Mírové jednotky a jejich roli je nutné přesně definovat, shodli se Blažek a Válková

61 minut
Otázky Václava Moravce: Helena Válková, Pavel Blažek a Jakub Michálek (část první)
Zdroj: ČT24

Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.

O možném vyslání českých vojáků na Ukrajinu v rámci mírových sil hovořil v sobotním rozhovoru pro web Jevropejska pravda prezident Petr Pavel. „Různí politici mohou mít různé názory, ale pokud tu bude silná skupina evropských národů, která bude chtít Ukrajině poskytovat bezpečnostní garance, jsem pevně přesvědčen, že Česká republika by měla být mezi nimi,“ řekl prezident. Dodal, že to může znít jako klišé, ale že si myslí, že to Česko dělá do značné míry také pro sebe.

Ke slovům hlavy státu se během neděle vyjádřila řada politiků. „(Mírové sbory) musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení,“ napsal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předseda ANO Andrej Babiš naopak namítá, že na to Česko nemá dostatek vojáků, pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly.

„Dokud nebude dojednáno příměří, jsou podobné otázky předčasné. My se teď soustředíme na podporu ukrajinské armády, aby se mohla bránit. To je nyní nejdůležitější,“ řekl televizi Nova premiér Petr Fiala (ODS).

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že čeští vojáci se už podíleli na řadě mírových misí a pokud by byli vysláni na Ukrajinu, muselo by to být v rámci mírových sil, případně výcviku. „V žádném případě ne na bojové linii a až poté, co by byl uzavřený mír,“ řekl. Europoslanec Filip Turek (za Motoristy sobě a Přísahu) si myslí, že je předčasné o mírových misích mluvit. Podle něj to v současnosti „není na stole“. „Máme problém uzavřít dočasné příměří, natož mírové dohody,“ řekl v Partii.

Slovních proklamací už bylo dost, míní Blažek

„Nemůžeme pořád jen verbálně něco podporovat a k tomu vlastně téměř nic nedělat. To znamená, že pokud je politika této vlády jednoznačně na straně Ukrajiny proti ruské agresi a vznikne nějaká možnost, jak se konkrétně zapojit do mírového řešení, tak si myslím, že by se to logicky udělat mělo, protože slovních proklamací už bylo dost,“ reagoval na Pavlova slova v Otázkách Václava Moravce Blažek, který ale nechtěl říci pevné stanovisko, protože debata se podle něj musí nejprve vést na odborné úrovni mezi prezidentem, předsedou vlády Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS).

27 minut
Otázky Václava Moravce: Helena Válková, Pavel Blažek, Jakub Michálek (2. část)
Zdroj: ČT24

„My jsme to diskutovali s naším vedením i předsedou Zdeňkem Hřibem a máme plnou shodu, že se musíme primárně postarat o bezpečnost České republiky, což v současném uspořádání znamená, abychom se jako Evropa postarali o bezpečnost našeho kontinentu. A z toho podle mě vyplývá, že pokud se většina států v Evropě shodne na tom, že bude nějakým způsobem posilovat svoji obrannou přítomnost třeba na západní Ukrajině, tak Česká republika by se toho měla účastnit,“ míní Michálek, podle kterého by jednotky mohly bránit třeba energetickou infrastrukturu.

Podle Válkové vede k něčemu takovému dlouhá cesta. „Musíme udělat důkladnou analýzu toho, kolik máme vojáků. Jestli máme možnost toto přání naplnit a jestli jsou k dispozici vojáci, které bychom mohli do těch mírových sil poslat,“ prohlásila s tím, že se obává, že Česko nemá dostatek vojáků a rezerv, aby se na podobné misi mohlo podílet.

Válková rovněž zdůraznila, že je zapotřebí definovat, co to vlastně mírové síly jsou a jaká je jejich role. Definice je nutná i podle Blažka, který připomněl Srebrenický masakr z roku 1995, kdy vojska Republiky srbské během války v Bosně a Hercegovině vraždila civilisty. „Tam byly mírové jednotky a nezabránily masovému vraždění,“ připomněl Blažek. „Buď je to mírová jednotka, nebo je to bojová jednotka. Nic mezi není možné,“ dodal.

Konfiskace zmrazeného ruského majetku

Hosté Otázek Václava Moravce se v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině zaobírali také možnostmi ohledně možné konfiskace zmrazeného ruského majetku. Podle dat Evropské rady je v zemích Evropské unie zmrazeno přibližně 210 miliard eur. Státy se zabývají myšlenkou, jakým způsobem by bylo možné majetek zabavit.

„Právně záleží na vůli a pak vám právo upraví cokoliv,“ míní Michálek, podle kterého jde o stupňování tlaku. „Stejně jako Rusko pokračuje v zabírání dalších a dalších území, tak my, jako Evropa a Česká republika, bychom měli stupňovat tlak,“ upřesnil s tím, že pokud bude vůle, lze najít způsob, jak majetky zabavit.

„Jedna věc je pojem zmrazení. To se děje tehdy, pokud nějaká osoba podporuje třeba agresora a má u nás majetek. Dělá se to proto, aby majetek nemohla používat ve prospěch agresora. Zmrazení znamená, že se té osobě vezme dispozice a jde-li třeba o nemovitost, tak nedostává nájem. Nepřechází vlastnické právo,“ vysvětlil Blažek, podle něhož zatím v Evropě neexistuje konsensus, jak majetek vyvlastnit.

Existuje ale podle něho shoda, že něco takového bude možné jedině v trestním řízení. „To znamená, že musí být prokázán nějaký trestný čin, typicky třeba obcházení sankcí, a teprve poté je možné konfiskovat,“ dodal. Válková souhlasila s Michálkem i Blažkem. Je podle ní nutné řídit se právem a případně přijmout právní nástroje. Zároveň míní, že musí být prokázána příčinná souvislost mezi činem a jednáním.

Neoprávněná činnost pro cizí moc

Hosté pořadu debatovali rovněž o novém trestném činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Za tu hrozí v základní sazbě až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Trestný čin se vztahuje na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.

Nový trestný čin byl schválen spolu s novelou zákona o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí a na jeho zrušení podalo podnět k Ústavnímu soudu 24 senátorů.

Odpůrci si stěžují, že šlo o přílepek, s čímž nesouhlasí Blažek, podle kterého byl legislativní proces v pořádku. Válková a další poslanci naopak chtějí nový trestný čin pozměňovacím návrhem vypustit. Podle Válkové jsou totiž některé body „vágně definovány“. „Vágnost a neurčitost popisu skutkové podstaty, to je ten problém,“ sdělila s tím, že konkrétně vymezen musí být třeba termín „cizí moc“.

Podle Blažka ale koalice pozměňovací návrh nepodpoří. Proti se podle Michálka postaví také Piráti. „My v žádném případě nepodpoříme, aby se vypustily postihy pro nepřátelské agenty,“ zdůraznil.

Problematika korupce

V pořadu se diskutovalo také o korupci a o tom, proč se jí daří ve zdravotnictví. V roce 2018 zasahovala policie ve Fakultní nemocnici Bulovka kvůli veřejným zakázkám. Úplatkovou aféru řešili policisté také v liberecké nemocnici. V letošním roce se pak objevila kauza kolem Fakultní nemocnice v Motole, kvůli níž policie stíhá pět osob kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz.

Podle Michálka se ale korupce netýká pouze zdravotnictví. „Zodpovědnost za protikorupční politiku má ministerstvo spravedlnosti, které ji koordinuje napříč státem. Takže pan ministr Blažek,“ sdělil s tím, že současná vláda má podle něho pasivní přístup k řešení korupce. „Od doby, kdy jsme ve vládě skončili, tak se to celé zamrazilo,“ reagoval Michálek na slova moderátora pořadu Václava Moravce, že Piráti několik let součástí vládní koalice sami byli.

„Představa světa, že jakmile Piráti nejsou ve vládě, tak se tady zvýší index korupce, je směšná,“ oponoval Blažek, podle kterého kauza kolem nemocnice v Motole ukazuje, že není dobře, když je někdo dlouho ve funkci. „Ve státě existuje strašně moc ředitelů, manažerů a podobně, kteří jsou ve funkcích hrozně dlouho, což znamená, že se může zakonzervovat nějaký systém, na který se nepřijde,“ doplnil.

Válková míní, že jedním z aktérů, který v celé věci selhal, může být také Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), protože bývalý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, který patří mezi obviněné, dostal od NBÚ prověrku. Poslankyně plánuje o svých závěrech referovat v rámci klubu hnutí ANO.

Blažek patrně jmenuje Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze

Ministr spravedlnosti v pořadu hovořil také o plánované pondělní schůzce se Zdeňkem Štěpánkem. Toho výběrová komise doporučila do pozice vrchního státního zástupce v Praze. Končící nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se stanoviskem souhlasil. Štěpánek by měl nahradit Lenku Bradáčovou, jež se stane nejvyšší státní zástupkyní. Nyní je jejím náměstkem.

„V tuto chvilku neznám žádný důvod, abych to jmenování neprovedl,“ řekl v neděli Blažek, který se v pondělí se Štěpánkem setká. Probrat s ním chce jeho představu činnosti ve funkci. Bradáčová končí jako vrchní pražská státní zástupkyně k 31. březnu a Blažek chce postupovat tak, aby byl Štěpánek jmenován k 1. dubnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci schválili reformu sociálních dávek

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.
09:01Aktualizovánopřed 28 mminutami

Krizový štáb doporučil na Přerovsku stav nebezpečí, Okleštěk je zdrženlivý

Krizový štáb ministerstva životního prostředí doporučil Olomouckému kraji vyhlásit pro lokalitu postiženou havárií vlaku převážejícího přes tisíc tun toxického benzenu stav nebezpečí, který má sanaci urychlit. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) se ale stav nebezpečí vyhlásit nechystá. Z pohledu legislativy jde podle něho havárie za státem. Likvidace škod na místě vyjde podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na stovky milionů korun.
09:44Aktualizovánopřed 34 mminutami

Případů žloutenky typu A meziročně přibylo. Na vině jsou lokální ohniska

Od začátku letošního roku se nakazilo žloutenkou typu A už 307 lidí. V předchozím roce jich za první tři měsíce bylo pouze 24, o rok dříve to byli od ledna do konce března pouze čtyři lidé. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a krajských hygienických stanic (KHS). Za nárůstem podle nich stojí lokální ohniska nákazy. Ta největší evidují hygienici ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Podle SZÚ je za vzestupem i snížená odolnost v populaci.
před 1 hhodinou

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) při příchodu na jednání vlády, která se má věcí zabývat. Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. Nové ohnisko přibylo na pomezí Slovenska, Maďarska a Rakouska, ochranné pásmo zasahuje i do Rakouska.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ÚS: Podmínkou otčímovi za znásilňování porušil soud práva oběti

Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. ÚS při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. V takové rozhodnutí doufal i advokát oběti Marcel Jurčaga.
09:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V pasti dezinformací končí i mladší a vzdělaní, říká reportérka

Dokument Reportáž psaná na benzince zkoumá, kde je hranice mezi názorem a faktem a koho lidé vlastně poslouchají, když odmítají autority. Snímek vychází z reportáží o lidech podléhajících dezinformacím, jejichž autorkou je reportérka Respektu Ivana Svobodová. V Událostech, komentářích upozornila, že v pasti dezinformací mohou skončit i lidé mladí a vzdělaní.
před 3 hhodinami

Úřad pro ochranu osobních údajů souhlasí s digitálním registrem informací o vzdělávání

Elektronicky doložit potvrzení o studiu nebo diplom při nástupu do práce má umožnit digitální registr informací o vzdělávání. Jeho první návrh předložil resort školství na podzim. Sešly se ale desítky připomínek – hlavně kvůli osobním údajům. Úřad na jejich ochranu teď po sérii jednání a přislíbených změnách souhlasí. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) už ale tato vláda záměr nejspíš neprosadí.
před 6 hhodinami

Z MHD mizí papírové jízdenky

Papírové jízdenky pomalu mizí z hromadné dopravy v českých městech. Lidé na řadě míst už víc využívají ty virtuální, zakoupené platební kartou nebo digitálně přes mobilní telefon. Jednodušší je to nejen pro cestující, ale i pro samotné dopravní podniky. Trendu jdou proto naproti.
před 6 hhodinami
Načítání...