Bezpečnost pobaltské země pomáhají v rámci stálé mise Severoatlantické aliance zajišťovat spojenci včetně Česka. Vojáci české armády tentokrát poprvé nacvičovali střelbu na plovoucí cíle v moři, což vnímají jako pozitivní zkušenost. Ještě větším přínosem ale podle nich bude modernější dělostřelecká technika, kterou by měli dostat během dvou let. Na její používání už se zaškolují. Působení české armády si Litva váží.
Vojáci ze zemí Severoatlantické aliance v Litvě společně nacvičovali obranu baltského pobřeží. Sto padesát českých dělostřelců poprvé v historii zaměřovalo plovoucí cíle na otevřeném moři.
Unikátním cvičením prošly posádky všech šesti českých strojů, které v zemi slouží v rámci mise NATO. Z houfnic rozmístěných v lesích jen pár set metrů od pobřeží Baltu zaměřují plovoucí terč v podobě opevněného nafukovacího balonu, který simuluje například loď.
Je to poprvé v historii, kdy vojáci samostatné české armády pálili na námořní cíle. „Bereme to jako velký přínos, jak my, i když nepozorujeme ten cíl, tak průzkumníci, kteří prvně navádějí střelbu do moře,“ podotkl rotmistr a zástupce velitele palebné čety 13. dělostřeleckého pluku české armády s iniciály O. B.
České houfnice brzy nahradí francouzské caesary
K dispozici mají zhruba čtyřicet let starou techniku – houfnice Dana. „Přestože máme kratší dostřel, asi jen dvacet kilometrů, tak dokážeme konkurovat naší přesností,“ vyzdvihuje J. R., velitel palebné baterie 13. dělostřeleckého pluku.
Houfnice Dana československé výroby produkované v 80. letech jsou na své první zahraniční misi a zřejmě i poslední, už brzy je totiž nahradí francouzská děla Caesar.
Na západní děla se už vojáci zaškolují, měli by je získat v příštích dvou letech. „Bude to velká změna, zejména v časech a dostřelech. Dosáhneme dvojnásobného dostřelu oproti tomu, který máme teď, a zvýší se i účinek v cíli,“ popisuje přínosy modernější techniky velitel palebné baterie.
Různé útvary české armády v Litvě rotují každých šest měsíců už od roku 2017. Slouží třeba vedle Norů, Nizozemců nebo Belgičanů pod německým velením v rámci takzvané mise předsunuté přítomnosti.
„Litevci vnímají, že Česká republika přijala beze zbytku svou odpovědnost za ochranu severovýchodního křídla NATO, a proto si nás tady váží,“ řekl český velvyslanec v Litvě a bývalý náčelník generálního štábu armády Aleš Opata.
Napětí po ruském vpádu na Ukrajinu se zvýšilo. Na žádost Vilniusu Američané prodloužili svou misi v zemi na neurčito, základna v Rukle, kde slouží i Češi, se ztrojnásobí, do tří let tam přibude kolem tří tisíc německých vojáků.
