Před a po: satelitní snímky ukazují poškození íránských zařízení na obohacení uranu

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.

Společnost Maxar zveřejnila snímky ze svých satelitů, které detailně snímaly místa v Íránu, na která zaútočil minulý týden Izrael. Všechny fotografie prokazují, jaké škody utrpěla dvě klíčová íránská jaderná zařízení a několik dalších vojenských cílů.

Přesný zásah v Natanzu

Snímky ukazují zatím nejjasnější obraz toho, co se stalo v klíčových íránských jaderných zařízeních v Natanzu a Isfahánu. Podle analýzy Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost je v Natanzu dobře vidět poškození závodu na obohacování paliva a elektrické rozvodny.

Tyto snímky v lepší kvalitě potvrzují domněnky ze starších analýz radarových snímků, které poškození ukázaly jako první. V pátek šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi sdělil Radě bezpečnosti OSN, že „nadzemní část závodu na obohacování pilotního paliva, kde Írán vyráběl uran obohacený až na 60 procent, byla zničena“. Snímky dokládají rozsah poškození a přesnost izraelské palby. Obohacený uran je klíčovou součástí atomové zbraně.

Ověřené záběry pořízené krátce po úderech ukazují, že z areálu po zásazích stoupalo rovnou několik oblaků kouře. Podle BBC Verify toto poškození odpovídá použití průbojných bomb typu GBU-31(V)3 nebo GBU-28. Stejnou munici využil židovský stát už v minulosti k útokům na jiné podzemní objekty v Gaze i Libanonu.

Tyto snímky ale nemohou prokázat, že by došlo i k poškození podzemních hal, kde se nacházejí hlavní části zařízení na obohacování paliva.

Zasažené budovy v Isfahánu

V sobotu MAAE potvrdila, že také zařízení v Isfahánu bylo zasaženo izraelským bombardováním. To mělo poškodit čtyři „kriticky důležité budovy“, a to včetně zařízení na obohacování uranu a také závodu na výrobu palivových desek.

Analýza nejnovějších snímků z Maxaru, kterou provedla BBC Verify, zjistila viditelné poškození nejméně dvou staveb v Isfahánu a navíc rozsáhlé spáleniště poblíž okrajové části areálu. Ani v Natanzu, ani v Isfahánu MAAE nenaměřila žádné zvýšení radiace.

Další dvě jaderná zařízení, těžkovodní reaktor v Araku a zařízení na obohacování uranu ve Fordo, podle dalších snímků z Maxaru neutrpěla viditelné škody.

Satelit zaznamenal i poškozené zařízení u města Šíráz. Podle agentury Maxar by se mělo jednat o zařízení společnosti Shiraz Electonics Production, která dodává zbrojní zařízení.

Vojenská zařízení

Izrael podnikl také několik útoků na íránská vojenská zařízení. Jedno z nich se nachází v Píránšahru, nedaleko iráckých hranic. Na snímcích z výšky je vidět malá vojenská budova, která byla údery z velké části srovnána se zemí. Dřívější snímek od společnosti Maxar Technologies byl pořízen minulý měsíc a vozidla jsou na něm vidět kvůli měřítku.

Izrael zaútočil i na řadu dalších zařízení, která jsou spojená s íránským vojenským a zejména jaderným výzkumem. Agentury v jejich případě nenabídly srovnávací fotografie, ale pouze snímky, na nichž je vidět stav poškození po útocích:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...