Před a po: satelitní snímky ukazují poškození íránských zařízení na obohacení uranu

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.

Společnost Maxar zveřejnila snímky ze svých satelitů, které detailně snímaly místa v Íránu, na která zaútočil minulý týden Izrael. Všechny fotografie prokazují, jaké škody utrpěla dvě klíčová íránská jaderná zařízení a několik dalších vojenských cílů.

Přesný zásah v Natanzu

Snímky ukazují zatím nejjasnější obraz toho, co se stalo v klíčových íránských jaderných zařízeních v Natanzu a Isfahánu. Podle analýzy Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost je v Natanzu dobře vidět poškození závodu na obohacování paliva a elektrické rozvodny.

Tyto snímky v lepší kvalitě potvrzují domněnky ze starších analýz radarových snímků, které poškození ukázaly jako první. V pátek šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi sdělil Radě bezpečnosti OSN, že „nadzemní část závodu na obohacování pilotního paliva, kde Írán vyráběl uran obohacený až na 60 procent, byla zničena“. Snímky dokládají rozsah poškození a přesnost izraelské palby. Obohacený uran je klíčovou součástí atomové zbraně.

Ověřené záběry pořízené krátce po úderech ukazují, že z areálu po zásazích stoupalo rovnou několik oblaků kouře. Podle BBC Verify toto poškození odpovídá použití průbojných bomb typu GBU-31(V)3 nebo GBU-28. Stejnou munici využil židovský stát už v minulosti k útokům na jiné podzemní objekty v Gaze i Libanonu.

Tyto snímky ale nemohou prokázat, že by došlo i k poškození podzemních hal, kde se nacházejí hlavní části zařízení na obohacování paliva.

Zasažené budovy v Isfahánu

V sobotu MAAE potvrdila, že také zařízení v Isfahánu bylo zasaženo izraelským bombardováním. To mělo poškodit čtyři „kriticky důležité budovy“, a to včetně zařízení na obohacování uranu a také závodu na výrobu palivových desek.

Analýza nejnovějších snímků z Maxaru, kterou provedla BBC Verify, zjistila viditelné poškození nejméně dvou staveb v Isfahánu a navíc rozsáhlé spáleniště poblíž okrajové části areálu. Ani v Natanzu, ani v Isfahánu MAAE nenaměřila žádné zvýšení radiace.

Další dvě jaderná zařízení, těžkovodní reaktor v Araku a zařízení na obohacování uranu ve Fordo, podle dalších snímků z Maxaru neutrpěla viditelné škody.

Satelit zaznamenal i poškozené zařízení u města Šíráz. Podle agentury Maxar by se mělo jednat o zařízení společnosti Shiraz Electonics Production, která dodává zbrojní zařízení.

Vojenská zařízení

Izrael podnikl také několik útoků na íránská vojenská zařízení. Jedno z nich se nachází v Píránšahru, nedaleko iráckých hranic. Na snímcích z výšky je vidět malá vojenská budova, která byla údery z velké části srovnána se zemí. Dřívější snímek od společnosti Maxar Technologies byl pořízen minulý měsíc a vozidla jsou na něm vidět kvůli měřítku.

Izrael zaútočil i na řadu dalších zařízení, která jsou spojená s íránským vojenským a zejména jaderným výzkumem. Agentury v jejich případě nenabídly srovnávací fotografie, ale pouze snímky, na nichž je vidět stav poškození po útocích:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.