Mezi ministry zahraničí zemí Evropské unie během středečního jednání v Irsku panovala široká podpora pro zavedení zákazu vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky a pro zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Za důležitou známku jednoty označila i fakt, že se neformální schůzky zúčastnili i zástupci Ukrajiny, Kanady, Islandu, Norska, Británie a Švýcarska. Česko zastupuje ministr Petr Macinka (Motoristé).
„Ruské údery na Kyjev v posledních dnech zabily desítky lidí. Je naprosto zřejmé, že Moskva o mír nestojí,“ uvedla na závěrečné tiskové konferenci Kallasová. „Pracujeme na nových návrzích, které mají zpřísnit vymáhání sankcí, a pokračujeme v přípravě dalších sankcí. Pokusy zastrašit Evropu selžou,“ dodala.
Zásadní je podle šéfky unijní diplomacie rovněž zasáhnout proti obcházení sankcí. „Ukrajina identifikovala více než 5500 západních a asijských komponentů v ruských zbraních. Po čtyřech letech války je to neomluvitelné. Tyto komponenty tam nemají co dělat,“ prohlásila.
Někteří z ministrů podle Kallasové na schůzce opětovně otevřeli téma využití zmrazených ruských aktiv v Evropě. „Diskuse budou pokračovat. Rusko musí zaplatit za zkázu, kterou způsobilo,“ dodala.
Nizozemsko, Polsko, Švédsko a Španělsko zaslaly dopis Evropské komisi, ve kterém hovoří o znovuotevření debaty. Plán takzvané reparační půjčky pro Kyjev, financovaný z více než 200 miliard eur (přibližně 4,83 bilionu korun) aktiv ruské centrální banky v Evropě zmrazených pod sankcemi EU, se zhroutil minulou zimu poté, co ho na unijním summitu odmítla podpořit Belgie.
Unijní prezidenti a premiéři se nakonec rozhodli pro společnou půjčku na finančních trzích a z těchto prostředků následně financovat půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. EU nyní půjčku Kyjevu vyplácí během následujících osmnácti měsíců, a to za podmínky, že ukrajinská vláda provede požadované reformy.
Belgická vláda v posledních týdnech uvedla, že je otevřená návratu k debatě o ruských zmrazených aktivech, zároveň ale znovu potvrdila svůj požadavek, aby ostatní země EU poskytly finanční záruky proti případné ruské odvetě.
