Ceuta

Nový nápor migrantů na španělskou exklávu Ceuta se zatím nekoná. Navzdory výzvám se o víkendu o nelegální překročení hranice pokusily asi tři stovky lidí – oproti desítkám tisíc na konci července. Pomohlo i posílení ostrahy na straně Maroka. Obyvatelé města na severu Afriky si ale dál stěžují hlavně na špatné hygienické podmínky.

Bezpečnostní složky v sobotu na severu Maroka poblíž hranic se španělskou exklávou Ceutou zadržely několik desítek běženců, převážně občanů subsaharské Afriky. Informovala o tom agentura AFP. Z Maroka do Ceuty před dvěma týdny ilegálně vnikly desítky tisíc lidí a na internetu se pak objevily výzvy k další takové akci plánované na tuto sobotu.

Patnáct dní po náporu více než 72 tisíc migrantů na hranici s Marokem má život ve španělské Ceutě daleko k normálu. V exklávě na severu Afriky stále zůstávají tisíce nově příchozích. „Necítíme se bezpečně. Byly už případy bitek, násilnictví a krádeží,“ sdělila turistická průvodkyně v Ceutě Karol. Místní úřady kritizují vládu v Madridu za jejich pomalé vyhošťování. Centrální vláda zatím do exklávy vyslala navíc pět set policistů a pohraničníků. Ti jen ve čtvrtek zastavili dva čluny, které se v mlze snažily proplout na evropskou pevninu.

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.

Náhlý příchod tisíců migrantů do španělské enklávy Ceuta opět rozvířil evropskou debatu o hranicích i solidaritě. Podlehl Bruselskému paktu první zatěžkávací test, nebo Španělsko situaci zvládlo? Analytik Českého rozhlasu Viktor Daněk v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá zákulisní spory mezi Madridem a Římem, politickou instrumentaci migrace ze strany sousedních států i fakt, proč jsou volání po uzavření Schengenu spíše vzkazem domácím voličům než reálným řešením. Podcast moderuje Barbora Maxová.

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Podle italského ministerstva vnitra se opatření nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnil resort. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty. Situace ve španělské Ceutě se podle zpráv uklidnila, dle starosty města Juana Jésuse Vivase ale ještě není v normálu.

Ministři vnitra EU budou v úterý prostřednictvím videokonference jednat o migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo na 50 tisíc migrantů z Maroka. Skoro všichni už z města v pátek odešli, zůstává tam několik tisíc příchozích. Termín jednání unijních ministrů oznámilo v sobotu dle agentury AFP Irsko, které tento půlrok předsedá Radě EU.

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.

Španělské město Ceuta, které se nachází na africkém kontinentě, ve čtvrtek po celý den čelilo nekontrolovanému příchodu tisíce lidí z Maroka. Přesný odhad počtu lidí, kteří překročili hranici po souši či moři, zatím úřady nezveřejnily. Nejméně sedm lidí se utopilo, píše agentura EFE. Ceuta se potýká s větší migrační vlnou už několik dnů. Policii, která nebyla schopná tak velkému počtu příchozích čelit, pomohou i vojáci, rozhodla ve čtvrtek večer španělská vláda.

Tisíce tun agresivních invazních řas, jejichž původní domovinou je jihovýchodní Asie, se hromadí na plážích Gibraltarského průlivu a jižního pobřeží Španělska. Podle ochránců přírody jde o zásadní hrozbu pro biodiverzitu této oblasti, napsal zpravodajský server The Guardian.

Separatistický lídr ze Západní Sahary Ibráhím Ghálí, vyšetřovaný kvůli možným válečným zločinům, může opustit Španělsko, kde byl v dubnu hospitalizován kvůli covidu-19. Soud, před nímž jednasedmdesátiletý Ghálí vypovídal prostřednictvím videokonference z nemocnice v Logroňu, nenařídil vazbu ani odebrání cestovních dokladů. Podle některých španělských médií tak dal soudce další důvod Maroku, proč prodlužovat diplomatickou roztržku s Madridem.

Několik stovek Maročanů se v noci na pátek pokusilo dostat přes dvojitý plot do španělské enklávy Melilla. Informuje o tom deník El País. Podle agentury Europa Press plot u tohoto španělského města na africkém pobřeží překonaly v noci desítky Maročanů. Začátkem týdne se dostaly tisíce Maročanů do druhé španělské enklávy v Africe, přístavu Ceuta.

Příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na africkém středomořském pobřeží se výrazně zmírnil, stále se tam ale desítky lidí ze sousedního Maroka snaží přeplavat či připlout na člunech podél pobřeží. Z asi osmi tisíc migrantů, kteří se takto od pondělka do Ceuty dostali, jich bylo přes pět a půl tisíce již vráceno. Španělsko poslalo do oblasti stovky vojáků a policistů, ostraha hranice se ale výrazně zpřísnila i na marocké straně, uvedla agentura EFE.

Maroko povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

Před 560 lety, 13. listopadu 1460, zemřel Jindřich Mořeplavec. Portugalský princ, který po desetiletí neúnavně vysílal koráby podél Afriky, významně napomohl koloniální expanzi země – z nevýznamného feudálního státečku vytvořil na nějakou dobu supervelmoc. Za tehdejším úspěchem Portugalska přitom stála mimo jiné vhodná politická situace. Vládcem moří však nezůstalo věčně.