevo naši jednotu, ale v praxi také posilovat naše schopnosti a budovat odolný systém odstrašení i případné společné obrany,“ řekl vojákům. Jejich působení na Slovensku bylo podle něj úspěšné a Češi opět prokázali, že jsou spolehlivým partnerem.
Medaile Za službu v zahraničí na Vítkově obdrželi příslušníci 4. úkolového uskupení české armády, kteří na misi NATO na Slovensku působili mezi lednem a červnem letošního roku. Jádro uskupení tvořili vojáci 71. mechanizovaného praporu z Hranic na Moravě. Mezi oceněnými byli i příslušníci aktivní zálohy, kterých na Slovensku v první polovině letošního roku působilo dvaadvacet.
Česko slovenské misi velelo dva roky
Vytvoření Mnohonárodního bojového uskupení Slovensko je součástí snahy posílit východní křídlo Severoatlantické aliance kvůli nevyprovokované agresi Ruska vůči Ukrajině. NATO proto zkraje roku 2022 rozhodlo o zajištění alianční přítomnosti na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.
Česko bylo na jaře 2022 pověřeno vedením mnohonárodního uskupení, letos na začátku července ho předalo Španělsku. Od začátku mise v roce 2022 se podle ministerstva obrany na Slovensku vystřídaly více než dva tisíce českých vojáků, součástí bylo také asi devadesát vojáků aktivní zálohy.
Být v pozici vedoucího národa byla pro českou armádu velká zkušenost, řekl po skončení nástupu Petr Blecha, který uskupení v první polovině roku velel. Předání vedoucí úlohy Španělům bylo podle něj velice korektní a velmi dobře nastavené. Španělská armáda by měla misi vést další dva roky. „Pak jsou karty otevřené,“ poznamenal Blecha. Slovensko podle něj několikrát vyjádřilo přání, aby se Češi na Slovensko vrátili ve větších počtech.
Na Slovensku čeští vojáci působí i nadále, v mnohonárodním uskupení jsou druzí nejpočetnější. V Centru výcviku Lešť zůstává asi dvě stě příslušníků armády a další drží pohotovost v případě potřeby posílení uskupení. Jádro české jednotky tvoří členové 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic. Vojáci z různých praporů se střídají po půl roce, nyní je na místě pátá rotace. Na misi působí také vojáci ze Slovenska, Německa, Slovinska nebo Spojených států.
Cílem mise je svojí přítomností demonstrovat odhodlání spojenců bránit státy na východním křídle Severoatlantické aliance, odstrašit možného agresora a v případě napadení bránit území Slovenska.
Čeští vojáci působí hlavně na východním křídle NATO
Po stažení z Afghánistánu i Mali teď zůstává těžiště zahraničních operací české armády v Evropě, právě na východním křídle Severoatlantické aliance. Nejvíce českých vojáků je v Pobaltí a Polsku v rámci Alianční předsunuté přítomnosti eFP (Enhanced Forward Presence), která vznikla v důsledku Varšavského summitu v červenci 2016.
Spočívá ve vytvoření čtyř bojových uskupení v síle posíleného praporu umístěných ve čtyřech zemích na východním křídle Aliance – v Polsku pod vedením USA, v Litvě pod vedením Německa, v Lotyšsku pod vedením Kanady a v Estonsku pod vedením Velké Británie. Působení armád členských států vyplývá z národního závazku vyplývajícího z principu kolektivní obrany NATO.
Od roku 2018 v rámci Alianční Rozšířené předsunuté přítomnosti v Litvě působí příslušníci 132. dělostřeleckého oddílu z 13. dělostřeleckého pluku, posádky Jince, kteří jsou doplněni o další specialisty AČR.
V rámci stejné mise působí čeští vojáci i v Lotyšsku. Od začátku ledna v zemi cvičí v rámci operace Force Protection neboli ochrany sil asi šedesát vojáků z 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic a ze specialistů z 53. pluku průzkumu a elektronického boje, respektive 532. praporu elektronického boje z Opavy.
Teprve od počátku roku pak cvičí v Polsku spolu s tamními kolegy také česká vrtulníková jednotka Heli Unit. Stejně jako mise na Slovensku nebo v Pobaltí má podporovat východní křídlo NATO v rámci předsunuté alianční přítomnosti a podílí se na odstrašení a kolektivní obraně Aliance. Uskupení čítá asi stovku vojáků, kteří používají modernizované víceúčelové vrtulníky Mi-171Š, přičemž jádro jednotky tvoří příslušníci 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou.
V Polsku, ale také v Česku a jiných členských státech vojáci v rámci asistenční mise Evropské unie na podporu Ukrajiny školí své ukrajinské kolegy, aby mohli bránit územní celistvost a svrchovanost svého státu proti ruské agresi.
Pozorovatelské a mírové mise na Balkáně i na Sinaji
České jednotky jsou součástí také mírových misí, jejichž cílem je přispět ke stabilizaci situace v zemích zasažených konfliktem. Mírové operace NATO v Kosovu se čeští vojáci účastní už od roku 1999, kdy byla zahájena operace Joint Guardian (od roku 2005 Joint Enterprise) mnohonárodních sil KFOR za účelem dosažení míru a stability v oblasti, která byla postižena válkou a pro podporu mise OSN v oblasti. Mise trvá pod názvem KFOR II dodnes.
Původní mise se do června 2002 zúčastnilo celkem 980 českých vojáků. V únoru 2002 převzalo prostor odpovědnosti téměř čtyři sta českých a sto slovenských profesionálů 1. česko-slovenského mechanizovaného praporu, rotace tohoto smíšeného praporu ale skončila v roce 2005. V současné době působí v rámci velitelství KFOR v kosovské Prištině sedm českých vojáků.
Čeští vojáci na Balkánském poloostrově působí také v Bosně a Hercegovině v rámci operace ALTHEA. Mají tam pomoct ozbrojeným silám Bosny a Hercegoviny s budováním schopností, výcvikem jednotek a podporovat udržování bezpečného a stabilního prostředí v zemi.
Od roku 2009 se čeští vojáci také účastní operace Multinational Force and Observers (MFO), která dohlíží na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. Jejím úkolem je řídit provoz checkpointů, kontrolovat aktivity podél hranic v oblasti Sinajského poloostrova a zajišťovat volnou plavbu přes Tiranskou úžinu. Jednotky českého leteckého kontingentu s letounem CASA C-295M začaly v operaci působit od listopadu 2013. Patnáctičlenná jednotka zabezpečuje letecký průzkum a přepravu osob a materiálu mezi základnami. Do operace jsou zapojeni rovněž tři důstojníci na velitelství sil MFO.
České jednotky dále působí také na misi v Iráku a Kuvajtu, pomáhají zajistit bezpečnost na Golanských výšinách, území, které si nárokuje jak Izrael, tak Sýrie a udržet mírové soužití mezi oběma zeměmi. V rámci operace EUNAVFOR MED pomáhají také zvládat nelegální migraci z afrického kontinentu do Evropy. Cílem vojenské operace pod záštitou EU je rozbití operačního modelu převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří, podílí se ale také na uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi.
Nejvíce českých vojáků bylo v Jugoslávii nebo Afghánistánu
Historie novodobé účasti českých a československých vojáků v zahraničních misích se začala psát v listopadu 1990 účastí protichemické jednotky v operaci Pouštní bouře na osvobození Kuvajtu. Česko poté vysílalo své vojáky do zahraničních misí v rámci operací NATO, OSN, EU nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Nejpočetnější zastoupení měla česká armáda v zemích bývalé Jugoslávie, v Iráku a v Afghánistánu. Celkem se v zemích bývalé Jugoslávie vystřídalo zhruba osmnáct tisíc českých a československých vojáků, v Afghánistánu 11 500 vojáků a v Iráku přes dva tisíce příslušníků české armády. Od roku 1990 zahynulo během působení v zahraničních misích třicet českých vojáků, z toho čtrnáct v Afghánistánu.
