Ředitel španělské národní policie Francisco Pardo ve středu odpoledne popřel informaci médií, že by nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do španělské Ceuty na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Podle některých médií takovou informaci obsahovala zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska se informaci v úterý večer dozvěděl z médií a napsal dopis s dotazem policejnímu šéfovi Pardovi.
„Neexistuje žádná policejní zpráva, která by připisovala marockým bezpečnostním silám plánování nebo provedení hromadného vstupu migrantů do Ceuty z 30. července,“ sdělil ve středu podle španělských médií Pardo ministrovi vnitra.
Policejní zpráva, o níž jako první napsal v úterý elektronický deník El Espaňol, byla prý určena pro soudkyni Maríi Tardónovou ze speciálního soudu v Madridu (Audiencia Nacional), který se zabývá závažnými trestnými činy, včetně například terorismu. Tardónová má na starost vyšetřování migrační vlny v Ceutě.
„Pokud je pravda to, co zveřejnil tento elektronický deník, potřebuji vědět, odkdy měla národní policie k dispozici tyto informace. Jsou naprosto zásadní k tomu, abych já, jako ministr vnitra, mohl plnit své povinnosti a aby vláda mohla přijmout příslušná opatření,“ napsal Grande-Marlaska podle rozhlasu Cadena SER šéfovi národní policie.
Španělská vláda dosud popírala, že by za událostmi z 30. července byla marocká strana, a přičítala nelegální vstup, podle místního starosty až 80 tisíc lidí z Maroka, dezinformacím na sociálních sítích a pašeráckým gangům. V pondělí premiér Pedro Sánchez obvinil ze šíření dezinformací také Rusko a Izrael, což obě země odmítly. Ještě v úterý španělská ministryně pro migraci Elma Saizová tvrdila, že neexistují žádné náznaky, které by na zapojení Maroka do masové migrační vlny ukazovaly.
Obří dav
Do Ceuty 30. července z Maroka přeplavalo či přešlo přes bránu, kterou nakonec španělská pohraniční stráž při tak velkém davu lidí kvůli jejich bezpečnosti otevřela, sedm až osm desítek tisíc migrantů. Drtivá většina z nich strávila v Ceutě jednu noc a vrátila se dobrovolně do Maroka. Podle španělské vlády v Ceutě zůstává asi 5000 migrantů, podle tamního starosty jich je tam ještě přibližně deset tisíc.
Někteří už několik týdnů viní marocké úřady, že masovému přílivu migrantů do Ceuty záměrně nezabránily, aby pak Rabat mohl krizi v Ceutě využít k politickému nátlaku na Madrid v různých otázkách.
V Ceutě, která má asi 19 kilometrů čtverečních, žije na 84 tisíc obyvatel a místní přijímací středisko pro běžence mělo ještě v červenci kapacitu jen asi 500 lůžek, v srpnu ho místní úřady rozšířily přibližně na tisíc. Na několika místech v Ceutě postavila španělská vláda velké stany jako dočasné ubytování pro migranty, někteří z nich přesto raději přespávají na pláži.
Proti přítomnosti tisíců migrantů už skoro každý den protestují stovky místních obyvatel, někteří jim dokonce zapálili provizorní přístřešky na pláži. Více než stovku příchozích vyhostila místní policie kvůli trestným činům, někteří například házeli kameny na auto s vojáky, kteří tam dohlížejí na bezpečnost. Místní si také stěžují na případy sexuálního obtěžování či přetíženost zdravotnických zařízení.
V Madridu a dalších městech Španělska se ve středu večer od 20:00 konají demonstrace na podporu obyvatel Ceuty. Manifestace svolala federace obcí a provincií FEMP a podpořily je opoziční pravicové strany, které kritizují levicovou vládu za špatné zvládání krize a požadují co nejrychlejší vyhoštění všech migrantů z Ceuty.
Demonstrace v Madridu se zúčastní i šéf pravicové Lidové strany Alberto Núňez Feijóo a lídr krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal. Rovněž ve 20:00 se mají v řadě měst včetně Madridu konat manifestace, které pod heslem Zastavme rasismus svolala občanská sdružení, odbory a levicová hnutí.
Na 2. září navíc připadá Den Ceuty, jímž si od roku 1998 místní připomínají jmenování prvního portugalského guvernéra Ceuty po dobytí tohoto území v roce 1415 Portugalci. Oblast tehdy ovládala berberská dynastie Marínovců. Španělsku připadla Ceuta v roce 1668 na základě lisabonské mírové dohody s Portugalskem. Na Ceutu a další španělské autonomní město v Africe Melillu si činí nároky Maroko od získání své nezávislosti v roce 1956.
