Ve Francii začal proces s mluvčím hnutí žlutých vest Éricem Drouetem. Čelí obvinění z pořádání neohlášených protestů. Jde o druhý ostře sledovaný proces s členem hnutí během jednoho týdne. Ve středu odešel bývalý profesionální boxer Christophe Dettinger od soudu s trestem jednoho roku vězení a osmnácti měsíců podmínky za útok na policisty, při kterém využil své boxerské zkušenosti.
Francie soudí dalšího člena hnutí žlutých vest. Kvůli svolání nepovolené demonstrace
Události ČT: Mluvčí žlutých vest před soudem (zdroj: ČT24)
Řidič kamionu Drouet, který je jednou z mediálně nejznámějších tváří hnutí, svolal začátkem ledna – mimo pravidelné sobotní demonstrace – protestní akci na slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées. Jeho výzvy „k nevelké akci, která ale šokuje veřejné mínění“, tehdy uposlechly desítky lidí. Droueta policie zadržela ve chvíli, kdy mířil na místo srazu.
O dva dny později ho ale propustila z vazby. Drouet, jenž v minulosti vyzýval třeba ke svržení státních institucí, při té příležitosti řekl, že jeho zatčení bylo politicky motivované. Tvrdil, že se chtěl jen setkat s ostatními aktivisty a že ani na sobě neměli žluté vesty. Přiznal ale také, že se chtěl dát zatknout – podle svých slov tím chtěl Francouzům ukázat, že nejsou svobodní. Jeho krok vlil podle reportéra ČT Petra Zavadila demonstrantům „novou krev do žil“, začátkem ledna – po Vánocích – totiž usínalo.
Drouet stane před soudem ještě jednou, a to v červnu. Čelí totiž obvinění z neoprávněného držení zbraně.
Podle Fondation Jean-Jaurès, expertní skupiny napojené na francouzskou Socialistickou stranu, je Drouet, stejně jako další tvář hnutí youtuber Maxime Nicolle, potajmu napojen na francouzskou krajní pravici. Drouet podle FJJ sdílel protiimigrační videa a na Facebooku se účastnil diskusí o spiknutí sionistů, bank a médií.
Po jeho zadržení napsala část členů hnutí takzvaných žlutých vest otevřený dopis prezidentovi Emmanuelu Macronovi. „Hněv se promění v nenávist, jestliže vy a vám podobní budete z vašeho piedestalu dál považovat obyčejné lidi za chudáky, za lidi, kteří nejsou nic,“ zaznělo v dokumentu. Dopis zveřejnili na facebookové stránce La France en colére (Rozzlobená Francie), kterou Drouet spoluzaložil a která má asi 300 tisíc členů.
Zpravodaj ČT Šmíd: Proces s Drouetem je ostře sledovaný (zdroj: ČT24)
Drouet je známou, i když kontroverzní tváří hnutí. „Proslavil se tím, že byl ve skupině prvních žlutých vest, které přijal člen vlády, byl to tehdy ministr životního prostředí. Tehdy Drouet žádal, aby u setkání byly televizní kamery, ministr to odmítl – a Drouet jednání nahrával a streamoval přes svůj mobilní telefon. Zároveň ale při jedné příležitosti mluvil o útoku na Elysejský palác, což vláda vnímala jako výzvu ke státnímu puči,“ připomněl reportér ČT Zavadil a dodal, že Drouet také na internetu sdílel různé konspirační teorie.
Zadrženy byly tisíce lidí
Manifestace žlutých vest, namířené proti politice prezidenta Emmanuela Macrona a jeho vlády, vypukly 17. listopadu a od té doby se konaly i každou další sobotu. V některých případech je provází výtržnictví a násilné střety demonstrantů s policií, přičemž na obou stranách přibývají zranění.
Od začátku protestů už bylo zadrženo zhruba 8400 lidí, přičemž 7500 jich následně putovalo do vazby. Na 1800 lidí si pak v souvislosti s demonstracemi vyslechlo odsuzující verdikt francouzské justice. Brzy by k nim mohli přibýt další čtyři, kteří jsou podezřelí z násilného vniknutí do kanceláře vládního mluvčího Benjamina Griveauxe při protestech z 5. ledna.
„Řadu lidí zadržuje policie preventivně už v pátek odpoledne nebo v sobotu ráno tak, aby se nemohli účastnit demonstrací. Je patrné, že hnutí žlutých vest je rozděleno na výraznější, klidnější část. A pak je tam několik skupinek, které chtějí útočit na policisty, rozbíjet výkladní skříně,“ uvedl zpravodaj ČT Jan Šmíd.
Podle ministra vnitra Christophea Castanera, který čísla zveřejnil ve čtvrtek, už „malé skupiny poháněné nenávistí“ způsobily újmu na zdraví 1300 policistů, četníků a hasičů. Deník Libération ovšem podotkl, že ministerstvo vnitra ve svých statistikách nerozlišuje lehká a těžká zranění. Stejně tak je tomu v případě zranění na straně demonstrantů, jejichž počet ovšem Castaner neuvedl. V polovině ledna jich vláda registrovala 1700.
Hnutí žlutých vest
Část hnutí, které se vnitřně štěpí mezi pravici a levici, se rozhodla vstoupit do politiky. „Hnutí není jednotné, střetává se v něm řada zájmů. Kandidátku do evropských voleb teď zakládá jedna z výrazných postav žlutých vest Ingrid Levavasseurová, která zastupuje relativně proevropskou část skupiny. Ale potom jsou uvnitř hnutí i radikálnější členové, které zajímá spíš dění ve Francii. A mezi ně patří i souzený Drouet,“ uvedl reportér Zavadil. Drouet zatím nepřijal nabídku kandidovat do evropských voleb od žádné strany, která ho oslovila.
Drouet je kontroverzní postava, říká bývalý zpravodaj ČT ve Francii Zavadil (zdroj: ČT24)
Ve středu poslal francouzský soud na rok do vězení bývalého profesionálního boxera Christophea Dettingera. Dostal rok vězení za to, že při jedné z demonstrací takzvaných žlutých vest v lednu zaútočil na policisty a dva z nich zranil. Záběry útoku, při kterém Dettinger využil svoje boxerské zkušenosti, obletěly svět.
Francouzská vláda připravuje tvrdší zákony proti násilníkům na demonstracích. Chce vytvořit seznam osob, kterým úřady zakážou účast na protestech.
Zároveň se ale prezident Macron rozhodl otevřít debatu o tom, co Francouze trápí. „Vzbudilo to velký zájem a debaty jsou úspěšné, navštěvuje je hodně lidí. Rozhodně to byl pozitivní krok. Ale to neznamená, že protesty nepokračují,“ dodal pařížský zpravodaj ČT Šmíd. Na podporu demokratických institucí i přímo Macrona se navíc zformovalo hnutí tzv. červených šátků.
Protesty takzvaných žlutých vest vedly také k diplomatické roztržce mezi Francií a Itálií. Ačkoliv spor začal tématem migrace, poslední kapkou bylo neohlášené setkání italského vicepremiéra Luigiho Di Maia se zástupci hnutí žlutých vest 5. února. Francie proto stáhla z Říma svého velvyslance, v pátek ale francouzské úřady oznámily, že velvyslanec se do Itálie vrátí. Stažení ambasadora z Itálie bylo první od druhé světové války.