Manifestace

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

„Poroba je horší než smrt. O svobodu se musí bojovat, ale nelze bez ní žít,“ křičel 17. listopadu 1989 do mikrofonu studentský vůdce Martin Klíma, jenž stál u samého počátku sametové revoluce. Burcujícím projevem ke studentům pomohl rozdmýchat odhodlání, které je dovedlo až na Národní třídu a které už pak komunistický režim nedokázal zastavit. V současnosti úspěšný herní vývojář v Interview ČT24 mluvil o jedné z nejzásadnějších kapitol tuzemských dějin. S odstupem 35 let přiznal, že o potenciálních důsledcích svého počínání v danou chvíli vůbec nepřemýšlel.

Obyvatelé Litvy, Lotyšska a Estonska si připomněli, když před 35 lety vytvořili nejdelší lidský řetěz na světě. Jednalo se o mírový protest proti sovětské okupaci, do kterého se zapojily dva miliony lidí napříč generacemi. Nyní si tyto události Pobaltí připomíná různými způsoby, například běžeckým závodem, jenž stejně jako tehdy propojuje Vilnius, Rigu a Tallin. Vlády v těchto metropolích ale nezapomínají ani na současnou mezinárodní situaci, kterou definuje ruská agrese na Ukrajině.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

V centru americké metropole se v úterý shromáždili lidé, aby vyjádřili solidaritu Izraelcům ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Cílem manifestace také bylo odsoudit antisemitismus. Lidé podle agentury AP mimo jiné vykřikli „nikdy více“ v odkaze na holocaust a útok Hamásu ze 7. října. Akci doprovodila silná bezpečnostní opatření.

Lidé v Německu, Francii či Británii v sobotu znovu vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy a volali po zastavení izraelské ofenzivy proti teroristickému hnutí Hamás. Na demonstrace v Paříži a Londýně dorazily desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou. Protestovalo se také v USA.

V Ostravě před budovou generálního ředitelství akciové společnosti OKD proběhla manifestace hornických důchodců a zdravotně postižených, stejně jako současných zaměstnanců dolů ostravsko-karvinského revíru. Na jejich nespokojenost s financemi reagoval vystoupením generální ředitel OKD, který slíbil řešení.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Francie si v sobotu 16. října připomíná přesně rok od vraždy středoškolského učitele Samuela Patyho na pařížském předměstí. Osmnáctiletý Čečenec tehdy zabil pedagoga za to, že studentům vysvětloval princip svobody slova. Policie ho krátce poté zastřelila.

Na dvou stovkách míst po celé Francii manifestovali v sobotu odpůrci covidových pasů, a to už sedmý víkend po sobě. Tentokrát se sešlo celkem 200 tisíc lidí, zhruba čtvrtina z nich v Paříži. Povinnost prokazovat se kompletním očkováním, negativním testem nebo proděláním nemoci při vstupu do veřejných interiérů platí do poloviny listopadu. Premiér Jean Castex ale nevyloučil prodloužení. V sobotu se protestovalo také v Německu a Itálii.

V den 23. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se na Václavském náměstí v Praze konala manifestace na podporu demokracie v sovětském Rusku. Projevy představitelů různých politických stran si přišly poslechnout tisíce lidí. Ke konci se mítink snažila narušit skupina republikánů v čele s Miroslavem Sládkem, ale dav je vypískal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Po sedmi měsících strávených za mřížemi za účast na masové manifestaci v roce 2019 byla z vězení v Hongkongu v sobotu propuštěná opoziční aktivistka Agnes Chowová. Před věznicí na ni čekali novináři, ale mladá žena s nimi nemluvila. Další dva aktivisté, Joshua Wong a Ivam Lam, ve vězení nadále zůstávají.

Voliči v Bulharsku rozhodují o novém složení parlamentu. Průzkumy předpovídají těsný souboj současného premiéra Bojka Borisova s opozičními socialisty. I přes skandály, jež vedly loni v létě k masivním protestům, je dosavadní předseda vlády stále pro některé favoritem. V případě vítězství by se tento populista dostal k moci již počtvrté. V boji o křesla je ale i mnoho nových hráčů, kteří mohou výsledky zásadně zamíchat.

Členové šermířského sboru Pravda zahájili manifestaci na Karlštejně. Protestovali proti smlouvě, jíž příslušný památkový ústav předal správu návštěv tohoto významného českého hradu do rukou německé firmy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na Staroměstském náměstí v Praze se, stejně jako v dalších městech, konala manifestace za jednotu Československa. Šlo o reakci na výzvy k opětovnému osamostatnění Slovenska. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Americký ministr obrany Mark Esper oznámil, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákonu o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných protestů v USA nasadit armádu. Ve středu to uvedl pro americkou televizi CNN. Použití vojenských sil k prosazování zákona a pořádku by podle něho mělo být využíváno pouze v těch nejnutnějších situacích. V žádné takové se teď nenacházíme, prohlásil. V New Yorku bylo v úterý zadrženo na dvě stě lidí, převážně ale kvůli porušení zákazu vycházení. Americký prezident Donald Trump v reakci na situaci nařídil mobilizaci civilních i vojenských sil – do Washingtonu se přesunulo 1600 vojáků.

Ve Francii začal proces s mluvčím hnutí žlutých vest Éricem Drouetem. Čelí obvinění z pořádání neohlášených protestů. Jde o druhý ostře sledovaný proces s členem hnutí během jednoho týdne. Ve středu odešel bývalý profesionální boxer Christophe Dettinger od soudu s trestem jednoho roku vězení a osmnácti měsíců podmínky za útok na policisty, při kterém využil své boxerské zkušenosti.